Článek
Dobré vědět:
- Nemocných oproti dubnu přibývá pomaleji.
- Je také méně hospitalizovaných a případů s těžkým průběhem.
- Denní počet úmrtí v souvislosti s nákazou nepřibývá a drží si stabilně nízký trend.
- Celorepubliková čísla se zvyšují primárně kvůli několika lokálním ohniskům.
V současnosti je trend nárůstu nových případů nákazy covid-19 nižší, než byl v dubnu, kdy se čísla dostala na dosavadní maximum. To bylo sice v posledních dvou dnech překonáno, sedmidenní průměr je ale nyní okolo stovky denně. V dubnu se krátce držel i nad 250 a následně většinu měsíce klesal. Na současné číslo aktuálních nemocných se tak Česká republika nyní dostala podstatně pomalejším tempem.
I když je aktuálně probíhajících případů stejně jako začátkem dubna, hospitalizovaných a případů s těžkým průběhem je podstatně méně. V první polovině dubna se počet lidí v nemocnicích s nákazou covid-19 pohyboval okolo čtyř set. Z nich bylo po většinu měsíce okolo 20 % v těžkém stavu. Momentálně se počet hospitalizovaných pohybuje stabilně okolo 130 a v těžkém stavu je průměrně mezi 10-15 %. Tento poměr se znovu mírně zvýšil až v poslední době:
S tím souvisí i počet mrtvých, který rostl během dubna výrazně rychleji než v současné době.
Klouzavý sedmidenní průměr ukazuje, že počet mrtvých v souvislosti s nákazou covid-19 byl v dubnu výrazně vyšší, než je nyní v červenci. Momentálně si drží stabilní trend a viditelně se nezvyšuje. Oproti nejvyššímu bodu v polovině dubna se denní počet úmrtí drží na desetině.
Na datech, která dává k dispozici Ministerstvo zdravotnictví, je také vidět, že se dramaticky nezměnila ani věková struktura úmrtí spojených s koronavirem. Pouze v poslední době ubylo mladších obětí. Za poslední téměř tři měsíce není ve statistice žádné úmrtí člověka pod padesát let.
Velkou roli v nových případech momentálně hrají také lokální ohniska. Zatímco v dubnu přibývaly nové případy prakticky napříč celou republikou téměř ve všech okresech, v současné době stojí za růstem křivky zejména konkrétní epicentra.
Zároveň je však třeba zdůraznit, že počet možných epicenter roste. Kromě Moravskoslezského kraje s Karvinskem, Frýdeckem a Ostravskem jsou potenciální ohniska také na Kutnohorsku, Liberecku nebo na Jihlavsku. Dlouhodobě je také na mapě aktivních případů výrazná Praha, a to i po přepočtu na 100 tisíc obyvatel.
