Hlavní obsah

Promluvil muž, který byl s Prymulou na Vyšehradě. Řešil se covid, tvrdí

Foto: MICHAL SVÁČEK / MAFRA / Profimedia, Profimedia.cz

Galerista Jan Třeštík promluvil o hlavních aktérech schůzky v restauraci na Vyšehradě: S profesorem Prymulou jsme se stali přáteli dávno před jeho nástupem do funkce ministra. Jardu Faltýnka považuji za svého přítele, jednoho z nejtalentovanějších politiků a slušného člověka.

Reklama

12. 11. 2020 7:30

Galerista Jan Třeštík poprvé promluvil o „tajné“ schůzce politiků a byznysmenů v restauraci Rio’s. Přiznává úzké vztahy s politikem ANO Jaroslavem Faltýnkem i exministrem Romanem Prymulou. A také kontakty s Andrejem Babišem.

Článek

Po třech týdnech mlčení potvrzuje svou účast další z aktérů noční seance na pražském Vyšehradě, která stála místo ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Galerista Jan Třeštík přiznává, že i on byl přítomen setkání několika osob z veřejného života i byznysu v uzavřených prostorách vyšehradské restaurace Rio’s, kvůli němuž také přišel o post druhého muže vládního hnutí ANO poslanec Jaroslav Faltýnek.

„Ano, byl jsem přítomen uvedené schůzce, resp. její části. Chtěl jsem pozdravit známé a dát si s nimi večer před zavedením (vládních) opatření sklenku vína,“ uvedl Třeštík pro Seznam Zprávy k mediálně propírané kauze.

Od redakce si vyžádal dotazy v písemné formě a písemně na ně také odpověděl.

Kromě jiného tvrdí, že pro něj mělo setkání ryze společenský charakter. Na schůzce se prý sice řešily i otázky související se zdravotnictvím – epidemií covidu-19 –, ale Třeštík v tom podle vlastních slov žádnou aktivní roli nehrál.

Galerista nicméně připouští, že se s oběma hlavními aktéry, Prymulou a Faltýnkem, velmi dobře zná. S prvním se prý sblížil i přes šachy, s druhým hlavně přes výtvarné umění. „Jardu Faltýnka považuji za svého přítele, jednoho z nejtalentovanějších politiků a slušného člověka,“ uvedl mimo jiné.

Přiznává také, že o průběhu vyšehradské schůzky už krátce mluvil i s premiérem Andrejem Babišem, s nímž je také delší dobu v kontaktu.

Kritizované schůzky v restauraci Rio’s se zúčastnil i šéf ostravské fakultní nemocnice Jiří Havrlant, který to i sám potvrdil. Podle neoficiálních informací Seznam Zpráv tam byl rovněž Havrlantův syn, dále advokát Květoslav Hlína a podnikatelé Jan Gottvald a Roman Horváth. Ti stále, na rozdíl od Třeštíka, mlčí.

Navštívil jste ve středu 21. října ve večerních hodinách uzavřenou restauraci Rio’s na pražském Vyšehradě? Pokud ano, co vás k tomu vedlo?

Ano, byl jsem přítomen uvedené schůzce, resp. její části. Chtěl jsem pozdravit známé a dát si s nimi večer před zavedením opatření sklenku vína. Moje účast měla pouze společenský charakter. Nebyl jsem přizván k projednávání pracovních agend přítomných osob a ani to nebyla moje ambice.

Nedomníváte se, že jste svou přítomností porušil vládní nařízení?

Pokud jsem nějaká pravidla porušil, je určitě správné, aby jejich případné nedodržení prošetřila hygiena. Vzhledem k tomu, že se však jednalo o uzavřený prostor salonku nad restaurací a jídlo se nekonzumovalo, tak mě skutečně nenapadlo, že by kdokoliv z nás mohl něco porušit. S odstupem času mě mrzí, jak negativním dojmem celá událost působí.

Na čí pozvání jste tam byl?

Na schůzku mě pozval jeden z jejích účastníků. Nebyl to ani pan Faltýnek, ani pan Prymula.

Je pravda, že jste tam dorazil společně s Romanem Prymulou?

Není to pravda. Pan profesor Prymula přišel nezávisle na mně.

A je pravda, že se s panem Prymulou dobře znáte a spolupracoval jste s ním už po jeho nástupu do funkce ministra zdravotnictví?

S panem profesorem jsme se stali přáteli dávno před jeho nástupem do funkce ministra, a základem našich diskusí byly víceméně politické a společenské otázky a také šachy. Je přirozené, máte-li ve svém okolí přátele se schopností kritického myšlení i přesných analýz, často komplexních a složitých otázek, tak se o nich radíte. Asi málokdo o mně ví, že kromě galerijní činnosti jsem vystudoval právo na Karlově univerzitě a několik semestrů politologie na FSV UK, přičemž k oběma disciplínám mám velmi blízký vztah.

Každý má právo i mlčet

Co bylo předmětem vyšehradské schůzky? Šlo jen o záležitosti, které se týkají zdravotnictví a hromadného testování, jak to už dříve popisovali pánové Prymula, Faltýnek a Havrlant?

Za sebe mohu pouze říci, že pro mě mělo ono setkání, jak jsem již uvedl, zejména společenský charakter. Co si pamatuji, tak se řešily obecně otázky spojené s covidem, vývojem epidemie a toho, co nás čeká v dalších měsících.

Jakou roli jste v tom hrál vy osobně? Podle některých informací jste se už dříve živě zajímal o výběr nového šéfa VZP. Bylo snad i toto předmětem jednání?

Pane redaktore, můj zájem o toto téma má významově nulový potenciál. Vážně si myslíte, že je v mých možnostech zasáhnout do volby takto důležitého postu? Mechanismus volby ředitele VZP je myslím jasně nastaven a prakticky nemám žádnou možnost jej ovlivňovat.

Můžete potvrdit účast dalších osob - Květoslava Hlíny, Jana Gottvalda, Romana Horvátha a syna pana Havrlanta?

Jsem přesvědčen, že je právem každého z nás se k dané věci bud vyjádřit, nebo nevyjádřit. I mlčet. Nejsem nikým oprávněn uvádět či vyvracet přítomnost kohokoli. Pokud by tam byli, proč neexistují jejich fotky? Je důkazem jejich přítomnosti jejich mlčení?

Byly kromě již zmíněných a potvrzených osob přítomny ještě nějaké další, o nichž veřejnost zatím neví?

V uzavřeném salonku nikdo jiný než již uvedená trojice nebyl. Dodávám, že nemohu vyloučit, že v jiných částech prostor nebyly i další osoby.

Přesvědčení o špinavých obchodech

V kolik hodin jste restauraci opouštěl? Je pravda, že účastníci v restauraci udělali útratu přes 40 tisíc korun?

Ze schůzky jsem odešel sám, někdy po panu Prymulovi, nepamatuji si přesně čas. Útratu jsem neplatil, ani na ni nepřispíval a nevím, jak vysoký byl účet.

Proč jste se až doposud k celé věci nevyjadřoval? Domluvili jste se snad s dalšími účastníky na „strategii mlčení“?

Protože mé vyjádření by nemělo žádný význam, není ničím důležité. V řadě divokých teorií a spekulací (kdo a co s kým a proč řešil) je snaha o dezinterpretace a vytváření absurdních konstrukcí tak mocná a lákavá, že ať se vyjádříte jakkoliv, každý si bude myslet „své“. Pravdou se stává jen to, co je vám ochoten někdo uvěřit.

Já jsem se chtěl tomuto zjednodušujícímu výkladu „pravdy“ vyhnout a smysl mi dávalo, když už, podat o celé situaci ucelenější obraz zasazený do kontextu.

Litujete své návštěvy vyšehradské restaurace?

V životě lituji jiných věcí než toho, co si kdo myslí o této schůzce. Určitě to nebylo vhodné místo i čas pro takové setkání v kontextu vládních nařízení, ale obraz skutečnosti, který vytvořila některá média a komentátoři, je až zarážející a absurdní: opírá se jen o vnější symboly typu: luxusní restaurace, mytický Vyšehrad, přesvědčení o špinavých obchodech atd.

Babišovi jsem účast potvrdil

Nemluvil jste o celé věci už s premiérem Andrejem Babišem, s nímž se znáte minimálně od návštěvy francouzského prezidenta Macrona?

Ano, mluvil – krátce. Pouze jsem mu potvrdil, že jsem byl účasten setkání. Více nebylo co probírat, pan premiér se o schůzku dále nezajímal.

Vy jste v říjnu 2018 po boku premiéra Babiše provázel francouzského prezidenta pražskou Národní galerií. Jak jste se vlastně k této unikátní roli dostal?

S panem premiérem jsme se seznámili při iniciaci projektu Centre de Georges Pompidou pro Národní galerii. V létě 2018 jsem přišel s nápadem na projekt zřízení pobočky této významné kulturní instituce v Praze, oslovil jsem s tím přímo tehdejšího ředitele galerie Jiřího Fajta a pana premiéra Babiše. Návštěva pana prezidenta Macrona byla v tomto kontextu spíše symbolická, nicméně velmi důležitá, neboť svým zájmem o věc a osobní přímluvou velmi urychlil tehdejší jednání mezi oběma státy a výsledkem společného úsilí se stalo podepsané memorandum o spolupráci mezi oběma institucemi.

Jakému byznysu se dnes kromě provozování karlínské Hauch Gallery věnujete? Souvisí vaše podnikání nějak i se zdravotnictvím?

Výhradně se věnuji obchodu s uměním, výstavní činnosti a projektům, které s uměním souvisí. V posledních dvou letech i trochu strategickým konzultacím, vlastnímu zdravotnictví ne.

Jak dlouho se znáte s Jaroslavem Faltýnkem, který u vás ve vaší Hauch Gallery v červnu 2018 vystavoval a dražil své obrazy? Jaké jsou vaše aktuální vztahy a pomáháte mu nějak i v jeho politické činnosti?

Jardu Faltýnka považuji za svého přítele, jednoho z nejtalentovanějších politiků a slušného člověka. Známe se několik let, a jak je známo, oba nás zajímá umění. Pokud jsem mu někdy radil v politice, tak to bral vždy s lehkým úsměvem. Na vedení a styl politiky máme často naopak protichůdné názory.

Foto: Informační čtvrtletník Středočeského kraje

Deset let stará fotografie, na níž stojí Jan Třeštík po boku tehdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Nynější pražský galerista byl tehdy šéfem Galerie Středočeského kraje, která právě v roce 2010 zahajovala provoz v někdejší kutnohorské Jezuitské koleji.

Sám sebe jsem udal

Můžete osvětlit i starou kauzu s nelegálním vývozem obrazu Pabla Picassa Sedící žena, kvůli které jste před lety stanul před soudem?

Nejsem si jistý, zda je potřeba po více než devíti letech k této kauze ještě něco dodávat. Strohá fakta jsou taková, že jsem podepsal dokument (vývozní povolení) k obrazu Picassa, který jsem vystavit nemohl. Tím jsem se dopustil přečinu ve formě porušení povinnosti při oběhu zboží s cizinou a následovalo dvouleté martyrium se soudy, které skončilo v závěrečném rozsudku strohým konstatováním, že skutek se stal, ale nebezpečnost skutku je tak malá, že soud mi žádný trest ani neudělil.

Největším trestem pro mě byla mediální defamace, společenské odsouzení a smyšlené teorie o tom, že jsem pašoval cenný obraz za hranice státu a že na mě ve Švýcarsku čeká tučná odměna ve výši několik stovek milionů. A pak že mě s ním chytli na hranicích, málem zavřeli a hrozí mi dva roky vězení. Nic z toho nebyla pravda, obraz se nikdy ze svého místa v sejfu nehnul, a naopak já jsem celníkům – ještě před vypuknutím vlastního procesu – poskytl plnou součinnost, čímž jsem se de facto sám udal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované