Hlavní obsah

Glosář: Svědíkovo Slovácko už je v pohárech, Šádkovi teče do lakýrek

Trenér Martin Svědík dovedl fotbalisty Slovácka do předkola evropského poháru.

Reklama

17. 5. 10:30

Slovácko má jisté evropské poháry, zato Viktoria Plzeň bude muset ještě v závěru sezony zabrat, aby dosáhla podobného úspěchu. Ve svém pravidelném pondělním glosáři to řeší Luděk Mádl, fotbalový expert Seznam Zpráv.

Článek

Na osmitisícovém Městském fotbalovém stadionu Miroslava Valenty v Uherském Hradišti už se hrály zápasy ME fotbalistů do 21 let, svoje poslední vystoupení v reprezentačním dresu tady kdysi absolvoval i Pavel Nedvěd. A teď se sem zásluhou domácího týmu 1. FC Slovácko dostane i kolotoč evropských pohárů.

Dvě kola před koncem Fortuna ligy má tým Slovácka zajištěno, že neskončí hůř než pátý. A může se tedy těšit na předkolo Evropské konferenční ligy, nové soutěže UEFA.

Ještě pod názvem I. FC Synot a ještě na starém Stadionu Širůch hrála zdejší jedenáctka Intertoto Cup. Klub byl tehdy superambiciózní. Ale přišla korupční aféra s nahrávkou tehdejšího šéfa klubu Ivo Valenty, později senátora, kterak sportovnímu manažerovi Jaroslavu Hastíkovi v poločase utkání se Spartou radí, že by to chtělo toho „černoprdelníka pocentrovat“. A přišel sportovní pokles klubu spojený s odchodem koncernu Synot, jehož výherní automaty zničily tisíce lidských osudů.

Klubu se ujal miliardář Zdeněk Zemek, který teď má pro změnu konflikt se zákonem v oblasti fotovoltaiky. A k soudu se už léta nedostavuje ze zdravotních důvodů. Přesto fotbalový klub funguje, i díky podpoře hradního kancléře Vratislava Mynáře. A třeba i díky finanční injekci, která sem dorazila ze Slavie při nákupu talentovaného hráče Patrika Hellebranda.

Největší zásluhu na historickém úspěchu má ale bezpochyby trenér Martin Svědík. Kdysi velký fotbalový talent, hráč reprezentační jedenadvacítky, který ale kvůli vážnému zranění sehrál v lize jen 31 zápasů. A tak se dal na trénování. Že tenhle člověk není z těch, co by se spokojili s průměrem, se o něm ví už delší čas.

Například Svědíkův nepochopitelný odchod z Baníku Ostrava v prosinci 2014 považuju osobně za jeden z nejhloupějších tahů, jakých se kdo v českém fotbale dopustil za posledních 10 let. Tým Baníku vytáhl Svědík na pátou příčku, předváděl s ním pozoruhodné výkony. Ale vedení klubu zosobněné tehdy Petrem Šafarčíkem si usmyslelo ho vyhodit a angažovat Petra Frňku. Dodnes nechápu proč. Následoval samozřejmě výrazný sportovní propad.

Svědík pak pracoval v Minsku, v Mladé Boleslavi, v Jihlavě. Na Slovácko přišel v roce 2018. Ve většině klubů středu tabulky se u nás uvažuje stylem „posledně jsme vyhráli, tak teď se svět nezboří, když holt prohrajeme“. Svědík zaprvé takhle nepřemýšlí, zadruhé chce po hráčích, patrně víc než jiní kouči, opravdu striktní dodržování taktických úkolů.

A s týmem, ve kterém s výjimkou dvou veteránů nemá žádné megahvězdy, došel nyní díky tomu k výsledku, který je na české poměry bezpochyby výrazným úspěchem. A posouvá Slovácko mezi kluby, co hrají „Evropu“.

Z jeho tradiční letargie dokázal Svědík vyburcovat dokonce i superflegmatika Michala Kadlece, který si domů na Slovácko po angažmá v Leverkusenu či Fenerbahce (a Spartě, samozřejmě) přišel původně tak nějak dohrát, jako na vejminek. Možná ho teď ve 36 letech probudilo, jak rychle ještě běhá po křídle o rok starší Milan Petržela.

Zdaleka nejen tihle borci, ale celý tým, který si Slovácko do značné míry samo vychovalo ve své akademii, teď došel k zaslouženém úspěchu. A bude se chtít přes tři předkola dostat do Evropské konferenční ligy.

S trenérem Martinem Svědíkem asi mohou být šéfové klubu spokojeni na miliardu procent. Stejně jako se svými kouči šéfové klubů z Edenu, Jablonce a Pardubic. Co se svým nováčkovským týmem, který navíc hrává domácí zápasy v pražském azylu, předvádí trenér Jiří Krejčí, je svým způsobem zázrak. Nejenže atakuje přední příčky ligové tabulky, ale ještě dovytváří spoustu mladých ofenzivních hráčů, kteří třeba mohli pomoci i na ME hráčů do 21 let, kdyby o ně jiný trenér jménem Krejčí, v tomto případě Karel, ovšem stál.

Teď o víkendu zrovna Pardubice „sejmuly“ Viktorii Plzeň 3:0. A musím říct, že víc než kdy jindy bych se teď opravdu nechtěl ocitnout v kůži šéfa plzeňského klubu Adolfa Šádka. Když odhlédnu od toho, že se jedná o naprosto bezskrupulózního jedince, nutno říct, že teď už mu opravdu teče do jeho fungl nových lakýrek.

Před týdnem vyměnil trenéra, skončil Adrián Guľa a mužstvu měl dát nový impulz Michal Bílek. Realita je taková, že po velmi nepřesvědčivých výkonech padla Viktoria ve středu na Letné 1:3 a v neděli v Ďolíčku s Pardubicemi 0:3.

Ve čtvrtek přitom Viktorii čeká zápas Z, finále Mol Cupu proti Slavii. Když domácí nějakým zázrakem povstanou z popela a uspějí, mají vystaráno, budou hrát předkolo Evropské ligy. Když ne, budou se ještě v závěru sezony třást, aby udrželi alespoň páté místo v lize, a kvalifikovali se tak do předkol Evropské konferenční ligy.

Připomeňme proto, že Viktoria končí ligu domácím zápasem proti Baníku a výletem do Opavy. Na Liberec má náskok bodu, na Pardubice dokonce tří. Ale v květnu ještě Viktoria nevyhrála.

V Doosan Areně si v posledních letech začali pěstovat trauma z neúspěchů v evropských předkolech. Pokud by se snad nedostali ani do nich, úpadek klubu, nejprve sportovní a pak ekonomický, by byl nejspíš dokonán.

Zatímco v mistrovské Slavii už si řeší jen pokračující šňůru neporazitelnosti a začínají přemýšlet, jestli Abdallaha Simu prodají do West Hamu nebo někam jinam, Sparta se ještě má co ohánět. Zejména když má obranu děravou jako cedník. Ale když vyhrajete 5:4 jako teď Sparta v Mladé Boleslavi, dá se to ještě snést.

Asi jsem přespříliš konzervativní, ale přijde mi osobně trochu podivné, když obránce Dávid Hancko přednostně řeší, že mohl vstřelit hattrick, když na druhé straně sám několik boleslavských branek dopustil. Pokud se mají takovými přestřelkami zviditelňovat hráči a mají se vylepšovat jejich osobní statistiky, tak mi to přijde spíš na pováženou. I když chápu, že leckdo bude ze zápasu s výsledkem 4:5 nadšen. Jsem asi divnej, ale já opravdu ne.

Po zaváhání Jablonce v Příbrami má teď Sparta na Severočechy tříbodový náskok. Bilance vzájemných zápasů je nerozhodná, na Letné vyhráli domácí 2:1, v Jablonci Radův tým 1:0 a na gól vstřelený na soupeřově hřišti se tady nehraje. Kdyby došlo na konci soutěže na bodovou shodu, rozhodovalo by tedy celkové skóre, to má nyní Sparta +34, Jablonec +25. To znamená, že by v zásadě mělo Spartě stačit získat v závěru ročníku ještě jednu výhru. Nastoupí proti Bohemians v Ďolíčku a doma proti sestupujícímu Brnu.

Jakkoli jsme se v minulosti mohli domnívat, že Jablonec v případě nouze spřátelené Příbrami nějaké body pustil, tak tentokrát bych si takové úvahy dovolil vyloučit. Jablonec celé jaro jede jako žíznívá dráha, druhé místo a předkolo Ligy mistrů je pro něj úplně jasný cíl – a pak to všechno zahodí, jen aby Příbram nechal dýchat o kolo déle? Nemyslím si.

I po výhře 1:0 nad Jabloncem ztrácí Příbram na Teplice dvě kola před koncem propastných 5 bodů, musela by dvakrát vyhrát a tým ze Stínadel dvakrát prohrát. Přičemž v posledním kole je čeká vzájemný souboj.

Jistotou je, že vedle Opavy sestupuje i Brno, tým plný mladých talentů, které ale ještě nedozrály. Uvidíme, jestli je teď Zbrojovka rozprodá. Další jistotou je, že po sestupu tří klubů a postupu Hradce Králové se liga vrátí do formátu se 16 účastníky.

V sezoně 2021/22 by se tedy znovu měla hrát nějaká nadstavba, ale těžko říct, jaká přesně. Protože napřesrok počet českých pohárových zástupců o jeden tým klesne. A tak ve starém modelu nadstavby 6-4-6 úplně pozbývá smyslu ta prostřední vyřazovací skupina.

Nový model ligy ještě Dušan Svoboda, šéf Ligové fotbalové asociace, nepředstavil. Nicméně být šlechticem, měl by nejspíš v erbu vetknuto osobní heslo „Co se vleče, neuteče“, takže u něj to zase až tolik nepřekvapuje.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované