Článek
Náhradní ministr dopravy Karel Havlíček se zapsal do dějin. Navrhl dosud nejvyšší rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši téměř 130 miliard korun, vláda ho dnes schválila a teď už záleží jen na manažerech Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic, aby plán uskutečnili.
Nejde jen o celkovou částku, která bude napřesrok o polovinu vyšší než letos, ale také o výhled do příštích let. S navýšeným rozpočtem pro léta 2022 a 2023 se před betonáři otevírá možnost přiblížit se na dosah cíle, který stanovili dopravní plánovači už v sedmdesátých letech minulého století, tedy dostavět páteřní síť. Vadou na kráse zůstává, že nedostavěny zůstanou i po Havlíčkově ofenzívě právě ty nejdůležitější úseky, bez kterých nebude mít páteřní síť plnou hodnotu.
Výčet je přesto impozantní. Po únavně dlouhém budování pomocí salámové metody, kdy se dokončovaly jeden po druhém samy o sobě bezvýznamné desetikilometrové úseky, se skládačka v mnoha regionech dokončuje. Do roku 2025 se do seznamu dokončených dálnic přidají D48, druhá spojka severní Moravy a Polska, a druhá dálnice do severních Čech, konkrétně Praha–Chomutov známá pod zkratkou D7.
O rok později získá přes dálnici D6 spojení s hlavním městem karlovarský region. Po desetiletích se dočká svého posledního úseku, tedy obchvatu Přerova, základní komunikační tepna Česka D1. Dokončit během dvou let celé čtyři dálnice by byl unikátní výkon.
Rozhodující stavbou, kterou se bude poměřovat současná vlna investic, přesto zůstává východní úsek pražského okruhu z Modletic do Běchovic, spojující dálnice D1 a D11. Nedokončený pražský okruh, na kterém by se měla protnout většina tuzemských dálnic, devalvuje kvalitu celé sítě a právě na něm je vidět, v čem bude mít dopravní páteř rezervy i po investiční explozi připravené Havlíčkem.
V plánech schválených vládou se nemluví o severní části pražského okruhu ze Satalic do Ruzyně, která by spojila dálnice D7, D8 a D10. Nesplnit plán a v roce 2025 nedokončit ještě úsek u Běchovic by znamenalo, že přes všechny utracené peníze tuzemská dálniční síť do vyšší evropské ligy ještě nepatří.
Obdobně zpochybňují Havlíčkovu betonovou ofenzívu jiné zapomenuté stavby. Ani v roce 2027, kdy končí současné plány, nebude druhá dálnice z Čech na Moravu s názvem D35, která by mohla ulehčit přetížené D1. Přinejmenším bude chybět úsek ze Svitav do Mohelnice a o to přísnější bude dohled, jestli se podaří splnit slib a do roku 2025 otevřít trasu z Hradce Králové přes Litomyšl do Svitav.
Nadále bude chybět jediné dálniční spojení Prahy či Brna s Rakouskem, proto bude i v tomto případě důležitá cena útěchy, že se dokončí aspoň komunikace z Českých Budějovic do Lince. O to víc ovšem budou automobilisté litovat, že se příliš neposune stavba ani jedné z dálnic z Prahy do jihočeské metropole. Na ocet zůstane D3 a také D4, u které se příliš nedá spoléhat na realizaci avizovaného PPP projektu mezi Milínem a Miroticemi.
U návrhu, který právě schválila vláda, se přirozeně nedá spolehnout, že Ředitelství silnic a dálnic každou stavbu včas vysoutěží a že stavební firmy je postaví přesně načas. Změny jsou možné i ve Sněmovně. Pokud ministr Havlíček nezískal na svou stranu členy vlivného Hospodářského výboru, musí počítat s tím, že se na přední místa důležitosti dostanou stavby z regionů, které při svém plánování zanedbal.
