Hlavní obsah

Fakta, nebo ne, ruské propagandě je to jedno. Jejím cílem je zmatení

Foto: Profimedia.cz

Globální síť ruské televizní stanice Russia Today.

Reklama

20. 4. 15:04

Jak funguje ruská propaganda? „Cílem je zmást publikum a vnést nejistotu do toho, jak události vysvětluje Západ,“ říká pro Seznam Zprávy specialistka na Rusko z britské University of Manchester.

Článek

Trvalo to jen minuty, než se v ruské propagandistické televizi Russia Today objevil výrok českého premiéra Babiše o tom, že události ve Vrběticích „nebyly aktem státního terorismu“. Ruská média nebo agentury si dělají vlastní obrázek aktuálně napjatých rusko-českých vztahů. Ale i obecně celého „západního“ dění.

„Hlavní televizní stanice pokračují v záplavě propagandy, atmosféra je dusná pro ty, kteří zpochybňují patriotický a neokonzervativní diskurs nebo se snaží držet žurnalistickou úroveň,“ zní ve zcela novém indexu svobody médií Reportéři bez hranic o Rusku. Patří mu 150. místo ze 180 zemí.

Konkrétně síť televizní stanice Russia Today ale míří také na zahraničí. Její servery fungují ve více než třiceti jazycích, s televizními studii po celém světě. Podle analýzy Oxford Internet Institute, který vyšel loni v září, je strategií Russia Today především propagace anti-západního narativu, podrývat místní mainstreamová média a také podporovat Rusko a jeho geopolitické postavení.

Analýza stavěla na anonymizovaných výpovědích novinářů, kteří pro Russia Today pracují nebo v minulosti pracovali. Jméno by ani prozradit nesměli, protože podepsali smlouvu o mlčenlivosti. Jak ale pro server POLITICO komentuje spoluautorka studie Mona Elswahová: „Kontroverze je to, co RT chce, špatná reklama je pro ně dobrá reklama.“

„Překrucovali by význam příběhu? Vymysleli by si fakta? Určitě ano,“ odpovídá jeden z účastníků studie. Mediální výstupy na RT jsou podle autorů výsledkem jasné struktury editorů, jimž de facto šéfuje stát. Samotní novináři ale navíc pracují s obrovskou mírou autocenzury.

„V dobách Sovětského svazu média mohla být jednoduše cenzurována, nyní o zprávách ruská média musí hovořit, protože vědí, že jejich diváci mají přístup k více zdrojům,“ uvádí do problematiky Vera Tolzová, profesorka ruských studií na University of Manchester. Pro Seznam Zprávy vysvětluje, že pokud tedy tamní média musí reportovat o událostech, jako je otrava agenta Skripala nebo výbuch ve Vrběticích, snaží se vyprodukovat mnoho různých výstupů s mnoha různými interpretacemi.

„Pokud různá ruská média informují o události rozdílně, to vůbec nevadí. Cílem je zmást publikum a vnést nejistotu do toho, jak události vysvětluje Západ,“ zdůrazňuje Tolzová. Snaží se představit příběh selektivně, manipulují kontext, ať už k tomu využívají fakta nebo ne.

Přesně tak analyzuje jeden z typů ruské propagandy americký think tank Aspen Institute. Na základě studií odborníků Petra Pomerantseva a Michaela Weisse říká, že cílem ruské propagandy není přesvědčit lidi o své pravdě, ale zmást jejich přemýšlení, dát jim tolik různých verzí reality, aby se pro ně prakticky vše stalo relativní.

Větší dopad ve střední a východní Evropě

Podle profesorky Tolzové je však vyloženě konkrétní dopad ruské propagandy na země EU přeceňovaný. „Nebo alespoň v těch ‚starých demokraciích‘, jako je Francie, Velká Británie nebo Německo. Například Russia Today v těchto zemích má malé publikum, navíc podle dat její diváky baví více nepolitický obsah,“ říká.

Na druhou stranu, o státních médiích rozšířených v zahraničí se mluví jako o zbrani Vladimira Putina a jeho režimu více než dekádu. Konkrétně televize Russia Today byla spuštěna již v roce 2005 a až do roku 2013 ji provozovala státní tisková agentura RIA Novosti. V roce 2010 byla RT druhou nejpopulárnější zahraniční televizní stanicí ve Spojených státech po BBC.

Vera Tolzová však trvá na tom, že daleko větší výzvou v boji s dezinformacemi jsou ve skutečnosti vnitrostátní producenti. Ti jsou podle ní daleko aktivnější a efektivnější než vnější ruské vlivy. „Podle dosud provedených studií je například ve Velké Británii reálný dopad ruské propagandy minimální. Situace je ale jiná ve střední a východní Evropě,“ připouští ale profesorka. Jako příklady jmenuje Ukrajinu, Estonsko nebo Litvu, kde žijí rusky mluvící komunity, na které se ruští aktéři daleko snadněji napojí.

Samozřejmě ale jediným prostředkem ruské propagandy nejsou klasická média. S nárůstem popularity sociálních sítích jde například i o trollí farmy. Jsou považovány za nástroj hybridní války. Jde o placené „trolly“, kteří mají za úkol v určitém duchu komentovat dění na sociálních sítích a na webových diskusích a „otáčet“ ho správným směrem. Jejich reálný dopad se nedá jednoduše změřit. Právě v Pobaltí je ale jejich působení považováno ze jednu z největších bezpečnostních hrozeb.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené