Článek
Jedna z nejvíce prestižních cen pro osobnosti, které se zapsaly do historie – tak se vnímá Nobelova cena míru, na kterou bylo v minulosti opakovaně nominováno i několik Čechů – například prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (podle internetové encyklopedie Wikipedia hned 17krát), Václav Havel anebo také (na počátku 20. století) český katolický kněz Rudolf Vrba.
Letos je mezi kandidáty prestižního ocenění 301 jmen. Kterých si světové agentury nejvíce všímají?
Mladí, kteří mění svět
Vedle šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové, která se minulý týden s kampaní za boj proti globálnímu oteplování dostala až na klimatický summit OSN v New Yorku, jsou mezi adepty na cenu za mír další mladí lidé.
Možným laureátem je Nathan Law, šestadvacetiletý hongkongský politik, který byl jedním z lídrů deštníkové revoluce v Hongkongu v roce 2014. Další mladou osobností je také Hajer Sharief, která bojuje za lidská práva, genderovou rovnost a politickou účast v Libyi.
Nathan Law.
Hajer Sharief.
Leakers gonna leak
Další tři jména – Edward Snowden, Daniel Ellsberg nebo Julian Assange – spojuje to, že se všichni podíleli na zveřejnění tajných informací americké vlády.
Snowden uveřejnil, že americké bezpečnostní služby sledují telefony a elektronické komunikace po celém světě. Daniel Ellsberg pracoval jako analytik americké armády a v roce 1971 poskytl médiím tajné zprávy z působení USA ve válce ve Vietnamu. Julian Assange je spoluzakladatelem serveru WikiLeaks, na kterém zveřejnil především americké tajné dokumenty, které popisují americké angažmá v konfliktech v Afghánistánu, Iráku nebo Jemenu.
Edward Snowden, který informoval o tom, že americké bezpečnostní služby sledují telefony a elektronické komunikace po celém světě.
Julian Assange, spoluzakladatel serveru WikiLeaks, který publikuje tajné dokumenty americké administrativy.
Daniel Ellsberg, bývalý analytik americké armády, který zveřejnil tzv. Pentagon Papers o působení USA ve válce ve Vietnamu.
Papež a Trump
Jako možného nositele Nobelovy ceny za mír zmiňují světové agentury i hlavu katolické církve papeže Františka. Ten podle agentury Reuters zaujal svým prostým stylem, kterým vrací důveryhodnost katolické církvi.
Ve svém dekretu například nařídil kněžím povinnost hlásit podezření ze sexuálního násilí, za které se za církev omlouval. Apeloval také na politiky, aby spolupracovali s vědci a dostáli svým cílům v oblasti boje s klimatickou změnou. Důvodem, proč by měl cenu získat, je i to, že vzbuzuje naději, že katolická církev získá moderní tvář. Podporuje nové technologie a kněze, kteří odmítají křtít děti svobodných matek, označil za pokrytce.
Podle norského výzkumného institutu Peace Research Institute Oslo (PRIO) je mezi nominovanými i americký prezident Donald Trump za jednání s představiteli totalitního režimu v Severní Koreji nebo ukrajinský režisér a občanský aktivista Oleh Sencov.
Dále je mezi nominovanými také etiopský premiér Abiy Ahmed za významný podíl na podpisu dohody se sousední Eritreou z července 2018, která přispěla k ukončení eritrejsko-etiopského konfliktu.
Ti, co pomáhají pronásledovaným
Pro rok 2019 je většina z celkem více než 300 nominací udělena jednotlivcům, ale v 78 případech jde o světové organizace. Mezi nimi jsou například Reportéři bez hranic – mezinárodní nevládní organizace založená v Paříži, která obhajuje svobodu médií a brání novináře, kteří jsou perzekuováni. Každý rok vydává index svobody médií, v tom posledním se propadlo Česko, Evropa i Spojené státy, Rusko i Čína.
Jako o dalším nominantovi se hovoří o humanitární organiazci SOS Mediterranee – italsko-franouzsko-německé organizaci, která od roku 2015 hraje klíčovou roli v záchraně migrantů ve Středomoří.
Cenu by mohli získat i Lékaři bez hranic, kteří se mimo jiné také zaměřují na pomoc migrantům, již se snaží přes Středozemní moře dostat do Evropy.
Anketa
Podle institutu PRIO je mezi nominovanými organizacemi také nevládní World Central Kitchen, jež poskytuje jídlo pro lidi v oblastech, které postihly přírodní katastrofy.
Cenu uděluje norský Nobelův výbor od roku 1901, neudělil ji jen několikrát, například během světových válek. Aby se člověk nebo organizace dostala na seznam mezi možné laureáty, musí je nominovat někdo, kdo spadá do přísně vybraných kritérií Nobelova výboru.
Nominovat mohou například členové vlády, soudci z Mezinárodního soudního dvoru v Haagu, univerzitní profesoři, oficiální poradci Nobelova výboru nebo dříve ocenění laureáti. Uzávěrka nominací je vždy v únoru, výbor pak vítěze vyhlašuje v říjnu.
