Článek
V Itálii v posledních dnech stoupají počty lidí, kteří se nově nakazili koronavirem, větší tlak pociťují i nemocnice. Některé regiony zpřísňují restrikce, celostátní vláda prodloužila omezení zatím do 6. dubna. V Itálii tak nadále platí zákaz cestovat mezi jednotlivými regiony, v nejrizikovějších oblastech se budou muset všechny děti učit doma, a to včetně žáků dosud otevřených základních škol, napsala agentura DPA.
V Turíně se studenti vypravili 8. března s učením přímo na chodníky. Protestem chtěli dát najevo odpor k dalšímu zavírání škol.
Itálie se nyní postupně dostává do situace, v níž byla během vrcholu druhé vlny pandemie loni v listopadu.
Šedesátimilionová Itálie se před rokem stala první evropskou zemí, kterou pandemie covidu-19 naplno zasáhla.
Od té doby se virem SARS-CoV-2 nakazily tři miliony lidí, přes 100 tisíc z nich zemřelo.
Epidemická situace je nyní nepříznivá i kvůli šíření nakažlivějších mutací viru, které podle úřadů tvoří už 54 procent všech odhalených případů infekce.
Právě kvůli rozšíření britské a jihoafrické mutace se rozhodly jednat úřady v některých regionech a znovu zpřísnily opatření - zavírají se restaurace, bary, většina obchodů, školy, školky i hřiště.
„Druhá vlna (epidemie) stále neskončila, vidíme silný nárůst počtu nakažených kvůli novým variantám (viru), což nás vede k úvaze nynější opatření ještě zpřísnit,“ citoval ministra zdravotnictví Roberta Speranzu deník Corriere della Sera.
Italská vláda rovněž rozhodla, že odloží několikery regionální a místní volby, které se měly konat v jarních měsících. Voliči měli rozhodovat mimo jiné o obsazení radnic ve velkých městech - jako jsou Řím, Turín, Milán či Neapol.
Zahraniční studie dokládají, že při dálkové výuce se nestačí probrat tolik látky a průměrný žák téměř nedělá pokrok v učení.
Například podle vědců z Nizozemska vedlo uzavření škol na osm týdnů na jaře navzdory výuce na dálku k tomu, že děti přišly o pětinu toho, co se běžně za rok naučí. Podobné závěry přinesla analýza z Belgie nebo výzkum v USA.
Studie ze zahraničí také potvrzují, že při vzdělávání doma výrazně narůstají rozdíly mezi dovednostmi dětí ze vzdělanějších a méně vzdělaných rodin.
Známý je i dopad školní výluky v Česku. Ekonom Daniel Münich z Národohospodářského ústavu Akademie věd propočetl, že už loňský jarní čtvrtroční výpadek představoval ztrátu až 500 miliard korun, což odpovídá zhruba ročním výdajům na důchody v ČR. Dá se podle něj totiž očekávat, že méně vzdělaní žáci budou mít v dospělosti menší výdělky, budou odvádět méně peněz státu a budou méně produktivní.
Každý další den výuky na dálku přijde až na dvě miliardy korun, vypočítal ekonom Münich. Tyto ztráty přitom nezahrnují negativní dopady izolace mladých na jejich duševní zdraví a sociální dovednosti, doplnil.
Jinou formu protestu zvolili studenti v Belgii. Díváte se na snímky z demonstrace proti izolaci a nejistotě před budovou Universite Libre de Bruxelles v Bruselu z 1. března 2021.
Belgie aktuálně plánuje rozvolňování. Pokud se situace nezhorší, budou od dubna opět povolená venkovní setkání do deseti osob, děti budou moct strávit velikonoční prázdniny na táborech, ale dovolené v zahraničí zůstanou i nadále zakázané. Bary, restaurace, kina a tělocvičny se podle plánu belgické vlády otevřou od 1. května.
Vysokoškoláci budou moci fyzicky chodit na 20 procent přednášek, napsala agentura Reuters.
V Belgii žije velké množství cizinců i zahraničních studentů. Všichni bez výjimky nesmějí cestovat do zahraničí nejméně do neděle 18. dubna. V Belgii přitom v sobotu 3. dubna začnou čtrnáctidenní jarní prázdniny.
Belgičané řídí svá opatření počtem hospitalizovaných, těch bylo v posledním týdnu v průměru 156 denně, zatímco o týden dříve 125.
Nových případů koronaviru bylo v posledních týdnech v průměru 2300 denně, úmrtí v průměru 25 za den. Celkem se v jedenáctimilionové Belgii nakazilo přes 780 tisíc lidí a více než 22 tisíc jich zemřelo.
