Hlavní obsah

Prosadí Prymula masové rychlotesty? Experti se nakonec blíží k dohodě

Foto: Twitter Romana Prymuly

Ministr zdravotnictví Roman Prymula označil plošné testování za jeden ze tří hlavních pilířů boje proti koronaviru.

Reklama

19. 10. 13:47
aktualizováno • 19. 10. 21:01

Vlivní lékaři jsou zdrženliví k testování antigenovou metodou, která je sice rychlejší, avšak méně přesná. Tím mohli zbrzdit plán ministra Prymuly na plošné a rychlé otestování. Názory expertů se ale začaly sbližovat.

Článek

Slovensko není mezi zeměmi s nejrychlejším šířením koronaviru, jeho vláda však už v neděli rozhodla o testování všech občanů nad 10 let. V Česku se o tomto kroku stále diskutuje. Otestování všech obyvatel prosazuje ministr zdravotnictví Roman Prymula.

Část lékařských odborníků se ale dlouhodobě staví skepticky vůči navrhované testovací metodě. Prymula původně navrhl, aby se masově použily stejně antigenní testy, stejně jako to chystá Slovensko. Ty jsou dostupné, poměrně levné a hlavně jejich výsledek je znám zhruba do 15 minut.

Jejich nevýhodou je ale horší spolehlivost, než mají dosud používané PCR testy. U nich zabere diagnóza minimálně hodiny a jsou také nákladnější.

Jaký je rozdíl mezi PCR a antigenovými testy?

Polymerázová řetězová reakce (PCR) je mezi odborníky považována za nejspolehlivější z dostupných způsobů testování. Metoda je založena na mnohonásobném namnožení vzorku DNA, který se nabere zpravidla stěrem z nosohltanu. Na vzorku se prokazuje přítomnost části viru SARS-CoV-2, jeho nukleové kyseliny.

Antigenové testování není založené na zjišťování samotného viru, ale proteinů na povrchu virusové částice, které podněcují reakci imunitního systému. Jejich výhodou je rychlost (do 15 až 30 minut), snadnost provedení a relativně nízká cena. Nevýhodou bývá nižší citlivost testu v rozmezí 85 až 95 procent.

Masovějšímu nasazení antigenových testů ale nejsou nakloněny těžké váhy v medicínském oboru, které jinak od počátku hrají důležitou roli v boji s koronavirem. Zejména členové laboratorní skupiny covid-19 při ministerstvu zdravotnictví v čele s Mariánem Hajdúchem už dříve zdůraznili, že rychlé testy založené na odhalování antigenu jsou vhodné spíš ve specifických situacích, například pokud se nákaza v nějakém ohnisku silně rozšíří a není dostatek PCR testů.

O výhodách a nevýhodách antigenových testů se nyní diskutuje v odborých kruzích po celém světě. Jedna z hlavních výtek směřuje na jejich nižší spolehlivost u asymptomatických nakažených, kteří nepociťují zdravotní obtíže.

„Antigenní testy nejsou vhodné pro asymptomatické nemocné. Můžete je používat spolehlivě jen u symptomatických osob,“ zdůraznil Hajdúch během minulého týdne.

Dalším vlivným odborníkem v uvedené pracovní skupině je profesor Pavel Dřevínek, přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie pod 2. lékařskou fakultou UK a Fakultní nemocnicí Motol a zároveň předseda Společnosti pro lékařskou mikrobiologii, která sdružuje specialisty v tomto oboru a vydává odborná stanoviska k metodám testování na přítomnost koronaviru.

Právě Hajdúchova laboratorní skupina a Dřevínkova Společnost pro lékařskou mikrobiologii vydaly ještě ve druhé polovině září společné „odborné stanovisko“, ve kterém upozornily na limity antigenových testů.

„Antigenní test nelze chápat jako rovnocenný ekvivalent PCR diagnostiky. Vůbec by neměl být používán jako screeningový k vyšetřování jedinců s nízkou pravděpodobností infekce,“ stojí v dokumentu (jeho celé znění je dostupné zde).

Využití antigenových testů pro stanovení diagnózy o nákaze skupina doporučila v případech, pokud má pacient závažné příznaky respiračního onemocnění a nejsou k dispozici PCR testy. Širší nasazení testů je podle stanoviska možné také při „lokálním vzplanutí epidemie, není-li k dispozici možnost provedení PCR v běžném režimu.“

Rozdílné názory na výběr a nasazení testů se projevily na schůzce mezi konzultanty vlády a odborníky na laboratorní vyšeřování, která se uskutečnila minulou středu. Zatímco první skupina reprezentovaná hlavně ekonomy prosazovala masivní a rychlé testování kvůli zbrzdění epidemie, lékaři zdůrazňovali spíše přesnost testů a hledisko konkrétních pacientů.

Přestože byl odstup mikrobiologů k masivnímu nasazení antigenovým testům zřejmý, Hajdúch se v pondělí odpoledne ohradil proti původnímu znění článku Seznam Zpráv. Konkrétní výtky ale na opakované výzvy neuvedl.

Jeho reakce může souviset s informací, že k začátku tohoto týdne se pohledy obou skupin sblížily. „Dochází tam k nějakým posunům a dobré vůli k jednání,“ uvedl jeden z účastníků diskusí, který nechtěl být jmenován. Shoda má být například v tom, že se nemá jít slovenskou cestou úplně plošného testování. Podrobnosti účastníci nechtějí sdělit s ohledem na citlivost jednání, která pokračují.

Sám Prymula, který plošné testování označil za jeden ze tří hlavních pilířů boje proti pandemii, hájí svoje plány hlavně zkušenostmi ze zahraničí. Odkázal na studie, jež podle něj provedla centra pro prevenci a kontrolu nemocí v USA a Evropské unii (CDC a ECDC) a také na probíhající pilotní projekty v jiných evropských zemích. „Testy na antigen jsou sice méně citlivé než stávající PCR metoda testování, ale pro účely studie jsou ideální,“ uvedl Prymula minulý týden.

Po pondělním jednání vlády ale Prymula prohlásil, že už nepředpokládá testování celé populace. Plošnějšímu schématu testování by podle něj mělo předcházet ověření spolehlivosti antigenních testů v regionech typu Karvinska a Uherskohradišťska.

„Až budeme mít jistotu, že záchytnost v tom modelu je taková, jakou chceme mít, tak bychom šli do plošnějšího schématu s tím, že určitě nepůjdeme do modelu, kdy bychom protestovali kompletně celou populaci,“ řekl Prymula v pondělí večer.

K antigenovým testům se v minulých měsících přiklonila například Indie, která díky této metodě provádí podle časopisu Nature od srpna milion testů za den. V Itálii se tento typ testů používá při kontrolách cestujících na mezinárodních letištích.

Metodiku plošného testování mezitím dostaly za úkol přichystat Krajská nemocnice v Karviné a Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, které mají zkušenost z masivního testování ve společnosti OKD.

Aktualizovali jsme první verzi článku, která vyšla v 13:47, doplnili jsme vyjádření ministra Prymuly po jednání vlády.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené