Hlavní obsah

Evropské „zpět do škol“ doprovází roušky, ale i touha po vzdělání

Foto: Profimedia.cz

Začátek školního roku doprovází bezpečnostní opatření (ilustrační foto).

Reklama

1. 9. 2020 8:00

Školní rok začal. Děti po celé Evropě se vrací do školních lavic, většinou ne pouze po letních prázdninách, ale po téměř půl roce od vypuknutí světové pandemie.

Článek

Vzhledem ke stále stoupajícímu počtu nakažených po celé Evropě rostou také obavy ze začínajícího školního roku. Jak situace vypadá na sever, západ a jih od Česka?

Severní Evropa

Vedení skandinávských škol i severské vlády se víceméně shodly na tom, že by dětem více ublížilo zůstat doma, než se vrátit do lavic. Například Švédsko má po celou dobu pandemie všeobecně mírnější protipandemická opatření, začátek školního roku tu proto není takovým skokem jako v jiných evropských zemích.

Hlavní švédský epidemiolog ale stále opakuje, že většina dětí se nakazí od dospělých: „Děti nejsou motorem této nákazy, jak je tomu třeba u chřipky,“ říká Anders Tegnell.

„Už se těším na svoje kamarády. Přijde mi, že jsem byla s rodiči dlouhé týdny a týdny,“ svěřuje se pro Financial Times dvanáctiletá Norka Ida v centru Osla, kde si vybírá nový batoh do školy. Společně s Dánskem však Norsko otevřelo jako první v Evropě školy hned v dubnu, tedy asi měsíc poté, co vypukla pandemie. Ne však najednou, ale v určitých fázích, postupně se děti vracely po skupinkách.

Nyní ale v Norsku i Dánsku rychle stoupají počty nakažených. Skandinávské země se ale opakují, že děti jsou pro ně největší priorita. Norské autobusové společnosti třeba vyzvaly obyvatele, aby pokud nemusejí, nejezdili v ranních a odpoledních hodinách městskou hromadou dopravou, aby se společně s dětmi netvořily v autobusech tlačenice.

V dánském Aarhusu dokonce samotní studenti protestovali proti tomu, aby se jejich školy zavíraly. Nenaučí se prý tolik, když budou sedět doma. Nevidí smysl v tom, že místo školy můžou klidně jít do kina nebo do obchodu. „Prostě chci jít do školy,“ stálo na transparentech protestujících studentů.

Západní Evropa

Je třeba si uvědomit, že spoustu německých žáků a studentů už se do školy vrátilo. Na jejich zkušenostech se dá také ukázat možný scénář ostatních zemí. Například v Berlíně už 41 z 825 škol hlásilo případy nákazy koronavirem. Tisíce studentů i učitelů po celé zemi už skončilo v karanténě. Nezavírají se ale celé školy, pouze vybrané skupiny.

Jako jediná spolková země zavedla povinnost nošení roušek i ve třídách při vyučování, a to Severní Porýní-Vestfálsko. Tato nejlidnatější země Německa ale opatření zavedla jen do konce srpna a nově ho už neprodloužila. V pondělí tuto povinnost oznámilo druhé nejlidnatější Bavorsko, které bylo v rámci Německa po Severním Porýní-Vestfálsku nejvíce zasaženo koronavirem. Roušky tam budou platit ve třídách od začátku školního roku, tedy v této zemi až 8. září, pro starší žáky.

Naopak ve Francii si, stejně jako v Česku, chystají děti aktovku už na 1. září. Francouzské školy čekají nápor téměř 13 milionů žáků a studentů. Po celý den musí žáci i učitelé nosit roušky. Organizace uvnitř budov má zamezit přílišnému shromažďování. Školy například posunou začátky a konce vyučování tak, aby zamezily velkým skupinám při příchodu a odchodu do škol. Ve Francii minulý týden hlásili rekordní počty nakažených covidem-19.

„Jak moje pětiletá dcera dokáže držet odstup od svých spolužáků, které půl roku neviděla?“ ptá se otec a učitel Mathieu Maillard. Pro agenturu AP se zamýšlí nad novým školním rokem: „Jak budu vyžadovat nošení roušek u dětí v jednom z nejdrsnějších marseillských okrsků?“ I podle Maillarda je však čas se do škol vrátit. „Zdravotní riziko existuje, neposlat děti do školy je ale daleko větší problém,“ dodává.

Ve Velké Británii se roušky ve školách týkají jen starších žáků, kteří je ale nemusí nosit ve třídě, nýbrž jen na chodbách a v dalších společných prostorách. A zatímco ve Skotsku a Severním Irsku je musí nosit všichni žáci starší 12 let, v Anglii se to týká jen oblastí zvýšeného výskytu koronavirové nákazy.

Jižní Evropa

Ve Španělsku vzrůstající čísla nově nakažených s novým školním rokem vyvolávají kritiku učitelských odborů. Od 4. září mají ve španělských školách děti nastoupit za konkrétních podmínek. Podobně jako i například v Británii se žáci škol rozdělí do menších skupin, které se nesmějí potkat. Ve Španělsku kvůli tomu najímají dalších 11 tisíc učitelů, aby zvládli obstarat více tříd než v běžném provozu.

Nejasnosti zatím panují v některých španělských regionech, kde školní rok začne během druhého a třetího zářijového týdne různě v jednotlivých regionech. Minulý týden vláda uvedla, že roušky ve školách by měly být povinné pro děti od šesti let. Například Katalánsko je ale hodlá vyžadovat až od 12 let, hranice šesti let má platit jen ve více zasažených oblastech.

Přísní hodlají být v Řecku, jehož ministryně školství minulý týden pohrozila, že děti bez roušek nebudou vpuštěny do škol. Školní rok v Řecku začne buď 7. nebo 14. září, rozhodnutí má podle místních médií padnout v úterý.

Všechny státy se pro nový školní rok shodují na klíčových zásadách. Rodiče nemají posílat dítě do školy, má-li horečku. Děti si mají častěji mýt ruce, nepodávat si je při pozdravu či loučení a zakrývat si při kašlání ústa rukávem či papírovým kapesníkem. Ve školách by se také mělo častěji větrat a dezinfikovat povrchy, jichž se děti často dotýkají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované