Článek
Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal hranici 100 miliard korun. V roce 2022 vytvořily podle předběžných výsledků čistý zisk 104,1 miliardy Kč, tedy o 35,1 miliardy korun více než rok předchozí. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.
„Data za loňský prosinec se budou revidovat. Revidovaná data budou zveřejněna na konci února. Jde o data sbíraná pro účely měnové a finanční statistiky,“ řekla Denisa Všetíčková z tiskového oddělení ČNB.
„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Samotný zisk podle něj není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv.
Banky v loňském roce těžily z vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti inflaci a kvůli inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku, jak upozornil Kovanda.
Největší bankovní domy budou od letošního roku platit daň z mimořádných zisků. Takzvanou windfall tax schválila vláda jako 60procentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Výnos z daně má vládě sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se zastropováním cen energií.
Daň z mimořádných zisků se vztahuje až k ziskům za letošní rok. „Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance,“ uvedl Kovanda.
