Hlavní obsah

Havlíček: O Dukovanech rozhodne příští vláda. Číňané je stavět nebudou

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Jaderná elektrárna v Dukovanech.

Reklama

Rozhodnutí o novém jaderném bloku v Dukovanech zůstane příští vládě. Tendru se budou moci zúčastnit všichni zájemci s výjimkou čínských firem.

Článek

Finální rozhodnutí o tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany bude na příští vládě. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 stále platí.

Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Při včerejším rozhovoru pro SZ Byznys přitom ministr prohlásil, že na definitivní rozhodnutí o Dukovanech potřebuje ještě několik dní, neboť „studujeme finální návrh od ČEZu“.

Z aktuálního vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) dále vyplývá, že Česko v tendru neosloví čínského zájemce, společnost CGN. Zůstávají čtyři uchazeči – francouzská EdF, jihokorejská KNHP, kanadsko-americký Westinghouse a také ruský Rosatom, jehož možnou účast v tendru kritizuje část opozice.

Investor stavby, firma Elektrárna Dukovany II, kterou plně vlastní polostátní energetická společnost ČEZ, podle zadání MPO nyní osloví vybrané zájemce, aby do konce listopadu letošního roku předložili souhrnné informace, jak budou naplňovat bezpečnostní požadavky na dodavatele nového jaderného zdroje.

Především půjde o strukturu, v jaké hodlají podávat nabídku, nebo vlastnickou strukturu hlavního dodavatele a členů konsorcií včetně finančních ukazatelů. Stanovený termín je až po volbách do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října.

„Zahajujeme poslední fázi k vypsání tendru. Na základě diskuse se zástupci investora, bezpečnostních složek nebo politických stran jsme se rozhodli uskutečnit před zahájením samotného tendru ještě fázi takzvaného Bezpečnostního posouzení. Finální rozhodnutí bude na příští vládě, která díky tomuto postupu bude mít maximum informací,“ řekl Havlíček. Předkvalifikace uchazečů je podle MPO běžný postup, který doporučuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Informace získané do konce listopadu od zájemců podle ministerstva ČEZ následně předloží vládě a ta rozhodne, kteří uchazeči budou přizváni a vyzváni k předložení nabídek v rámci výběrového řízení. Pro zpracování souhrnné informace týkající se naplnění bezpečnostních požadavků budou uchazeči mít možnost seznámit se s detailní technickou specifikací požadavků zadavatele na nový jaderný zdroj, vycházející z předběžné dokumentace k výběrovému řízení. To jim umožní zahájit i přípravu na samotný tendr, uvedl úřad.

„Tímto krokem vycházíme vstříc těm, kteří jakkoliv pochybovali o naplnění bezpečnostních požadavků, současně nijak významně nezdržíme průběh tendru. Uchazeči již mohou na svých projektech, dodavatelském řetězci a dalších komponentech nabídky pracovat, neboť získají další potřebné informace. Termíny zahájení stavby v roce 2029 a uvedení nového bloku do zkušebního provozu v roce 2036 tak zůstávají neměnné,“ uvedl Havlíček.

Model financování nového jaderného bloku v Dukovanech na Třebíčsku zhruba za šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun) schválila vláda loni.

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl však před dvěma týdny uvedl, že nový jaderný blok v Dukovanech bude plně financovat stát. Podle původních plánů měla být spoluinvestorem nové jaderné elektrárny energetická společnost ČEZ, která má reaktor pro stát stavět. Stát se měl na nákladech podílet 70 procenty, zbylých 30 procent pak měl zaplatit ČEZ v podobě nefinančních aktiv vkládaných do projektu.

To však podle Míla padlo kvůli rozdílným názorům státu a ČEZu ohledně ocenění aktiv, které by firma do projektu vkládala. „Dohoda nebyla nalezena,“ řekl.

Různé varianty ocenění by měly obrovský dopad na celkovou cenu stavby. „Zvýšení ohodnocení vkladu ČEZu o pouhé 2,5 procentní body by zvýšilo celkové investiční náklady na stavbu nového zdroje o třicet procent. Diskuse o tom, kolik by do projektu měl vkládat ČEZ, tak skončila na rozhodnutí předsedy vlády o stoprocentním financování ze strany státu,“ řekl Míl.

Část opozice mimo jiné navrhla uzákonit to, že stát by nesměl podpořit projekty nových jaderných zdrojů od firem ze zemí, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách, tedy například z Ruska a Číny. Podle šéfky českého jaderného dohledu Dany Drábové by však investor, tedy stát, neměl z tendru na stavbu dukovanského reaktoru předem vylučovat žádného zájemce –⁠ tedy ani Rusko, ani Čínu. Řekla to v rozhovoru pro SZ Byznys.

„Já osobně bych Ruskou federaci jako zemi původu nedoporučovala, ač je ten projekt technicky vynikající. Vymahatelnost práva, zejména evropského, není v Ruské federaci jednoznačná,“ říká Drábová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Reklama

Doporučované