Článek
Evropská unie je pod tlakem k zavedení digitální měny. Ostatní velmoci totiž činí totéž. V čele virtuálního pelotonu běží z globálního hlediska projekt čínského digitálního juanu, dobíhají ho Spojené státy s projektem digitálního dolaru Donalda Trumpa a s projednáním exekutivního příkazu o kryptoměnách vázaných na americký dolar.
Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová proto vyzývá Evropský parlament, aby urychleně přijal legislativní opatření pro digitální euro. Čas běží.
Některé země vlastní měnu spustily, jiné jsou ve fázi testování. Světová potřeba digitalizace roste stejně jako tržní kapitalizace kryptoměnového trhu. Meziročně vyrostla o 45 % na 3,42 bilionu dolarů, tedy přes 71 bilionů korun. Velmoci, které zaspí, mohou v budoucnu tratit. Zde leží kořen tlaku ECB na zavedení digitálního eura.
Jako anti-vzor k němu měla podle českého europoslance Ondřeje Kovaříka posloužit měna Pekingu, digitální juan.
„Evropská centrální banka si před pár lety dělala průzkum mezi občany EU, jaké parametry digitální měny považují za nejdůležitější. Vyšlo z něj, že klíčová je pro dotázané bezpečnost a ochrana dat. V Číně pustili do oběhu digitální juany pro lidi prověřené vládou a do dneška je nejasné, co se děje s jejich daty. Stát dohlíží na transakce provedené virtuální měnou, kterou provozuje tamní centrální banka, i na to, jak projekt funguje. To jsou parametry, z nichž si ECB vzala v tvorbě digitální eura příklad toho, jak nechce, aby měna vypadala,“ vysvětluje pro SZ Byznys.
Podle Lagardeové by vznik virtuálního platidla EU měl vést ke zvýšení konkurenceschopnosti Unie a snížení závislosti na amerických firmách Mastercard a VISA v oblasti bezhotovostních plateb.
Podle generálního ředitele Raiffeisen investiční společnosti, Jaromíra Sladkovského, je digitální euro především reakční projekt. „Od začátku mám pocit, že to Evropa dělá hlavně proto, že se o tuto oblast zajímá Amerika skrze digitální dolar a samozřejmě Čína s juanem. Nepřijde mi, že by digitální euro byl promyšlený projekt s jasným cílem. Spíš reakce typu – když to mají ostatní, my musíme taky,“ sdílí svou skepsi pro SZ Byznys.
Podle odpůrců vznik digitální měny směřuje Evropu k dystopické realitě románu 1984 od spisovatele George Orwella. V knize měl systém absolutní kontrolu nad každým krokem jednotlivce, což v případě bezhotovostních plateb znamená, že ECB by mohla v této dystopické realitě vědět o každé finanční transakci.
Experti oslovení redakcí jsou ale v klidu, protože de facto jsou transakce sledované už dnes. „Digitální transakce jsou už sledované. Pokud někdo věří, že jeho kryptoaktivita je zcela anonymní, žije v iluzi. Bitcoin je transparentní systém. Otázkou je, jak se k tomu postaví stát a jestli se společnost naučí chápat krypto jako legitimní ekonomický nástroj, ne jako stínové peníze,“ myslí si například portfolio manažer kryptoměnového fondu Crypviz Petr Sanetrník.
Mnoho povyku pro nic?
Zásadní budou z výše uvedeného důvodu především transparentnost a ochrana dat uživatelů. Pokud tyto parametry vyhoví nárokům lidí, může jít podle autora podcastu Kryptoinsider, Petra Lukáče, o úspěšný prvek: „Musí být jednoduché, bezpečné, transparentní. A hlavně – nesmí být zneužitelné. Pokud se podaří skloubit technologii s důvěrou veřejnosti, může být digitální euro jedním z klíčových nástrojů evropské ekonomiky.“
Uzávěrka pro ukončení příprav a zahájení adaptace je podle šéfky ECB stanovená na říjen 2025. Lidé si podle dostupných informací budou moct v budoucnu koupit digitální měnu centrální banky ve výši až 3000 digitálních eur. Hlavní předností virtuální měny EU má být podle ECB umožnění bezhotovostních plateb napříč Unií bez poplatků. Jestli se to bude týkat pouze zemí eurozóny či všech států EU, není jasné.
Navzdory lhůtě, europoslancům chybí ke schválení iniciativy informace nutné k posouzení toho, jak má virtuální euro vypadat. Vzhledem k všem neznámým je pak říjnový termín podle Kovaříka spíše přáním Lagardeové než realitou.
Z návrhu se však některé parametry měny rýsují. Digitální euro má podle návrhu ECB garantovat centrální banka, zpřístupňovaly by ho komerční banky a provozovatelé peněženek. Nejsou známá finální data o nákladech na provoz projektu ani jeho faktická přidaná hodnota.
„V Evropě už máme SEPA platby (systém umožňující bezhotovostní platby v eurech v rámci Evropských zemí, pozn. red.), které jsou extrémně efektivní. Euro v digitální podobě by v tomto kontextu nic zásadního neměnilo. Jiná věc je světový kontext. Tam jsou stále rozdílné platební systémy. Z tohoto pohledu může digitální euro snížit překážky v platbách,“ vysvětluje Sladkovský.
Evropští bankéři se také obávají, že by projekt vyprázdnil jejich pokladny, protože klienti by část hotovosti převedli do bezpečí peněženky garantované ECB. Studie společnosti PwC vypracovaná jménem některých bankovních subjektů odhaduje, že digitální euro může bankovní sektor stát 18 až 30 miliard eur v podobě technických, obchodních a provozních nákladů.
Z návrhu ECB také vyplývá, že přijetí měny nemá vést k odstranění hotovosti z oběhu, ale pouze doplnit platební možnosti uživatelů. Doplněk platebního portfolia však může dopadnout na systém bezhotovostních plateb v Unii a skrze to i na americké firmy Visa, Mastercard, jimž chce ostatně skrze digitální měnu ECB konkurovat.
Lagardeová opakovaně varovala před evropskou závislostí na amerických společnostech a s nástupem protekcionistické obchodní politiky Donalda Trumpa rizika spojená se závislostí podle ní rostou. „Musíme omezit zranitelnost, která vyplývá z toho, že infrastruktura stávající platební platformy je v zahraničním vlastnictví a zajistit, aby byla k dispozici evropská nabídka – pro všechny případy. Je důležité udržet digitální platby pod naší kontrolou,“ řekla irskému radiu, NemwsTalk.
„My se nebojíme“
Podle údajů ECB bylo v první polovině roku 2024 v Evropě 56 % všech bezhotovostních transakcí provedeno kartou. To je více než 40 miliard transakcí. Míra závislosti na amerických kartových sítích se v jednotlivých členských státech EU liší a zavedení digitálního eura by mohlo paradigma proměnit ještě více.
Pokud by ECB poskytla tutéž službu jako soukromé společnosti, pro řadu lidí v Evropě by to mohlo znamenat ochlazení zájmu o produkty zmíněných firem zaměřených na bezhotovostní platby.
Potenciálně dotčené firmy se toho ale podle svých vyjádření nebojí.
„Aby byly digitální měny centrálních bank (CBDC) úspěšné, musí nabídnout špičkový uživatelský zážitek a širokou akceptaci ze strany obchodníků. Tím myslím možnost provádět a přijímat platby bez ohledu na měnu, způsob platby nebo technické zařízení. Je zásadní, aby digitální měny centrálních bank nabízely stejnou ochranu a výhody, na jaké jsou spotřebitelé zvyklí,“ komentuje pro SZ Byznys ředitel firmy Visa pro Českou republiku Petr Polák.
„Digitální euro vnímáme jako logický krok ve vývoji evropského finančního systému. Pokud bude správně navrženo s důrazem na bezpečnost, ochranu soukromí a jednoduché použití, může posílit důvěru, dostupnost a odolnost digitální ekonomiky. Naší prioritou v Mastercard je zajistit, aby lidé i firmy měli nadále svobodu volby v tom, jak platí a přijímají platby,“ reagovala na dotaz generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko Jana Lvová.
Nespornou předností evropské digitální měny by pak bylo, že by dostala euro do světa virtuálních plateb. V digitálním světě totiž dominuje dolar, podle jehož kurzu transakce ve virtuálních měnách probíhají.
Americký Senát také v červnu schválil zákon GENIUS, který vytváří regulační rámec pro kryptoměny vázané na americký dolar – takzvané stablecoiny. Legislativu teď musí schválit Sněmovna reprezentantů.
Digitální euro ve stejnou chvíli čeká, než se všichni dohodnou. Jak upozorňuje Kovařík, Lagardeová si může projekt malovat podle libosti, jenže rozhodnutí ve finále nemá na starosti ECB, ale politici a veřejnost. V opačném případě hrozí, že projekt nebude mít dostatečnou podporu a vzniknou virtuální mince, které nebudou použitelné.
„Jestli se má, nebo nemá spustit digitální euro na konci dne, nemůže rozhodnout ECB. Spuštění digitální podoby eura je z velké části politické rozhodnutí a je potřeba, aby s tím prostě ty členské státy, Evropský parlament nebo případně další politické instituce vyslovily svůj souhlas. Jinak hrozí, že nebude mít dostatečnou podporu,“ míní.
