Článek
Blízký návrat k normálu, komentují ekonomové současný vývoj inflace. V českém indexu spotřebitelských cen (CPI) poklesla inflace pod hranici deseti procent a počátkem příštího roku se má podle odhadů propadnout ke dvěma procentům. V této chvíli to však ještě není vůbec jisté. Jak totiž zjistili statistici z Bruselu, na vysoké úrovni drží ceny jedna z položek spotřebního koše.
Eurostat v úterý publikoval, že Česko má nadále druhou nejvyšší inflaci v EU, podle indexu HICP je ve výši 10,1 procenta. Důvodem není zdražování potravin, které řeší občané i politici. Meziročně sice podražily o citelných osm procent, přesto jde o čtvrté nejnižší číslo v EU. Třeba v Maďarsku je inflace u potravin dvojnásobná. K osmi procentům zmírňuje také tzv. jádrová inflace, která zahrnuje veškeré zboží kromě potravin, energií, alkoholu a tabáku.
V tomto směru už není pozice Česka tak uspokojivá, přinejmenším je však na tom hůře sedm dalších zemí z východní Evropy, opět v čele s Maďarskem. Přesto je celková inflace v Česku druhá nejvyšší. Jednoznačným viníkem jsou podle Eurostatu energie pro domácnost, tedy elektřina, plyn a teplo. Proti loňsku zdražily o 30 procent, tedy dvojnásobným tempem než v Rakousku a Irsku, které jsou v neslavném žebříčku hned za Českem. A není zvláštní důvod slavit ani snižování inflace u potravin a dalšího zboží. Zdražování totiž zpomalilo jen díky tomu, že se současné ceny srovnávají se stále vyšší základnou z minulého roku.
Reálnější přehled proto poskytuje spíše srovnání s rokem 2021, tedy před nástupem historického zdražování. Zde ve srovnání s předloňským srpnem dopadly ještě slušně potraviny. Zdražily sice skoro o 30 procent, devět bývalých států střední Evropy je ale na tom o poznání hůře.
Cenový masakr, kterému musely čelit tuzemské domácnosti, ještě lépe ukazuje jádrová inflace (zvýšení cen celého spotřebního koše očištěné o sezonní vlivy, změny způsobené regulací a daňovými úpravami). Ceny většiny služeb a zboží v průměru zdražily o 23 procent. Jen o málo hůře jsou na tom Maďaři. Energie pro domácnost jsou proti srpnu 2021 dražší o čtyři pětiny. Horší bilanci mají podle Eurostatu pouze v Estonsku a Lotyšsku, kde ovšem v létě začaly ceny klesat. Zdejší energetické společnosti ohlásily první výraznější změnu k lepšímu na září.
