Hlavní obsah

Faltýnkova druha z Vyšehradu vyšetřuje policie. Jde o podvod za čtvrt miliardy

Foto: ČTK

Jan Třeštík, právník a obchodník s uměním, už jednou problém s policií měl: v roce 2012 byl před soudem kvůli nelegálnímu vývozu Picassova obrazu.

Reklama

5. 5. 6:00

Účastníka vyšehradského večírku, galeristu prodávajícího Faltýnkovy obrazy a také spolupracovníka bývalého ministra Romana Prymuly, podezírají kriminalisté z rozsáhlé zpronevěry a z podvodu.

Článek

Pražského galeristu Jana Třeštíka, muže s kontakty na vrcholné politiky, prošetřují kriminalisté v případu, kde jde o zpronevěru a podvod.

Podle zjištění Seznam Zpráv se kolem Třeštíka prověřuje podezření ze zločinu se škodou 244 milionů korun.

Vztahy Jana Třeštíka k důležitým lidem dokládá to, že byl loni v říjnu na zakázaném večírku na pražském Vyšehradě, který sezval druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. A kterého se zúčastnil také tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula.

S Prymulou se Třeštík podílel i na privátním projektu testování na covid. Předsedovi poslaneckého klubu ANO Faltýnkovi zase v minulosti pořádal dražby jeho amatérských obrazů.

Právě z údajů o Třeštíkově firmě Hauch Gallery založených ve veřejném obchodním rejstříku je možné vyčíst základní informace o galeristově nynějším případu. Pražská hospodářská kriminálka totiž v polovině března zablokovala Třeštíkův podíl ve společnosti. Nesmí ho tak prodat ani na nikoho převést.

Čtyřicetiletý Jan Třeštík, vystudovaný právník, Seznam Zprávám policejní prošetřování potvrdil. Ale detaily popsal jen stručně: jde prý o kauzu spojenou s obrazem ve čtvrtmiliardové hodnotě. Jedná se o dílo zahraničního umělce.

Policie se domnívá, že galerista tento obraz použil ke spáchání podvodu a zpronevěry. Třeštík však tvrdí, že je to naopak – on sám je prý obětí trestného činu. „Do dvou týdnů se to otočí a ukáže se, jak to doopravdy je,“ prohlásil.

Třeštík říká, že jistému muži dlužil 10 milionů a tento věřitel pak zfalšoval dokumenty, že za tuto pohledávku galerista ručí obrazem ve zmíněné hodnotě 244 milionů. Vzájemně pak na sebe podali trestní oznámení.

„Použil i vydírání. Nedává smysl, abych za 10 milionů ručil tak drahým obrazem,“ doplnil Třeštík. Zatím však – podle zaplombování obchodního podílu v galerii to tak vypadá – detektivové vedou jako podezřelého právě Třeštíka.

Galerista měl – opět podle dokumentů z obchodního rejstříku – loni ještě jiné podnikatelské potíže: nastoupil na něj exekutor kvůli dluhu 3,2 milionu. Tehdy hrozilo, že Třeštíkovu galerii prodá v aukci a navrch že Třeštík přijde o své dva vozy značky BMW. Galerista se nakonec z exekuce na podzim vyplatil.

Charita s Faltýnkem

V Třeštíkově Galerii Hauch se v minulosti konaly aukce obrazů předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka. Za díla, která umělecky nemají velkou hodnotu, platili významní státní úředníci a byznysmeni vysoké částky.

Faltýnek tvrdí, že šlo o charitu, avšak nad osudem vydražených milionů dosud panují pochybnosti. Výtěžek totiž podle Faltýnka zamířil do Základní školy Jistota v Prostějově, odkud politik ANO pochází. Avšak když loni Seznam Zprávy pátraly, jestli škola skutečně peníze na novou omítku získala, narazily na mlčení: ředitelka školy odmítala k daru uvést podrobnosti, o využití peněz nechtěl mluvit ani Faltýnek.

Kromě toho byl Jan Třeštík podle lednového zjištění Seznam Zpráv u dodnes ne zcela vysvětleného projektu, na němž se podílel bývalý ministr a nyní prezidentův poradce Roman Prymula. Ten chtěl po odchodu z ministerstva rozjet soukromé testování pro statisíce Čechů. Testovací pobočky měly vyrůst po celé republice, začít se mělo v pražské Nemocnici na Bulovce.

Právě na Bulovce loni v prosinci Prymula a Třeštík přesvědčovali ředitele Jana Kvačka, aby šel do projektu s nimi. Zaštiťovali se podporou premiéra Babiše, ale ten něco takového popřel.

Problém s policií měl Jan Třeštík už před deseti lety, kdy v éře hejtmana Davida Ratha pracoval jako šéf Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Před soudem stál kvůli obžalobě, že chtěl nelegálně vyvézt do zahraničí obraz Pabla Picassa.

Jan Třeštík podle obžaloby podepsal dokumenty nutné k vývozu obrazu do ciziny, aniž k tomu ale měl oprávnění. Picassův obraz byl kulturní památkou, jejíž vývoz směla schválit pouze Národní galerie. Vyšetřovatelé původně pracovali s verzí, že Třeštík chtěl obraz (pojištěný na 75 milionů) v cizině tajně prodat. Nic z toho se neprokázalo a soud nakonec celý příběh uzavřel jako administrativní chybu – Třeštík prý nevěděl, že nesmí vývozní dokumenty podepsat, navíc se pravidla pro export kulturních památek nedlouho předtím měnila.

Soud kauzu uzavřel bez potrestání a Jan Třeštík loni v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že nejhorším trestem pro něj byla společenská ostuda.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené