Hlavní obsah

Útok hackerů jiného státu. Měsíce stahovali maily ze schránek ministra Zaorálka a jeho náměstků

Video: Co všechno mohlo uniknout? Hackeři napadli vnější komunikační systém Černínského paláce. (Video: Jaroslav Brousil)

 

Reklama

31. 1. 2017 16:05

Útok vyšel najevo v den, kdy lídři parlamentních stran rozhodují, zda posílí pravomoci vojenských zpravodajců a svěří jim dozor nad kyberprostorem.

Článek

E-mailové účty Lubomíra Zaorálka a jeho náměstků v uplynulých měsících soustavně vysávali hackeři. S odvoláním na důvěryhodný zdroj z bezpečnostních složek o tom v úterý informoval server Neovlivní.cz. Mělo jít o tisíce dat, která byla postupně stažena ze schránek ministra a naměstků. „Situace je o to vážnější, protože uniklá data se týkala i spojenců," napsal.

Ministerstvo zahraničí oficiálně potvrdilo, že se útok odehrál. V prohlášení však tvrdí, že úřad o citlivá data nepřišel.

Šéf české diplomacie uvedl, že piráti nepronikli do interní sítě úřadu, dostali se však do „desítek e-mailových schránek zaměstnanců ministerstva" - včetně náměstků a ministra samotného.

„Podle expertů je charakter útoku takový, že musel být prováděn jiným státem," uvedl Zaorálek.

O útoku - bez konkrétních podrobností - už v pondělí promluvil ministr obrany Martin Stropnický.  „Jeden nejmenovaný orgán státní správy byl napaden v minulých dnech. A to celé jeho vedení. Ve smyslu e-mailů. (...) Ten pokus se prostě stal a ten pokus se povedl," řekl serveru Info.cz.

Právě Stropnický se v těchto dnech snaží přesvědčit politiky o posílení pravomoci Vojenského zpravodajství tak, aby dokázalo lépe chránit digitální prostor.

V úterý odpoledne se mají lídři všech parlamentních stran - tedy vládních i opozičních - sejít v Poslanecké sněmovně a vyřešit spor o změnu zákona, která má dát vojenským zpravodajcům větší pravomoci na obranu kyberprostoru a hlavně strategických systémů, například bank nebo elektráren.

Poslechněte si, jaké argumenty má ministr obrany Martin Stropnický, když obhajuje nové kybernetické centrum.

„Situace je čím dál tím horší a bude tomu tak i v budoucnu," řekl redakci Seznam šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun s tím, že je potřeba se na budování obrany kyberprostoru připravovat ve velkém. Kategoricky odmítá, že by cílem nových pravomocí bylo kontrolovat lidem soukromé e-maily, ale systematicky monitorovat a signalizovat negativní jevy v kybernetickém prostoru.

Sobotka chce vysvětlení

Vysvětlení záměru Ministerstva obrany žádal i premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Sice prohlásil, že vybudovat silnou kybernetickou ochranu je nutné, ale „bez zbytečného špiclovaní a narušování svobody".

Právě před tím varovali někteří poslanci, kteří odmítali posílení pravomocí Vojenského zpravodajství. Mluvili například o riziku „šmírování soukromých e-mailů".

K zastavení novely zákona v pondělí premiéra vyzvaly také internetové firmy.

Nutnost hlídat kybernetický prostor bude na dnešní schůzce obhajovat právě ministr Stropnický (ANO). Označil za hazard, pokud kritici téma bulvarizují. „Nevím, jestli je to švejkovina, hloupost nebo zlý úmysl, zabránit tomu, abychom měli vlastní kapacity," řekl ministr v rozhovoru pro Seznam.

Hackeři místo tanků

Podle něho v době, kdy je chod státu a společnosti závislý na počítačích, musíme chránit nemocnice, jaderné elektrárny a další klíčovou infrastrukturu před napadením systémů.

„Když dneska budete chtít nějakou zemi poslat do kolen, tak tam nemusíte posílat tanky. To se dá udělat úplně jinak. A už se to děje. Takové ty několikahodinové výpadky, to je mezinárodní poměřování sil," vysvětluje Stropnický, proč je nutné před útoky hackerů bránit klíčové počítačové systémy ovládající například energetické sítě.

Dnes se v Česku o „kybernetickou bezpečnost" stará Národní bezpečnostní úřad, což zahrnuje především preventivní opatření. Zjednodušeně řečeno - staví pomyslné zdi a ploty, které brání útočníkovi v napadení.

V nynějším sporu jde o víc, o takzvanou „kybernetickou obranu". Tu má zajišťovat Vojenské zpravodajství, jež by pak mělo aktivně reagovat na konkrétního útočníka a snažit se mu v chystaných úderech zabránit.

V nechuti některých politiků dát vojenským zpravodajcům do rukou větší pravomoci hraje roli i nedávné selhání služby, kdy na přání premiérovy tajemnice a milenky Jany Nagyové dělala něco, co jí vůbec nepříslušelo. Sledovala tehdejší manželku premiéra Petra Nečase.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované