Hlavní obsah

Firmy si na evropské dotace počkají. Přípravy drhnou i v Česku

Foto: Getty Images

Podniky však letos musí počítat s tím, že se jim cesta k dotacím z Evropské unie prodlouží.

Reklama

1. 3. 13:54

O peníze z nového rozpočtového období EU se budou moci podniky, ale i obce a další žadatelé hlásit až ke konci roku.

Článek

Jedním ze zdrojů peněz, které mohou firmám pomoci zvládnout následky pandemie koronaviru, jsou evropské fondy. Podniky však letos musí počítat s tím, že se jim cesta k dotacím prodlouží.

Důvodem je zpoždění v přípravách nového rozpočtu EU na období 2021 až 2027. Zdržení jde částečně na vrub Evropské unie, příprava ale významně zadrhává také na národní úrovni.

Ve výsledku hrozí, že v čerpání dotací bude zhruba roční prodleva.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které má rozpočet v kompetenci, potvrdilo na dotaz Seznam Zpráv, že uchazeči o unijní dotace z nového rozpočtového období se budou moci poprvé přihlásit až na konci letošního roku. Do té doby se budou jenom dokončovat dotační projekty z minulého období.

„Vše bude záviset od délky schvalování programů na úrovni Evropské komise. Nicméně předpokládáme, že první výzvy by mohly být v některých programech vyhlášeny na konci tohoto roku, většina výzev by se pak začala vyhlašovat v první polovině roku příštího,“ uvedl Vilém Frček z tiskového odboru MMR.

Lídři zemí EU se loni shodli na podobě tzv. víceletého finančního rámce na příštích sedm let a Evropský parlament ho schválil v prosinci. Protáhla se ale jednání o části legislativy, která s novým rozpočtem souvisí. Očekává se, že ještě na jaře by se mohla jednání dotáhnout a předpisy by následně vyšly v evropském úředním věstníku.

Česko bude moci ze sedmiletého rozpočtu EU čerpat skoro 30 miliard eur, tedy více než 750 miliard korun. Plán na jejich rozdělení má zkoordinovat právě MMR, které sice odkazuje na průtahy v Bruselu, samo však zaostává více, než je nutné.

Na dokončení rozpočtové legislativy EU je navázán klíčový dokument - Dohoda o partnerství. Tento strategický dokument, který vypracovává každý členský stát, se připravuje od roku 2018. V současnosti se dopracovává a MMR ho chce vládě předložit v polovině roku.

Vláda premiéra Andreje Babiše také zatím neschválila návrh na rozdělení dotací mezi jednotlivé operační programy. Materiál byl na programu kabinetu v pondělí 22. února, jednání se ale přerušilo, protože ministři za ČSSD požadovali více peněz na sociální politiku.

Jednotlivé operační programy jsou podle MMR na pracovní úrovni před dokončením. „Po schválení legislativy a následně vládou ČR, předpokládáme na počátku podzimu, budou oficiálně zaslány Evropské komisi ke schválení,“ uvedlo ministerstvo.

Ve skluzu jsou také práce na novém systému pro podávání žádostí o dotace nazvaném MS2021+. Podle ministerstva i v tomto případě kvůli nedokončené evropské legislativě. „Vše nicméně směřujeme k tomu, aby byl MS2021+ připraven v době startu nového programového období,“ ujistilo ministerstvo.

Na pomalé tempo příprav ze strany státu poukazují například konzultanti, kteří se zabývají zprostředkováním dotací firmám.

„Ministerstvo pro místní rozvoj je hlavním připomínkovým místem a o tom, v jaké podobě se legislativa dokončuje, je informováno. Proto by se mělo na národní úrovni postupovat paralelně, aby nedošlo k ročnímu výpadku prostředků. Při snaze na národní úrovni je reálné v polovině roku nebo ve třetím kvartálu mít vše dokončené a výzvy vypsat,“ namítl Jiří Kvíz, šéf poradenské společnosti enovation.

Připomněl také, že zpoždění začíná nabírat i schválení Národního plánu obnovy. Ten určí, kam budou přiděleny další rozpočtové peníze EU vyčleněné speciálně na obnovu hospodářství členských zemí po koronavirové krizi.

Příslušný krizový fond, zahrnující v přepočtu 19,5 bilionu korun, schválila Evropská unie v první polovině února. Česko má z mimořádného příspěvku získat více než 170 miliard korun.

Vicepremiér, ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v lednu oznámil, že chce plán obnovy dodat na jednání vlády do konce února. V pondělí se ale proti jeho návrhu na rozdělení „krizových“ peněz vyslovila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) nebo Svaz průmyslu a dopravy. Ten už v polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené