Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
Americké akcie se postupně stávají imunními vůči hrozbám Donalda Trumpa ohledně celní politiky. Zatímco ještě na jaře jediná zmínka o univerzálním desetiprocentním clu dokázala srazit index S&P 500 o několik procent, na červencové vyhrožování 30procentními sazbami na dovoz z Evropské unie trh reagoval jen drobnou korekcí.
Od dubnového dna si index S&P 500 připsal téměř 30 procent a nyní se obchoduje na rekordních úrovních. Podle analytika Davida Kostina z Goldman Sachs investoři už přestali Trumpovu rétoriku brát vážně a soustředí se hlavně na firemní zisky a růst ekonomiky.
Po dubnovém oznámení nových tarifů sice prudce vzrostly výnosy amerických státních dluhopisů, což tehdy přiživilo obavy z dražšího financování státního dluhu a vyšší inflace, ale tento efekt vyprchal. Od té doby je hlavním hybatelem trhu právě ekonomický výhled a firemní čísla, nikoli politické výhrůžky.
Ještě v dubnu panovala na Wall Street značná nervozita. Takzvaný index strachu VIX, který měří očekávanou volatilitu amerických akcií, vyskočil nad 45 bodů, tedy na nejvyšší úroveň od pandemie. Dnes se pohybuje kolem 16 bodů, tedy pod svým dlouhodobým průměrem.
Drobní investoři mezitím využili předchozí propady a do akcií nalili desítky miliard dolarů. Trumpovy výkřiky tak už nejsou strašákem, ale spíš signálem pro „nakup levně“.
Trump vždy couvne
Na trhu se dokonce vžil pojem TACO (Trump Always Chickens Out – Trump vždy couvne), který odkazuje na časté ústupky Bílého domu po ostrých prohlášeních. Tento přístup investorů stojí na spekulaci, že konečná opatření budou mírnější než původní hrozby a trhy ztráty rychle vymažou.
Posledním potvrzením této teorie byla v minulém týdnu dohoda s Japonskem, uzavřená jen několik dní poté, co Trump opět pohrozil novými cly. V Evropě zatím převládal zdrženlivý přístup – ministři obchodu EU 14. července odložili odvetná cla a dali přednost vyjednávání s USA.
To nakonec vyústilo v dohodu z neděle 27. července, v jejímž rámci se EU a USA shodly na zavedení jednotného 15procentního cla na většinu zboží. Tato dohoda uklidnila obavy z eskalace obchodní války a přinesla trhům novou dávku jistoty.
Pohled zpět ukazuje, jak se situace změnila. Dne 2. dubna, během tzv. Dne osvobození, vyvolal Trumpův úmysl zavést univerzální desetiprocentní clo prudký propad trhu – index S&P 500 tehdy ztratil pět procent a akcie citlivé na cla odepsaly až 11 procent své hodnoty.
O tři měsíce později, 7. července, však na podobné hrozby trh reagoval mnohem mírněji – Trumpovy dopisy s novými požadavky poslaly S&P 500 dolů o méně než jedno procento a citlivější tituly odepsaly podobně malý díl. Červencový růst tento trend jen potvrdil – americké akcie pokračovaly v posilování a index S&P 500 dosáhl nových rekordů.
Ticho před bouří?
Pod povrchem však začínají být patrné známky oslabujícího růstového tempa. Už 22 obchodních seancí v řadě se index S&P 500 během dne nepohnul o více než jedno procento, což je nejdelší období relativního klidu minimálně od loňského prosince, poznamenala agentura Bloomberg. Nízká volatilita může naznačovat, že po prudkém odrazu z dubnových minim trh ztrácí sílu.
Podle investiční společnosti BTIG se navíc objevují technické signály, že by trh mohl být náchylný k větším výkyvům. K 25. červenci se index Nasdaq drží již 67 po sobě jdoucích obchodních dní nad svou 20denní klouzavou průměrnou hodnotou.
„Jde o druhou nejdelší sérii od roku 1985, přičemž delší jsme zaznamenali naposledy na přelomu roku 1999, těsně před splasknutím dotcom bubliny,“ upozornil hlavní technický analytik BTIG Jonathan Krinsky ve zprávě nazvané příznačně „Připoutejte se“.
K nejistotě přispívají i blížící se výsledky klíčových technologických firem a rozhodnutí americké centrální banky (Fed) o dalším směřování měnové politiky. Přestože se očekává, že Fed ponechá tuto středu úrokové sazby beze změny, trhy pozorně sledují, zda Jerome Powell odolá tlaku prezidenta Trumpa na jejich snížení.
Podle čerstvého průzkumu agentury Reuters až 70 procent ekonomů míní, že nezávislost Fedu je politickým tlakem ohrožena, avšak většina z nich nečeká, že by už v červenci ke snížení sazeb došlo.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
