Článek
29 korálových atolů v Tichém oceánu představovaly ideální místo pro Operaci Crossroads, tedy sérii zkušebních testů jaderných zbraní. Jedinou překážku tvořilo 52 tisíc místních obyvatel.
V létě 1946 provedly USA sérii prvních poválečných jaderných testů na atolu Bikini. V té době se však víc mluvilo o jiném výbuchu – módním. O nemravném modelu titěrných dvoudílných plavek představených toho léta na přehlídce v pařížských lázních Piscine Molitor. Pojmenovány byly právě po atolu, neboť byly „stejně malé, stejně žhavé“.
Na atol Bikini přijel roku 1946 komodor americké armády Ben Wyatt, kde požádal 167 místních obyvatel, aby se dočasně přemístili jinam. Ostrovanům tehdy řekl, že potřebují na jejich území otestovat atomovou zbraň pro dobro lidstva a pro ukončení všech válek.
Na snímku se domorodci přemisťují dočasně do nového domova, zhruba 240 kilometrů vzdálený atol Rongerik. Radiace z následných testů kontaminovala Bikiny a okolí do takové míry, že se do svých domovů už nikdy nepodívali.
Během operace Crossroads byly odpáleny dvě bomby, každá o síle 23 kilotun TNT. Na snímku generálmajor Curtis E. LeMay a letecký inženýr Alexander P. De Seversky, kteří připravili první test. Proveden byl 1. 7. 1946 shozením pumy pojmenované Gilda. Detonovala 158 metrů nad zemí.
Posádka z paluby USS Mt. McKinley pozoruje druhý atomový test „Baker Day“, 25. července 1946.
Výbuch pumy „Helen of Bikini“ umístěné na dně atolu v hloubce 27,5 metru, který byl proveden 25. července 1946 na ostrově Bikini.
Tyto výbuchy vytvořily desítky kráterů a některé ostrovy vymazaly z mapy. Vědecké studie ukázaly, že některé regiony Marshallových ostrovů mají takovou úroveň zamoření jako oblasti jaderných katastrof v ukrajinském Černobylu či japonské Fukušimě.
Ochranná výbava určená pro záchranné týmy, které měly provádět průzkum terénu po zkušebních testech atomových bomb v roce 1946.
Obyvatelé si začali stěžovat na zdravotní komplikace, v důsledku čehož museli ostrov opustit. Vláda jejich zhoršené zdraví využila k tomu, aby na lidských tělech testovala následky radiace.
Nečekaně rozsáhlé exploze a následné veřejné protesty vyvolaly diplomatická jednání. Na snímku protestující proti jaderným testům v Londýně, 1946.
Na snímku letadlová loď Saratoga, která byla potopena jako jeden z cílů jaderných testů u atolu Bikini 25. července 1946. Dno laguny se stalo pohřebištěm velkých válečných vraků a vyhledávaným cílem potápěčů.
30. září 1946: „Pig 311“ a „Goat BO Plenty“ dorazily zpět do Washingtonu z atolu Bikini, kde byly během testování vystaveny radioaktivnímu spadu. Pokusu bylo vystaveno 5600 zvířat (myší, koz, krys, prasat a králíků).
Na snímku vrak americké ponorky „Skate“, další z cílů testování roku 1946.
Na dvou jaderných testech se podílelo více než 42 tisíc vojáků a civilistů. Snímek z léta 1946 – skupina mužů z námořnictva; mnozí z nich byli veteráni tichomořské války.
V roce 1952 byla na atolu Enewetak otestována první americká termonukleární bomba Ivy Mike. O dva roky později provedly USA u atolu Bikini svůj největší test termonukleární zbraně v dějinách. Síla představovala až tisícinásobek síly atomové pumy Little Boy, která vymazala z povrchu japonskou Hirošimu.
Test měl být původně tajný. Neočekávaný radioaktivní spad z výbuchu však zasáhl posádku japonského rybářského člunu a vyvolal silný mezinárodní odpor proti atmosférickým termonukleárním testům. Snímek zasaženého rybáře, r. 1954.
Na lodi zasažené radioaktivním spadem bylo 23 rybářů, první z nich zemřel šest měsíců po nehodě. V rámci operace Castle Bravo Američané v oblasti v letech 1946 až 1958 uskutečnili celkem 67 testů.
Fotografie z roku 1954: Členové japonského vědeckého výzkumného ústavu zkoumají ryby ulovené na atolu Bikini. Ryba měla vysokou úroveň radioaktivity.
Z následků se ostrované vzpamatovávají dodnes. Podle nejnovějších zjištění vědců je zdejší krajina stále zamořena radioaktivitou. Téměř tisíc ostrovanů bylo během těchto let přesunuto na jiné ostrovy, dodnes trpí chronickými nemocemi, lékaři diagnostikovali 23 forem rakoviny. UNESCO prohlásilo atol Bikini za místo světového dědictví jako připomínku studené války a závodů ve zbrojení.
