Hlavní obsah

Rusové neplatí dluhy. Problém může znervóznit i Putinovy přátele

Foto: kovop58, Shutterstock.com

Rusko technicky zbankrotovalo. Důvodem jsou západní sankce.

Reklama

27. 6. 13:41

Zahraniční banky prakticky nemají šanci získat peníze ze země, která je, měřeno úrovní HDP, chudší než Itálie. Důvěru Západu už Putinův režim ztratil, oslabovat teď může i jeho pozice na východě.

Článek

„Můžeme mluvit o tom, že Rusko je v technickém bankrotu. Není to tak, že by nemělo peníze na splátky dluhu, ale západními sankcemi mu to bylo znemožněno,“ říká analytik BH Securities Štěpán Křeček. Rusko má tedy nálepku země, jež nesplácí dluh, ale nejde o pravý bankrot, který by dopadl na obyčejné lidi, například formou devalvace měny.

Rusko odmítá, že by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitlo v platební neschopnosti. Úroky, jež mělo zaplatit, držitelům dluhopisů odeslalo, oznámil Kreml. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.

V neděli večer vypršela 30denní lhůta, v níž měli zahraniční držitelé dvou emisí dluhopisů obdržet úrok zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii.

Podle Křečka tak jde hlavně o právní problém a mohou se strhnout právní tahanice o to, zda na Rusko opravdu pohlížet jako na zemi, která zbankrotovala. Případ se může ocitnout u soudů, a to ze strany Kremlu, ale na druhé straně i z podnětu investorů, kteří mají v Rusku nedobytný dluh. Momentálně jde zhruba o 100 milionů dolarů.

Varovný signál pro Putinovy spojence

Přestože se už Západ otočil k Moskvě zády a zemi nepůjčuje, je to důležitá zpráva pro další investory. „Rusko pro ně bude rizikovější zemí a Putinovu režimu to může zkomplikovat prodej dluhopisů do zahraničí,“ myslí si Křeček. Rusko si snaží udržet přízeň některých světových velmocí, především Číny, Indie nebo Brazílie, kde mohou institucionální investoři (banky) i soukromí investoři vnímat zprávu o bankrotu negativně.

„Myslím si, že reálně hrozí, že Rusku nepůjčí ani země, jako je Čína a Indie, které budou v prvé řadě hledět na svůj prospěch. Intenzivnější spoluprací s Ruskem riskují ohrožení spolupráce se Západem, která je ovšem pro ně důležitější,“ říká Křeček a dodává: „Rusko se dostane do pozice benzinky a bude jen zásobovat komoditami jiné země, ale technologicky se stane zaostalé.“

To by Rusko mohlo postupně dostat do ještě větší mezinárodní izolace, protože zahraničním investorům nebude mít co nabídnout. Nějaké zásoby technologií Rusko zatím má, ale v zemi už se mluví o tom, že se technologicky bude muset vrátit do minulosti.

„Krátkodobě může mít prospěch z vysokých výnosů komodit, jako je ropa a zemní plyn, ale dlouhodobě jej odchod západních firem silně poškodí,“ uvedl Křeček.

Podle hlavního ekonoma společnosti Patria Finance Jana Bureše takzvaný „default“ není pro Rusko zásadní, protože země není tolik závislá na zahraničních půjčkách. Těží přitom ze své pozice, kterou získalo coby exportér díky extrémnímu nárůstu cen ropy a plynu a zároveň díky tlaku uvnitř země, v důsledku kterého se snížil dovoz množství věcí denní potřeby, ale i průmyslových zařízení a technologií.

„Díky extrémně vysokým cenám ropy a plynu a snížení dovozů má Rusko přebytky zahraničního obchodu a má poměrně velké zásoby deviz,“ zmínil Bureš. „Jeho bilance se dost zlepšila a není pod tlakem, aby si muselo půjčovat v zahraničí.“

Levný plyn a ropa, strašák pro Kreml

Na druhou stranu vliv nálepky „bankrotu“ Rusku zůstane. Zahraniční banky prakticky nemají šanci získat peníze ze země, která je, měřeno úrovní HDP, chudší než Itálie. „Z tohoto pohledu je bankrot opravdový, i když právně to může být problematické. Nálepka bude činit ruským finančním zemím problém ve vztahu ke ‚spřáteleným zemím,“ dodal ekonom.

Výrazné zhoršení situace může pro ruskou ekonomiku nastat ve chvíli, kdy klesnou enormně drahé ceny komodit, na nichž je ruský státní rozpočet závislý. Potom už by mohl zemi hrozit takový bankrot, který by pocítil každý Rus.

Státy G7 v čele s USA, Británií, Japonskem a Kanadou chystají proti Rusku na právě probíhajícím summitu oznámit další sankce za válku na Ukrajině. Země navrhují zakázat dovoz ruského zlata v objemu desítek miliard dolarů ročně. Rusko je přitom druhým největším těžařem zlata na světě.

Analytici, které citoval list Bloomberg, to však označili za další spíše symbolický krok. K částečnému omezení dovozů zlata z Ruska už totiž došlo vlivem dřívějších západních sankcí. Londýnská asociace trhu se zlatem, jež nastavuje tržní standardy, vyřadila ruské těžaře ze svého akreditovaného seznamu už v březnu.

Že jde jen o symbol nejlépe dokazuje vývoj ceny zlata na světových trzích – obchodníci si toho prakticky nevšimli.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované