Hlavní obsah

Europoslanci vyhlásili klimatickou nouzi, ti čeští byli většinou proti

V Evropském parlamentu má Česká republika celkem 21 mandátů.

28. 11. 15:39

Poslanci Evropského parlamentu přijali ve čtvrtek rezoluci o vyhlášení klimatické nouze. Z celkem 21 českých europoslanců hlasovalo 12 proti, pro bylo jen šest z nich.

Článek

Rezoluce má za cíl zvýšit tlak na členské země v přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám. Pro schválení návrhu bylo celkem 429 poslanců, proti se vyslovilo 225.

Státy Visegrádské čtyřky, kam se počítá i Česká republika, dlouhodobě vystupují proti přísnějším závazkům. A to se promítlo i do výsledku hlasování.

Kdo byl proti?

Z 21 českých europoslanců bylo proti návrhu pět europoslanců za hnutí ANO Dita Charanzová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Radka Maxová. Většina frakce Obnova Evropy, kam hnutí ANO spadá, přitom hlasovala pro rezoluci.

Proti byli také poslanci za ODS Jan Zahradil, Evžen Tošenovský a Veronika Vrecionová, lidovci Tomáš Zdechovský a Michaela Šojdrová a oba europoslanci za hnutí SPD: Hynek Blaško a Ivan David.

A kdo pro?

Mezi šesti českými poslanci, kteří rezoluci podpořili, byla komunistka Kateřina Konečná, ale také Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer z TOP 09, pirátští europoslanci Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa a Stanislav Polčák z hnutí STAN.

Vůbec podle seznamu zveřejněného na webu europarlamentu nehlasovali Alexandr Vondra z ODS, Martina Dlabajová z hnutí ANO, a Markéta Gregorová z Pirátů.

Hlavní téma nové komise

Klimatické změny jsou hlavním tématem, kterým se chce zabývat nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Na boj s globálním oteplováním a na migraci slíbila vyčlenit tři biliony eur. Řekla to ve středu v projevu před poslanci, kteří její komisi dali zelenou.

„Pokud existuje jedna oblast, která potřebuje naše jednání, je to ochrana našeho klimatu. Pro Evropu a zbytek světa to představuje existenční problém. Jak by také nemohl být existenční, když 85 procent lidí žijících v extrémní chudobě žije ve dvaceti zemích, kterým mohou klimatické změny nejvíce ublížit?” prohlásila Von der Leyenová.

Bude podle ní zapotřebí investovat do inovací, výzkumu, infrastruktury, bydlení a výcviku lidí. „Budeme potřebovat veřejné i soukromé investice – na evropské i národní úrovni,” uvedla předsedkyně Evropské komise.

Von der Leyenová ve středu mluvila i o nutnosti řešení migrační krize. „Tenhle problém nás rozdělil, je ale potřeba posunout se dál. Evropa vždy poskytne přístřeší potřebným a je v našem zájmu integrovat ty, kteří v našich společnostech zůstanou. Zároveň ale musíme zajistit, že ti, kteří nemají právo tu zůstat, se vrátí zpět do domovské země,” prohlásila před europoslanci.

Kolik bude emisí?

Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o čtyřicet procent oproti hodnotám z roku 1990. Členské státy by však podle průběžných hodnocení dosud přijatých kroků měly být aktivnější. Ursula von der Leyenová by navíc tento cíl chtěla navýšit na padesát procent. Unijní země chce zároveň přesvědčit, aby do roku 2050 dosáhly uhlíkové neutrality.

První příležitostí k představení zpřísněných závazků má být podle europoslanců klimatická konference v Madridu. Ta začíná příští pondělí a bude probíhat až do třináctého prosince.

Doporučené