Hlavní obsah

Falešně pozitivní testy připravují firmy o lidi. „Je to anarchie,“ říká šéf

Foto: Jan Mihaliček

Ve firmách a státních institucích se záchyty pohybují okolo jednoho procenta nakažených.

Reklama

18. 3. 10:17

Firmy si stěžují na nedostatky v zaváděném systému plošného testování na covid-19. Falešně pozitivní výsledky antigenů jim zbytečně vyřazují lidi z práce.

Článek

Falešně pozitivní výsledky, neřešený dohled nebo GDPR. Plošné testování ve firmách provázejí rozpaky. Povinné testování platí pro firmy od 50 zaměstnanců, v pondělí vláda rozhodla, že se přidají i společnosti od 10 do 49 pracovníků. Podíl nakažených se pohybuje okolo jednoho procenta. Vyplývá to například z průzkumu Sdružení automobilového průmyslu mezi jeho členy.

Ve chrudimské společnosti Evona, která šije a prodává oblečení, začali testovat 150 zaměstnanců ještě před zavedenou povinností. Ředitel firmy Stanislav Pantůček vítá snahu vlády nechat otevřený průmysl, přesto dosavadní systém označil „za anarchii“. „Beru to, že testujeme v duchu uzdravení společnosti. Vadí mi hlavně kvalita testů,“ uvedl.

Nepřesné testy podle něj zbytečně vyřadí lidi z práce. „Antigenní test často ukáže, že je člověk nakažený. On pak doma v karanténě čeká třeba týden na PCR test a po vyhodnocení mu řeknou, že je zdravý. V práci vám přitom chybí,“ popsal Pantůček. Ve firmě zatím neevidovali jediný pozitivní případ, většinu zaměstnanců otestuje podniková lékařka.

Jinou zkušenost přidal vedoucí pracovník z nadnárodní průmyslové firmy, která v jižních Čechách zaměstnává desítky lidí. „Zatímco v úvodním týdnu jsme měli všechny testy negativní, minulý týden 14 pozitivních výsledků, včetně mě,“ uvedl Josef P., který si nepřál uvést celé jméno.

Když se za dva dny dostal na PCR test, nákazu neprokázal. „Vím nejméně o dalších šesti lidech z těch čtrnácti, které jsme v úterý z důvodu pozitivního antigenního testu vyloučili z pracovního procesu a u nichž PCR test také infekci nepotvrdil,“ dodal zaměstnanec.

Podle bývalého šéfa laboratorní skupiny a tvůrce Národní strategie testování Mariána Hajdúcha jsou antigenní testy často nepřesné. Aby mělo plošné prověřování touto metodou smysl, zvýšil by frekvenci dvakrát do týdne. „A pokud je pozitivní výsledek, je třeba jej na místě udělat ještě jednou. Teprve potom dotyčného případně posílat na PCR konfirmaci. Tím se sníží chybovost na místě,“ uvedl Hajdúch. Vyzývá ke sběru relevantních dat o testech, aby firmy nemusely spoléhat jen na údaje výrobce.

Kabinet skutečně s profesními organizacemi projedná navýšení testovací frekvence. „Testovací kapacity jsou však už nyní velmi napjaté a navýšení frekvence testování by vedle zvýšených nákladů a zátěže na straně zaměstnanců přineslo značné komplikace v organizaci práce. Jsem přesvědčený, že teď bychom se měli soustředit na vylepšení stávajícího modelu a případné úpravy dělat až v horizontu týdnů po kvalifikovaném vyhodnocení,“ řekl prezident sdružení Bohdan Wojnar.

Podle Jindřicha Vobořila, šéfa neziskové organizace Podané ruce, která s rychlotesty odbaví až šest tisíc zájemců denně, se citlivost velmi liší. Neziskovka nakupuje jeden test z jižní Koreje za 170 korun. Výrobce garantuje senzitivitu 91 procent, podle Vobořila je ještě o několik procentních bodů vyšší. „Máme ozkoušené různé testy, některé jsou opravdu mizerné a rozdíl v senzitivitě je až padesátiprocentní,“ zdůraznil.

Pro některé firmy ale může být rozhodující cena testů. Pojišťovny proplatí za test jen 60 korun, pokud by tedy nakoupily testy za 170, jde rozdíl 110 korun na vrub firmy.

Pantůček by ocenil, kdyby například Česká obchodní inspekce na rozdílnou kvalitu testů a klamavé údaje firmy upozorňovala. Podle něj také vláda nedořešila, jak zaměstnavatelé mají dohlédnout na to, jestli se pracovníci skutečně otestují. Evona má 21 výdejen zboží po republice a v nich na směnách prodavačky. „I ty musíme testovat námi dodanými samotesty. A upřímně ani nevíme, jestli otestují na 100 kilometrů vzdálené výdejně sebe, své dítě či babičku. Musíme jim prostě jen věřit,“ pokrčil ředitel rameny.

Není mu také jasné, jak přesně zpracovávat výkazy testování. Firmy takové dokumenty potřebují pro kontrolory z krajských hygienických stanic a pojišťoven. „Původně je zpracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Obsahují ale údaje, které jsou citlivé z důvodu GDPR. Vyžadují třeba rodné číslo nebo číslo pojištěnce. Nyní je má připravit ministerstvo zdravotnictví. Ale není mi známo, že nějaké existují,“ řekl Pantůček.

Jak už zaznělo, firmám jde za každého otestovaného šedesát korun z veřejného pojištění. Pantůček takovou cenu vítá, protože podle něj nenahrává překupování. „Vláda tak může ohlídat, že firmy nebudou příliš utrácet a neprotečou přes ně státní peníze. Takhle se snaží ceny stlačit co nejblíž šedesáti korunám. Situace na trhu s testy se zlepšuje, už začíná chodit víc nabídek,“ usoudil Pantůček.

Podle Hajdúcha přitom nižší cena automaticky neznamená horší kvalitu. „Levný test nutně neznamená špatný. S tím zásadně nesouhlasím. Je třeba se řídit podle dat, jež testy generují,“ doplnil Hajdúch.

Firmy ovšem zatím přesně netuší, jak dlouho povinnost potrvá. „Takže nevíme, kolik testů dopředu nakoupit,“ řekl Pantůček. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve Sněmovně avizoval, že testování bude pokračovat minimálně do dubna či května.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované