Hlavní obsah

Satelitní záběry odhalují kulturní zkázu na Ukrajině

Foto: Profimedia.cz

Šéf analytického týmu, který spolupracuje s organizací UNESCO, ukazuje satelitní snímky mariupolského divadla.

Reklama

27. 10. 2022 10:40

Válka na Ukrajině výrazně zasáhla nejen životy lidí, ale i ukrajinské kulturní dědictví, které tvoří „podstatnou část identity země“. Poškozeny byly stovky památek, UNESCO už připravuje pomoc s jejich obnovou.

Článek

Organizace spojených národů oznámila (OSN), že ke zjištění rozsahu škod kulturního dědictví na Ukrajině využívá satelitní záběry. Snímky kulturních památek z doby před vpádem ruských vojsk na Ukrajinu a po něm porovnává a analyzuje s cílem zjistit, zda došlo k poškození.

Dosud se jí tímto způsobem podařilo ověřit, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo poškozeno 207 kulturních památek, včetně 88 církevních objektů, 15 muzeí, 76 budov historického a uměleckého významu, 18 památníků a 10 knihoven.

Největší rozsah škod přitom hlásí východní Ukrajina a okolí hlavního města Kyjev. V Doněcké oblasti bylo podle OSN poškozeno celkem 59 kulturních památek, v Charkovské oblasti 51, v Kyjevě 30 a v Luhanské oblasti 25.

Své úsilí v monitorování zkázy kulturních památek na Ukrajině chce OSN do budoucna posílit. Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) ve středu oznámila, že do několika týdnů plánuje spustit veřejnou databázi, která bude systematicky odhalovat dopady války na architekturu, umění, historické budovy a další kulturní památky. Informoval o tom deník The Guardian.

Prohlédněte si snímky zničených ukrajinských kostelů.

+11

„Škody na kulturním dědictví během válek často vznikají jako vedlejší, ale někdy se na něj cíleně útočí, protože je podstatou identity zemí,“ vysvětluje ředitelka UNESCO pro kulturu a mimořádné události Krista Pikkatová. Dosavadní zjištění jsou podle ní velmi žalostná a situace se může do budoucna ještě zhoršit.

Ze snahy o vyhlazení ukrajinské kultury dříve Rusko obvinil také například americký prezident Joe Biden.

Jak celý proces funguje?

Organizace UNESCO na projektu spolupracuje se satelitním střediskem OSN UNOSAT. UNESCO nejdříve na základě zpráv z bojiště nebo od ukrajinského ministerstva kultury i z příspěvků na sociálních sítích vytipuje místa, kde mohlo dojít k poškození. Jejich seznam pak zašle UNOSATu.

Ten následně od komerčních dodavatelů koupí satelitní snímky s velmi vysokým rozlišením. UNESCO za ně společnostem Maxar a Airbus platí přibližně 10 eur (přibližně 245 korun) za kilometr čtvereční.

Tým expertů z agentury UNOSAT následně velmi pečlivě snímky analyzuje. Porovnává přitom ty pořízené před začátkem ruské invaze na Ukrajinu a po ní a sleduje, jestli došlo k nějaké změně. Snaží se také postihnout stupeň poškození jednotlivých kulturních památek a určit, kdy přesně k němu došlo.

„Denně provádíme analýzy Ukrajiny pomocí satelitních snímků, abychom lépe porozuměli situaci na místě,“ uvedl pro agenturu AFP vedoucí analytik týmu Manuel Fiol.

Tím, kdo nese za škody vinu, se organizace nezabývá. „Nejsme tu od toho, abychom říkali, kdo co udělal a proč,“ vysvětluje Pikkatová. „Naší hlavní povinností je zajistit, abychom měli k dispozici informace o lokalitách a situaci, ve které se nacházejí, a byli tak připraveni na obnovu,“ dodává.

Organizace také naznačuje, že pokud by se projekt ukázal jako úspěšný a efektivní, mohl by se rozšířit i na jiné oblasti než Ukrajinu.

Dokumenty odhalily fungování ruské válečné mašinerie

Když se ruské jednotky stáhly z ukrajinského města Balaklija, nechaly za sebou nejenom zničené budovy, ale také tisíce důvěrných dokumentů. Nakonec se k nim dostali zahraniční novináři a odhalili řadu znepokojivých zjištění.

„Jedná se o jakýsi pilotní experiment, abychom zjistili, jak můžeme tyto informace užitečně shromáždit, a případně v dlouhodobém horizontu bychom chtěli rozšířit záběr mimo Ukrajinu a přenést tento nástroj na globální úroveň, abychom mohli mít skutečně jakýsi interaktivní nástroj pro naše odborníky v reálném čase,“ uvedla podle serveru France 24 Pikkatová.

Organizace UNESCO také od začátku války spolupracuje s řadou ukrajinských muzeí a galerií. Pomáhá jim v boji proti rabování, které je s válečnými konflikty téměř neoddělitelně spjato.

UNESCO také s Ukrajinou v minulosti jednalo o dočasném převezení některých kulturních artefaktů mimo území Ukrajiny, dokud válka neskončí. Podle Pikkatové se ovšem jedná o velmi složitou a těžko řešitelnou otázku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované