Hlavní obsah

Elektrokola, díl 1. Pro koho e-kolo je, kolik ujede a jak se na něm jezdí

Foto: Profimedia.cz

Na elektrokole se člověk může pustit třeba i do Alp.

Reklama

Magazín Seznam Zpráv přináší první díl volného seriálu o elektrokolech. Dozvíte se v něm, jaká e-kola jsou na trhu, jak je vybírat či jak se na nich jezdí.

Článek

Uplynulo pár let a elektrokolo je dnes uznávanou samostatnou a svéprávnou cyklodisciplínou, které se už nikdo nesměje. Většina odborníků souhlasí, že za určitých okolností jsou e-kola pro každého, tedy i pro mladé sportovce. Ale i zde platí známé přísloví: může být dobrý sluha, ale také zlý pán.

Anketa

Pořídili byste si elektrokolo?
Ano, už ho mám.
49 %
Ano, chystám se k tomu.
13,5 %
Ne, užívám si jízdu na normálním šlapacím kole.
26 %
Ne, jsou moc drahá.
11,5 %
Celkem hlasovalo 9694 čtenářů.

Prodej elektrokol v České republice stoupá každým rokem skokově o dvojnásobek a trh roste rychleji než u normálních kol. Zatímco ale v Česku tvoří prodej pořád menšinu (20–25 %), v Německu, Beneluxu, Švýcarsku a dalších zemích už je to většina, víc než 70 procent.

Nižší podíl e-kol na českém trhu může být dán i tím, že jsme národ sportovců, kteří stále rádi šlapou za své. Hlavně ho ale ovlivňuje cena. Kvalitní elektrokolo totiž stojí zhruba od 70 000 korun výš, což je pořád o dost víc než slušné kolo bez elektriky.

Pro koho e-kolo je?

Záběr elektrokol je dnes velmi široký, mohou už být prakticky pro každého, což na začátku jejich éry skoro nikdo netušil. Tato kategorie naprosto kopíruje kola na vlastní pohon, takže je dnes možné pořídit si elektrickou silničku, gravel, horské XC MTB s pevným rámem, celoodpružený enduro bike, turistické kolo na výlety i bicykl městský.

Kdo tedy elektrokolo skutečně ocení?

Starší, ale i mladší člověk s horší fyzičkou. Nebo i ten, kdo má rád dlouhé výlety, ale nechce být po návratu utahaný. Zároveň jde o výbornou variantu pro toho, kdo jezdí na kole hodně, ale chce se pohybovat v těžších kopcích, třeba v Alpách, na Šumavě, na Vysočině… Do trailů si je pak pořizují už i mladí jezdci, aby se jednoduše a zdarma (bez využití lanovky) dostali vzhůru na kopce a ušetřili síly pro dobré sjezdy.

Foto: Seznam Zprávy

Horské elektrokolo šetří síly i mladým sportovcům.

Zároveň jsou elektrokola úžasným dopravním prostředkem. Zejména na Západě je to obrovský trend. „Kdybych pracoval v kanceláři ve městě, jezdil bych určitě na e-kole. Nemusel bych řešit kopce, nezpotil bych se a provětral si hlavu,“ říká Karel Studnička, znalec kol z velkého českého cykloobchodu Ski a Bike Centrum Radotín.

Foto: Seznam Zprávy

Při jízdě na městském elektrokole se člověk nezpotí.

A samozřejmě jsou elektrokola i pro seniory, pro lidi po nemoci, v rehabilitaci nebo i pro ty, kteří chtějí jezdit s kamarády, nezdržovat je a sami se fyzicky nezničit.

Foto: Seznam Zprávy

Silniční varianta elektrokola.

Obrovským trendem jsou dnes e-kola v půjčovnách. V Česku už je největší zájem právě o ně, na Západě dokonce už normální kola skoro nepůjčují.

Jak vybírat

Když zvažujeme koupi, musíme si odpovědět na několik důležitých otázek:

  1. Jak jsem na tom fyzicky, kolik vážím, jsem zcela zdravý?
  2. Kde, v jakém terénu chci jezdit, po rovině, na vrchovině nebo v Krkonoších, případně v Alpách? Například v Polabí je e-kolo pro většinu cyklistů skoro zbytečné.
  3. Jakým způsobem chci jezdit? Výlety na pohodu, mírně sportovně včetně dlouhých výletů, chci si dávat pořádně do těla?
  4. A samozřejmě – kolik na to mám. Dobrá elektrokola jsou drahá, jejich ceny začínají kolem 70 000 korun, ale i „obyčejné“ e-kolo nás vyjde nejméně na 37 000 korun.

Čím výkonnější, tím těžší a naopak

E-kolům kralují dva druhy pohonů: motor středový nebo v zadním náboji. Ten první dnes už naprosto převládá u všech druhů horských kol do terénu, pro něž je jedinou smysluplnou variantou. Zadní náboj se pak ukazuje jako stále dobré řešení u městských, ale také silničních nebo gravel kol (silniční kola do lehčího terénu).

Ačkoli to v jednu chvíli vypadalo, že se bude jednat o slepou vývojovou větev, dnes je někdy motor v náboji výhodný kvůli nižší hmotnosti i kvůli tomu, že rám zůstává nedotčen motorem. Nevýhodou je naopak nižší výkon – což ale například u e-silničky vůbec nevadí –, ale také horší vyvážení takového kola oproti bicyklu se středovým motorem.

Pokud jde o výkon motorů, dnes se projevují dva trendy:

  1. Co nejvyšší výkon – tzn. i větší kapacita baterie, a tudíž těžší stroj.
  2. Nižší výkon, menší motor, lehčí baterie, a tím i mnohem lehčí kolo, které se pak vlastnostmi podobá kolu klasickému.

Nejde ale jen o čistý výkon, důležitou položkou je i krouticí moment.

Kolik to ujede?

Nejtěžší otázka, na kterou nikdy nedostanete přesnou odpověď. Dojezd ovlivňuje mnoho faktorů:

  1. Váha jezdce.
  2. Zdatnost jezdce, v jakých módech – s jakou podporou motoru – pojede.
  3. Profil tratě, výletu.
  4. Rychlost jízdy.
  5. Kvalita kola, síla motoru, kapacita baterie.

Zatímco po rovině nebo v mírně zvlněném terénu dnes na modernějším kole hravě překonáte 100 km, v Alpách můžete mít i po 20 km usilovného a rychlého stoupání vybito.

Jak se na tom jezdí?

Elektrokolo je většinou mnohem těžší než normální kolo a to je třeba zohlednit jak při jízdě, tak při manipulaci a převozu. Motor se spouští teprve s prvním šlápnutím do pedálů. Jezdec má k dispozici několik módů, například EKO, SPORT, TURBO, které jízdu více či méně usnadňují. Některá e-kola mají i speciální mód, jenž trošku pomáhá i při vedení kola.

Při výletě je třeba na displeji hlídat kapacitu baterie. V okamžiku, kdy se vybije, je jízda zejména do kopce velmi náročná.

Reklama

Doporučované