Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Evropská unie plánuje příští rok spustit veřejně-soukromý fond v hodnotě minimálně 10 miliard eur na podporu technologických firem. Má jít o reakci na ztrátu inovační dynamiky. Zatímco v USA vznikají stovky unicornů a objem venture kapitálových investic je násobně vyšší, Evropa výrazně zaostává. Podle dat citovaných Evropskou komisí připadá na americké startupy v pozdní fázi financování až sedminásobek kapitálu oproti těm evropským.
Unicorn
- Jednorožec (ang. unicorn) je v investiční terminologii označení pro soukromou technologickou společnost, jejíž tržní hodnota přesahuje jednu miliardu amerických dolarů. Tento pojem se začal používat především u startupové scény a rizikového kapitálu.
- Termín „jednorožec“ poprvé použila v roce 2013 americká investorka Aileen Lee, která jím chtěla vyjádřit výjimečnost těchto společností – podobně jako je jednorožec vzácné a mýtické zvíře.
Zatímco Spojené státy dnes evidují přes 650 unicornů, celá EU se podílí na světovém počtu méně než desetinou. Úspěchy jako Spotify, Klarna nebo UiPath tak zůstávají spíše výjimkami, často navíc škálovanými právě v USA, kde je větší objem růstového kapitálu, jednodušší právní rámec a jednotný trh.
Z pohledu investora může nový fond přinést potřebný impulz a podpořit růst firem, které dnes často hledají kapitál mimo kontinent. Klíčové bude, zda se podaří využít veřejné prostředky jako páku pro soukromý kapitál. Cílem je, aby každé 1 euro z veřejných fondů přilákalo až 4 eura ze soukromého sektoru. Fond by se tak stal skutečným katalyzátorem, a ne pouhým jednorázovým nástrojem.
Pozitivní je i to, že se plánuje zaměření na odvětví s vysokým potenciálem, konkrétně na umělou inteligenci, kvantové počítače nebo biotechnologie. Zároveň zůstává řada otazníků, protože konkrétní struktura fondu není jasná, a bude zajímavé sledovat, jak se nastaví způsob řízení i motivace privátních manažerů.
Součástí strategie, s názvem Startup and Scaleup, mají být i širší systémové kroky. Například nový rámec pro startupové právo, harmonizace daňových podmínek napříč EU nebo posílení transferu technologií z univerzit. U řady z těchto opatření ale zatím převažuje byrokratická rovina nad reálným dopadem. Například plánované zavedení hodnotících tabulek a plošných průzkumů působí spíše jako administrativní cvičení bez výrazné přidané hodnoty.
Vedle toho startupy narážejí na roztříštěné daňové systém a režimy ESOP napříč členskými státy. Zatímco Francie nebo Irsko nabízejí až 30% slevy na výzkum a preferenční zdanění zaměstnaneckých akcií, jiné země, včetně Česka, zůstávají pozadu. Bez sladění těchto podmínek zůstane přeshraniční růst startupů i investorů pomalý a limitovaný.
Evropa potřebuje víc než jen peníze. Potřebuje prostředí, kde se kapitál efektivně potkává s ambicí a talentem. To zahrnuje nejen rozvinutou síť fondů, ale i dostupné inkubátory, rychlé digitální založení firmy, podnikavé vzdělávání a regulační stabilitu. Estonsko nebo Nizozemsko ukazují, že když stát vytvoří úrodnou půdu, startupy si cestu najdou a často zůstanou růst doma.
Jestliže nový fond i doprovodné změny zůstanou na úrovni konceptů, efekt bude omezený. Pokud však dojde k reálné implementaci s důrazem na trh a výkonnost, může jít o zásadní impulz pro celý evropský startupový ekosystém.
