Hlavní obsah

Grygar: Největší nynější záhadou jsou rychlé rádiové záblesky

Foto: Profimedia.cz

Jiří Grygar.

Reklama

17. 3. 6:30

Jak vidí vědu a roli internetu jubilant Jiří Grygar. Slaví 85 let.

Článek

Popularizace vědy je dnes mnohostranná. Internet je však zároveň ošidný, je tam i spousta nesmyslů, uvedl v rozhovoru s ČTK astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který dnes slaví 85. narozeniny. Největší nynější záhadou oboru jsou podle něj takzvané rychlé rádiové záblesky. Vědec působí v oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. S kolegy spolupracuje na projektu Observatoře Pierra Augera, která je v Argentině v plném provozu od roku 2008.

„Sledujeme tak částice ultraenergetického kosmického záření, které má až desetmilionkrát vyšší energie než nejvýkonnější pozemský urychlovač částic LHC v evropské laboratoři CERN poblíž Ženevy,“ odpověděl Grygar na dotaz, čím se nyní zabývá. Dodal, že se vědci v projektu observatoře snaží řešit dvě zásadní témata. „Kdo, nebo spíše co, dokáže tak ultraenergetické částice vysílat a kde ty zdroje částic ve vesmíru jsou,“ uvedl vědec.

Počátky české účasti v projektu podle něj před lety, kvůli omezeným financím, nebyly snadné. Nakonec však vědci z několika českých institucí získali podporu a úspěšně se zapojili. Pak se podařilo získat nadané studenty, kteří podle Grygara teď patří k vědeckým a technickým „tahounům“ projektu. „Nejvíce mne těší, že naše skupina přilákala i vynikající mladé odborníky nejenom z domova, ale také z dalších členských států projektu, kteří u nás pracují na dlouhodobé úvazky,“ zdůraznil Grygar.

Podotkl, že cesty na observatoř kvůli pandemii sice ustaly, pozorování se však daří ovládat dálkově. „V naší laboratoři se však testují různé součástky pro modernizaci observatoře a jejich doprava do Argentiny je nyní vinou pandemie složitá,“ dodal vědec.

Na dotaz ohledně výzev oboru Grygar odpověděl, že největší současnou záhadou jsou takzvané rychlé rádiové záblesky. Trvají jen několik milisekund a během krátké chvilky kloužou z vysokých k nižším frekvencím. „Z tempa klouzání lze odvodit přibližně vzdálenost zdroje záblesku od radioteleskopu, a ty vzdálenosti jsou šílené - miliardy světelných let!“ upozornil Grygar. „Když známe vzdálenost a intenzitu záblesku, lze spočítat zářivé výkony záblesků - jsou to gigantická čísla. Během několika milisekund trvání záblesku musel zdroj dosáhnout zářivého výkonu jako deset tisíc Sluncí ze zdroje podstatně menšího než Slunce,“ dodal vědec.

K popularizaci Grygar uvedl, že ho nejvíce baví dotazy posluchačů po přednáškách. „Ty dotazy mne často překvapí a jsou studijním materiálem pro další přednášky,“ podotkl popularizátor, který také dlouho moderoval naučný pořad Okna vesmíru dokořán a podílel se i na jeho přípravě.

Právě do těch let se datuje popularizační vzpomínka, kterou označil jako jednu z nejlegračnějších. „Ten letní prázdninový den jsme v rámci akce Expedice na bicyklech jeli my astronomové na kolech mezi slovenskými hvězdárnami a naši hostitelé v Piešťanech si přáli, abych večer po dojezdu měl veřejnou přednášku,“ řekl Grygar. „Přednášel jsem v amfiteátru poblíž lázní v cyklistickém dresu a připadal jsem si jako populární zpěvák na vrcholu kariéry,“ podotkl vědec.

K současné podobě popularizaci vědy Grygar řekl, že je velmi mnohostranná. Ohledně té české pak připomněl třeba dlouhou historii rozhlasového pořadu Meteor. Zdůraznil také, že je v Česku rozsáhlá síť přístupných hvězdáren a planetárií a vychází tu spousta českých knih i překladů popularizátorů. Vyzdvihl i výhody dostupnosti přednášek na internetu.

„Nikdy nebyla nabídka popularizace tak pestrá jako právě v současnosti. Trochu ošidný je ovšem internet, který obsahuje velké množství nesmyslů, z nichž nejhloupější jsou argumenty o tom, že Země je placatá. Ale na takové pitomosti se normální člověk jistě nedá nachytat,“ uzavřel vědec.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované