Hlavní obsah

Nechci válku, ale… Jak reagují dezinformátoři na ruskou invazi

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

24. 2. 19:05

Ruský útok na Ukrajinu na sociálních sítích mnoho lidí omlouvá. Nejčastěji se při tom drží několika scénářů, které agresi bagatelizují, nebo se ji snaží na základě polopravd a dezinformací obhájit.

Článek

„Nevěřte médiím! Mějte vlastní názor a nenechte se manipulovat!“ Příspěvek, který se v této, nebo mírně obměněné podobě objevuje ve facebookových skupinách dlouhodobě podporujících Rusko a zejména jeho prezidenta Vladimira Putina.

Jde o styl preventivní obrany. Většina scénářů, kterými autoři argumentují, totiž byla již v minulosti uvedena na pravou míru, nebo odborníci dopředu upozorňovali na jejich možné použití. Jde především o citování ruské propagandy nebo její mírnou úpravu, vycházející však z jejích hlavních bodů. Často v první části odmítají ozbrojený konflikt, zároveň však jedním dechem obhajují jeho existenci.

Scénáře jsou stejné, kanály také. Už téměř dekádu

Na šíření prokremelské propagandy upozornilo také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra.

Jak vysvětluje Vít Kučík, mluvčí Českých elfů, iniciativy, která se dlouhodobě sběrem a vyvracením dezinformací zabývá, jde o snahu „naklonit veřejné mínění alespoň významné části populace směrem, který je ve shodě s ruskými cíli“.

„Do českého kyberprostoru se proruská dezinformační propaganda vlévá především prostřednictvím proruských webů. Je to skupina zhruba 20–30 webů, které rezonují v podobném duchu a jsou inspirovány ruským pohledem na jakoukoli zahraničněpolitickou situaci,“ upřesňuje Kučík. „Je zřejmá jejich jednotná tematická inspirace a nepřímá synchronizace. Odtud se proruské narativy šíří dalšími kanály, jako jsou řetězové maily, sociální sítě a diskuzní fóra. Dohromady tvoří jeden ekosystém.“

Většina z těchto kanálů se během roku 2015 přeorientovala na strašení migranty, v roce 2020 na popírání existence covidu-19 nebo později zpochybňovala účinnost očkování. Nyní se opět vrací k tématu, se kterým začínala, tedy k šíření kremelské propagandy a dezinformací ohledně Ukrajiny.
Miloš Gregor

Politolog a odborník na dezinformace z Masarykovy univerzity Miloš Gregor jeho slova potvrzuje. „Od roku 2014, kdy Rusko podnítilo agresi na východě Ukrajiny, máme v České republice několik desítek webů, které přejímají prokremelské postoje a narativy, často právě z oficiálních propagandistických kanálů Ruské federace,“ popisuje.

„Většina z těchto kanálů se během roku 2015 přeorientovala na strašení migranty, v roce 2020 na popírání existence covidu-19 nebo později zpochybňovala účinnost očkování. Nyní se opět vrací k tématu, se kterým začínala, tedy k šíření kremelské propagandy a dezinformací ohledně Ukrajiny. Od nich to často přebírají důvěřiví lidé, kteří píší řetězové e-maily nebo to šíří po sociálních sítích.“

Facebooková debata o konfliktu

Analytik Josef Šlerka, spolupracující například se serverem Investigace.cz, vytvořil volně přístupný náhled debaty o konfliktu na sociální síti Facebook. Průběžně aktualizovanou stránku si můžete prohlédnout na této adrese.

Rusko není na záchranné operaci

Jedním z motivů je snaha popsat Ukrajinu jako fašistický stát, který buď chystá, nebo již provádí genocidu Rusů na východě země. Účelem je ospravedlnit invazi tím, že jde o jakousi záchrannou misi, při které Rusko jen brání „své lidi“.

O „neskutečných fašizoidních tendencích“ Ukrajiny mluví například Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a poslankyně Evropského parlamentu. Zároveň přitom invazi ruské armády odsoudila.

Jak také upozorňuje server Manipulátoři.cz, zaměřený na ověřování faktů, prohlášení o útisku až genocidě etnických Rusů používá prokremelská propaganda dlouhodobě. Nikdy však svá tvrzení nepodložila.

Že půjde o oblíbený motiv, dokázala i analýza dezinformačních kanálů, kterou ráno v den konfliktu provedli Čeští elfové.

Videa, která měla dokázat, že na územích ovládaných separatisty probíhají teroristické útoky, se pak ukázala jako podvrh.

Astrolog Antonín Baudyš mladší, syn bývalého ministra obrany Klausovy vlády, zase razí názor, že Kyjev si za ztrátu Donbasu může sám. V příspěvku, který má necelé dva tisíce reakcí, přičemž téměř 750 z nich je sdílení, tvrdí, že Ukrajina měla se separatisty více vyjednávat.

Ve facebookové skupině „Můj prezident“ byl tento příspěvek sdílen se slovy „Ukrajinci dělali roky etnické čistky, tohle nešlo nechat být! Kdo tohle podporuje, podporuje genocidu!“ Skupina dlouhodobě hájící prezidenta Miloše Zemana však částečně změnila své vnímání vůči němu poté, co ruský útok odsoudil.

NATO a USA nejsou viníky eskalace konfliktu

Další často skloňovanou tezí je ujišťování, že za konflikt je zodpovědný Západ. Podle zastánců tohoto scénáře reagoval Putin pouze na to, že Rusku či Rusům hrozilo ohrožení, nebo že NATO největší zemi světa schválně provokovalo.

Tento narativ zmiňuje také Miloš Gregor. „Zatímco Rusko rozmisťovalo okolo hranic s Ukrajinou až 200 tisíc svých vojáků, ukazovalo prstem na NATO, že je prý agresivní,“ vysvětluje vědec. „S tím souvisí i argument, že Rusko si na svém území může dělat, co chce, zatímco NATO jej provokuje. Zastánci tohoto názoru už ale nepřijímali argument, že jednak ani Rusko není jen na svém území – vojáky rozmístilo i v Bělorusku –, ani to, že i Ukrajina, jakožto svrchovaný stát, si na svém území může dělat, co chce.“

S touto myšlenkou souzní například bývalý politik KSČM Leo Luzar, v komentářích pod příspěvkem ji pak uživatelé dále rozvedli.

Podobný přístup zvolil také poslanec Tomio Okamura. Ve svém dva dny starém příspěvku tvrdil předseda SPD, že česká vláda, tajné služby USA a dalších zemí NATO konflikt podněcují. Válku však odsoudil.

Vpád ruské armády na Ukrajinu neodsoudil ani plukovník předlistopadové Československé lidové armády Zdeněk Zbytek. „Nic o tom nevím a sám za sebe si pokládám klasickou otázku, komu to poslouží, koho to oslabí a kdo na tom vydělá. To ukáže pouze čas,“ uvedl na dotaz Seznam Zpráv muž, který v době listopadové revoluce velel slánské tankové divizi a je znám rozsáhlými podnikatelskými aktivitami v Rusku, kde kdysi i studoval.

Názory politiků slouží místo důkazů

Hlasy stejně smýšlejících politiků dezinformace a zjednodušování komplikované situace jen posilují. „Celá dezinformační rétorika je velmi hladová po autoritách či ‚důkazech‘, o které by se mohla opřít. Realita jí moc příležitostí nedává, pokud fabuluje obraz, který je od reality do značné míry vzdálený,“ vysvětluje Vít Kučík z Českých elfů. „Každé takové prohlášení proto získává v dezinformačním ekosystému mnohonásobné echo, zesílení a opakování.“

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Miloš Gregor pak připomíná, že kromě komunistů nebo SPD existuje řada menších politických subjektů, které dlouhodobě hájí zájmy Kremlu více než zájmy České republiky. „Příklon ke Kremlu pro některé z nich znamená možnost vymezení se vůči Evropské unii,“ vysvětluje.

A má vůbec smysl s dezinformacemi bojovat? „Uvádění jednotlivých dezinformací na pravou míru (tzv. fact-checking) někdy smysl má – u zásadních a klíčových lží –, většinou ale jde, jak říká František Vrabel ze Semantic Vision, o slepou uličku,“ říká Kučík. „Kvantita a rychlost šíření je násobně větší, než počet fact-checkerů a rychlost, jakou je mohou vyvracet. Co do kvantity i rychlosti je to předem prohraný boj. Větší naději mají jiné strategie, například široká veřejná osvěta a vzdělání, dobrá strategická komunikace vlády a institucí a podobně,“ připomíná.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované