Článek
Ceny cukru jsou nejvyšší za 13 let a důvody je potřeba hledat i v nízké úrodě, způsobené rozsáhlým suchem v Indii a v Thajsku, které patří k hlavním producentům.
Zvýšení cen čokolády, cukrovinek a dalších sladkostí se už začalo promítat do výrobků ve Spojených státech. Podle amerického ministerstva zemědělství se ceny cukru a sladkostí pro americké spotřebitele loni zvýšily o 8,9 procenta a letos se čeká nárůst o 5,6 procenta, tedy výrazně nad historickým průměrem.
Zdražování cukrovinek v USA na konci roku oznámil jeden z největších celosvětových výrobců cukrovinek Mondelēz, píše například deník The Guardian. Ekonom z Kolumbijské univerzity Gernot Wagner tvrdí, že motivací firem měnit ceníky je víc, ale tou hlavní hrozbou je právě klimatická změna.
V Česku zatím ceny cukru netrhají rekordy. V prosinci spotřebitelská cena cukru krystal dokonce meziročně klesla z 32,23 Kč na 25,68 Kč, ale z listopadu na prosinec už cena vzrostla bezmála o dvě koruny. Zemědělci tvrdí, že zdražování částečně tlumí dovozy levnějšího cukru z Ukrajiny.
Z válkou zasažené země se do Česka za půl roku mezi říjnem 2022 a březnem 2023 dovezlo přes 12 tisíc tun cukru. Při přepočtu tohoto tempa na celý rok jsou to přibližně dvě procenta (výroba v roce 2021/2022 byla 620 tisíc tun cukru).
Podle výkonného ředitele Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jana Křováčka jsou sice dovozy nízké, ale i tak cenu cukru zatím tlumí. „Když je cukr čtyři až pět korun pod standardní cenou, obchodníci si je koupí a roste tak tlak na to, aby se prodávalo více cukru v akcích,“ říká.
Z dlouhodobého hlediska ale ani ceny v Evropě nebudou imunní vůči globálnímu vývoji. Ceny cukru se tvoří na světových burzách, a hrozba „klimatické inflace“ se proto může velice rychle dotknout i Evropanů a Čechů.
„Extrémní počasí ovlivňuje potraviny – před rokem to bylo avokádo, nyní cukr. Klimatická inflace je věc, která se zhoršuje,“ míní Gernot Wagner. „Problémy v produkci cukru navíc umocňuje hrozba omezení vývozu ze zemí produkujících cukr, které si chtějí udržet vlastní zásoby této komodity, a omezení vývozu v brazilských přístavech,“ dodal.
„Není pochyb o tom, že ceny cukru jsou velmi, velmi vysoké a zůstanou vysoké, dokud nedojde ke zmírnění jevu ,“ uvedl vědec z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joseph Glauber v narážce na periodický klimatický jev, který má letos ještě zvýšit globální teploty.
Co je to El Niño?
- Nejvýraznějším projevem jevu El Niño je ohřev vody ve východní části tropického Pacifiku o několik stupňů. La Niña je pak opačnou fází a stejnou oblast ochlazuje.
- Hlavní hnací silou obou fází jsou změny ve větrech foukajících od východu na západ, kterým se říká pasáty. Pokud jsou slabší než normálně, jde o El Niño, pokud silnější, nastane La Niña.
- Označení jevů pochází ze španělštiny. El Niño znamená chlapeček a La Niña holčička. Má pocházet z Peru, kde si jevů rybáři všímali už před stovkami let.
- Radan Huth z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR popisuje El Niño a La Niña jako dvě stránky jednoho jevu. Tomu se říká El Niño – jižní oscilace (ENSO). Setkat se můžete i s označením čistě jižní oscilace, čímž se podle Hutha odkazuje spíš na atmosférický jev, zatímco El Niño odkazuje na oceánský jev. Obě roviny jsou ale velmi propojené, a proto se ne vždy rozlišují.
Při jevu El Niño slabé pasáty pustí teplou vodu až k Jižní Americe.
Podle něj dopady nejvíce pocítí rozvojové země a malí zemědělci. Domnívá se, že výrazněji to zabolí chudé domácnosti v USA a jiných zemích, které vydávají na potraviny 40 procent svých příjmů.
Sucha ohrožují i české farmáře
Zástupce českých pěstitelů cukrovky Jan Křováček tvrdí, že pěstitelé kvůli počasí plochy s cukrovou řepou neredukují. Ty se v posledních letech pohybují nad 60 tisíci hektary. Meziroční výkyvy v řádu několika tisíc hektarů přikládá sezónním výkyvům, které souvisejí s běžným střídáním plodin na polích. I výnosy jsou stabilní a pohybují se mezi 73 a 75 tunami na hektar.
Ani Evropa však nebude do budoucna vůči problémům s klimatem imunní. „Je pravda, že už v roce 2018 a 2019, kdy byl nedostatek srážek, byl prokazatelný pokles výnosů cukrové řepy o pět až 10 procent a některé oblasti měly oproti normálu i poloviční výnos,“ řekl.
V roce 2018/2019 byl podle zprávy Ministerstva zemědělství průměrný výnos řepy 58 tun na hektar, což je o 17 procent méně než v předchozím roce. „Způsobilo to rozsáhlé sucho v průběhu vegetace, přičemž na mnoha místech porosty cukrové řepy úplně zaschly,“ uvedl resort. Koncem roku 2019 zdražil cukr v obchodech přibližně o dvě až tři koruny.
V České republice ale v důsledku sucha v minulosti také rapidně přibývalo hrabošů. Podle zemědělců přemnožení škůdci devastují úrodu a trvá půl roku až rok, než se situace na polích zlepší a populace se sníží.
Změny klimatu a průměrných teplot kromě cukru dopadají i na další potravinové komodity. Studie ukázaly, že globální oteplování vážně omezí schopnost zemí, jako je Čína, pěstovat rýži v současných objemech. Jiná studie zase předpovídá, že celosvětová produkce kukuřice by se mohla do roku 2030 propadnout o 24 procent. Rostoucí teploty naopak mohou pomoci chladným oblastem v Rusku nebo Kanadě, kde by se v budoucnu mohla pěstovat pšenice, na kterou je tam dosud příliš chladno.
