Hlavní obsah

Fakta: Jak se od roku 1989 změnil život seniorů

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie

Reklama

17. 11. 2020 12:00

Zažili okupaci v roce 1968, únorový převrat a někteří i druhou světovou válku. Dnes se o nich píše nejvíc v souvislosti s ohrožením covidem-19. Jak se za posledních 30 let změnil svět českých seniorů?

Článek

Více utratí za bydlení, na druhou stranu v jejich výdajích nechybí položka za rekreaci. Výše důchodů se od roku 1989 zosminásobila, kupní síla seniorů roste a dohání i průměr Evropské unie, přesto narůstá jejich počet v exekuci. Střední délka života se stále prodlužuje, ovšem v závislosti na ní se oddaluje i věk odchodu do důchodu. Život českých penzistů se za 31 let od pádu socialismu výrazně změnil ve všech ohledech.

Seniorů v Česku přibývá. Počet osob ve vyšším věku ale neroste jen kvůli silným předchozím generacím – v zemi se za posledních 30 let také výrazně zvýšil průměrný věk, kterého se Češi dožívají.

V roce 1989 byla naděje dožití – neboli střední délka života – ve věku šedesáti let 14,7 pro muže a 19,1 roku pro ženy. Tento ukazatel přitom říká, kolik let průměrně člověk ještě prožije, pokud by po zbytek jeho života byla úmrtnost stejná jako v roce, pro který je tento ukazatel počítán. Nyní – respektive v roce 2019, pro který má Český statistický úřad nejčerstvější data – je naděje dožití ve stejném věku 19,8 pro muže a 23,9 roku pro ženy.

Na střední délku života mají největší vliv osobní faktory, jako je strava a životní styl, ale také úroveň zdravotnictví, makroekonomika a státní hospodaření.

Pět let práce navíc

Se zvyšující se střední délkou života se od roku 1989 oddálil i odchod do důchodu. Zatímco dříve muži odcházeli do důchodu nejčastěji – výjimku tvořili například vojáci či horníci – v šedesáti letech a ženy v závislosti na počtu dětí ještě o pár let dříve, nyní se věk odchodu do penze postupně zvyšuje a je zastropován pro obě pohlaví na 65 letech. Podle premiéra Babiše a ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vláda jeho další zvyšování odmítá.

Navýšení o pět let odpovídá zhruba i zvýšení střední délky života v šedesáti letech. Právě ta ale podle statistiky u mladších ročníků ještě více roste. Například pro děti narozené loni je naděje dožití o osm let více u chlapců a o 6,4 roku více u dívek, než jak tomu bylo v roce 1989. Z dat tedy vyplývá, že pokud by věk odchodu do důchodu zůstal stejný, budoucí senioři v něm prožijí průměrně delší dobu.

Mzdy se důchodům vzdalují

S rostoucí ekonomikou v posledních dekádách rostla i výše vyplácených důchodů. Zatímco v roce 1989 dostávali penzisté průměrně něco přes 1600 korun, na přelomu tisíciletí se důchod pohyboval okolo šesti tisíc a v roce 2019 činil průměr zhruba třináct tisíc korun.

Valorizace důchodů

Důchody se každý rok v rámci takzvané valorizace zvyšují o inflaci – tedy o procentuální růst cen zboží a služeb – a také o polovinu růstu reálných mezd. Valorizace podléhá zákonu o důchodovém pojištění.

Ale i když penze rostou, průměrná hrubá mzda roste rychleji, jak ukazuje graf výše. Zatímco před dvaceti lety představovaly starobní důchody ekvivalent zhruba poloviny mzdy, nyní dosahují jen na 38 procent.

Evropští senioři si mohou dovolit víc

Co si mohou čeští senioři za své důchody dovolit a jak jsou na tom ve srovnání s penzisty z ostatních evropských zemí, ukazují data Českého statistického úřadu a Eurostatu.

V Evropě patří čeští důchodci mezi ty s horší kupní silou. Podle dat Eurostatu k roku 2015 měl průměrný zdejší penzista 8 250 takzvaných standardů kupní síly (PPS), což je sedmý nejhorší výsledek z analyzovaných evropských zemí.

Co je to PPS

PPS je jednotka takzvané kupní síly. Jde o umělý nástroj vytvořený Eurostatem sloužící k porovnávání jednotlivých států EU, které mají různé měny, ceny nebo i daně.

Zjednodušeně: pokud by byla Evropská unie jedna země, dal by se PPS přirovnat k měně. Vyjadřuje, kolik jednotek je potřeba vynaložit na nějaké množství služeb nebo produktů v jednotlivých zemích.

Výběr dat z celého srovnání si můžete prolistovat v následující grafice:

Průměrně více než čtvrtina důchodu (28,6 %) jde v Česku na bydlení, vodu, energie a paliva. Velkou část (24,7 %) dají senioři také za jídlo a pití. Procentuálně jde o velmi výraznou část výdajů, ovšem nominálně přepočteno na „standardy“ utratí Češi za tyto položky nejméně ze všech porovnávaných zemí. Může to být způsobené například masivním využíváním slev a šetřením na jídle.

Méně chleba, více mouky

Odhad o vývoji kupní síly českých seniorů za posledních třicet let je možné získat pomocí porovnání výše důchodu a spotřebitelských cen vybraných výrobků. Za posledních třicet let se totiž změnila nejen výše důchodů, ale inflace hnala nahoru také ceny. Některé produkty zdražily víc, jiných se nárůst ceny tolik netýkal.

Senioři si tak mohli za své důchody v roce 1989 koupit o něco více kmínového chleba, ale méně například vajec, másla či piva. A zatímco nyní se průměrný důchod rovná třeba téměř tuně cukru, dřív by bylo možné za něj pořídit 225 kg.

Srovnání dalších produktů nabízí tabulka níže:

Celkově kupní síla Čechů dohání průměr Evropské unie. Ještě v roce 2008 ztrácela 15 procent, loni už jen osm.

Česká populace stárne rychleji

V Evropě Česko patří mezi země, které mají v populaci podprůměrné zastoupení seniorů nad 65 let. V zemích osmadvacítky EU se poměr seniorů pohybuje okolo 19,2 procenta, podle posledních dat Eurostatu z roku 2016 se procento seniorů v Česku pohybuje okolo 18,3 procenta. Zemí s nejvyšším zastoupením populace nad 65 let je Itálie.

A přestože je Česká republika v EU pod průměrem, jako rychlejší se ukazuje tempo stárnutí populace. Od roku 1996 se poměr v EU zvýšil o 4,3 %, zatímco v tuzemsku se procento zastoupení seniorů zvýšilo o rovných pět procent.

Exekuce zasahují i české seniory

Jednomu z nejpalčivějších ekonomických problémů české společnosti se nevyhnou ani senioři. Od počátku tisíciletí viditelně narostl počet důchodců, kteří se nacházejí v exekuci.

Do statistiky se počítají kromě starobních i důchody invalidní a pozůstalostní. V roce 2019 mělo exekuční srážku z důchodu 26 054 seniorů a 26 633 seniorek. Exekuci na důchod mělo dále 21 707 invalidních důchodců a 14 430 důchodkyň. Exekutoři strhávají mužům ve finančních potížích v průměru 2698 Kč měsíčně s ženám 2211 korun.

S výše popsaným růstem důchodů je proto spojen i jeden negativní jev. Po navýšení může překročit takzvanou nezabavitelnou částku, takže pravidelný důchod začne spadat pod exekuční srážku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované