Tajemství balíčku. Energetika vylepší rozpočet o 126 miliard

Zvýšení daňových sazeb příští rok vynese podle výpočtů Ministerstva financí 34,2 miliardy korun, především se však ve výdajích škrtá 95,5 miliardy. Z toho stát proti letošku ušetří na provozu a platech 11,5 miliardy. Důležitější jsou ovšem škrty dotací za 84 miliard. Hlavní položkou jsou dotace v energetice, které hodlá vláda omezit o 51,5 miliardy.

„Díky tomu rozpočet plní naše závazky zvýšením výdajů na obranu a školství, nesaháme ani na sociální dávky – a to i přes rostoucí náklady na obsluhu státního dluhu,“ vysvětlil účel těchto kroků ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dosud panují mezi politiky a ekonomy spory, kdo zmíněných 51,5 miliardy zaplatí. Podle ministra průmyslu Jozef Síkely (STAN) se 13,5 miliardy uspoří tím, že stát sníží svůj příspěvek na obnovitelné zdroje elektřiny. Samotný příspěvek provozovatelům solárních, větrných či bioplynových elektráren se ovšem nesníží, a proto částku doplatí domácnosti společně s firmami.

Ještě větší náklady spotřebitelům přinese okolnost, že stát už v příštím roce nebude doplácet na ztrátu elektrického proudu či plynu v distribuční a přenosové soustavě, ani za nákup systémových služeb. Podle mluvčího Síkelova úřadu Marka Vošahlíka stát letos domácnostem a firmám vypomohl, a ještě vypomůže celkem 38 miliardami, napřesrok však náklady opět zatíží spotřebitele.

Bude to ještě horší, obává se prezident Svazu průmyslu Petr Rafaj, který očekává, že se náklady pro spotřebitele zvýší o 70 miliard. Podle Rafaje totiž stát nesníží svůj příspěvek na obnovitelné zdroje o 13,5, ale o 27 miliard. Šéf průmyslníků kromě toho do celkových dotací zároveň připočetl 8,5 miliardy pro obnovitelné zdroje, kterou ovšem bude státní pokladna hradit nadále.

Další výpočet nabízí statistika Finanční správy, podle níž stát za distribuci a přenos elektřiny nebo plynu nezaplatí avizovaných 38 miliard. Pokud dotace koncem roku neporostou rychleji, než rostly za prvních devět měsíců, nepřekročí celková částka 25 miliard. Pokud se tato podpora zruší a přičtou se i zrušené dotace 27 miliard za obnovitelné zdroje, vyrostou náklady spotřebitelů o 52 miliard.

Návrat poplatků za zelenou elektřinu a za ztráty v distribuci pro domácnosti v zásadě znamená, že cena za dodanou kilowatthodinu proudu vyroste po Novém roce o korunu (před započtením DPH). Rodiny však nemusí platit víc než dosud, pokud od dodavatelů nakoupí samotný proud nejvýš za čtyři koruny za kilowatthodinu, tedy o korunu levněji, než činí současný vládní strop.

Odvod za obnovitelné zdroje nesmí podle zákona překročit 0,495 koruny za kilowatthodinu (před zdaněním), proto rodinám hrozí menší cenové riziko než průmyslníkům, na které zvýšení poplatků dopadne plnou silou. „Pro energeticky náročné podniky to jsou stovky milionů korun,“ stěžoval si na strojírenském veletrhu v Brně prezident průmyslníků Rafaj.

Vedle energetiky mají v balíčkových škrtech nezanedbatelný význam úspory v dotacích na údržbu silnic a železnic, u příspěvku na evropskou zemědělskou politiku a na platy učitelů, které dohromady dosahují 18 miliard. Neznamená to však, že resorty dostanou napřesrok méně než letos, pouze se ruší dříve naplánované navýšení.

Proto se podle Františka Jemelky z Ministerstva dopravy údržba silnic nebude omezovat, pouze „do výdajů nepromítáme všechny externí vlivy způsobené především inflací a zvýšením nákladů“.

Snížení plánovaných výdajů na platy ve školství podle mluvčí Terezy Fojtové nezabrání tomu, aby se podle zákona valorizovaly učitelské mzdy. „Zastavíme celkový nárůst pedagogických úvazků, který za posledních pět let činil zhruba 7000 nových pracovních míst ročně, a přitom nesouvisel s nárůstem celkového počtu dětí. Nejde tedy o rušení stávajících míst,“ vysvětluje, že se především omezí dělení tříd. Zároveň nebudou vyplaceny mzdové prostředky na pracovní místa ve školním aparátu, která školy nedokázaly obsadit.

Ani zemědělské dotace se proti letošku nesníží. „Avizovaná úspora vychází ze střednědobého výhledu, kdy jsme počítali s navýšením finančních prostředků pro pokrytí potřeb resortu právě o tuto částku. K tomuto navýšení tedy nedojde,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý.

Přes miliardu se kromě toho už dostanou jen další úspory na dálnicích, které však dorovná vyšší výnos z mýtného. Škrtá se u několika druhů dotací, které mají vypomoci obcím a krajům s budováním tamních úřadů a škol, nebo u dotací na odstranění škod po hornické činnosti. Končí podpora lesníků, s níž stát začal při kalamitě kůrovce.

Důraz na úspory v energetické oblasti připomíná obecnou pravdu, že se stát intervencemi do trhu s energiemi snaží v posledních letech vylepšit rozpočet. Svědčí o tom také trend, jak státu rostou příjmy spojené s energetickými daněmi, poplatky a dividendami. V posledním roce vlády Andreje Babiše, tedy v roce 2021, vybrali správci rozpočtu v energetické oblasti 35 miliard korun, napřesrok vyberou ve stejných položkách 75 miliard, tedy vyšší částku než plánovaných 51,5 miliardy na úsporách dotací.

Vláda Petra Fialy může především využívat rostoucí výnosy z emisních povolenek, které podle rozpočtu na rok 2024 překročí 40 miliard. Je pravda, že státní energetické firmy odvedou na dividendách méně než v letošním rekordním roce, kdy si ministr Stanjura vyžádal od ČEZ mimořádných 54 miliard, a že se rozpočet v návrhu spokojil s polovičním odvodem. Vedle toho ovšem vybere ještě pět miliard na „odvodech ze slunečního záření“, které platí solárníci. Mimo jiné i díky tomu, že vláda loni zvýšila jejich sazbu.

Čtyři miliardy vynesou energetické (dříve ekologické) daně, které podle evropské směrnice zdaňují spotřebu elektřiny, plynu a uhlí. Výnos se proti letošku vylepší o půl miliardy, protože ministr Stanjura v úsporném balíčku zrušil výjimku pro metalurgii a výrobu vápna.