Hlavní obsah

Homo kyborgis. Nový lidský druh se blíží a dnešní člověk se bojí

Foto: Pixabay

Ilustrační fotografie

Reklama

Na každoroční konferenci Kaspersky Next se letos sešli experti na vylepšování těla pomocí technologií. Augmentace již nejsou pouze látkou pro sci-fi autory, 37 procent Čechů věří, že vylepšení těla je přijatelné.

Článek

Je libo robotickou ruku nebo zvýšení IQ? Augmentace lidského těla se mohou zdát jako hudba vzdálené budoucnosti, nicméně již dnes se stávají důležitým tématem pro odborníky po celém světě.

Augmentace totiž představují další milník v lidském vývoji a na jejich příchod se musí lidstvo dostatečně připravit.

I proto vylepšování těla bylo hlavním předmětem konference Next, kterou pořádá každoročně společnost Kaspersky, jež se zabývá kybernetickou bezpečností. Hlavní debaty se zúčastnili členové globálního týmu výzkumu a analýzy firmy Kaspersky David Jacoby a Marco Preuss. Dále také Zoltan Istvan, spisovatel a zakladatel Transhumanist party, a Julian Savulescu, profesor z Oxford University.

Kyborgem snadno a rychle

Augmentace je vylepšení těla pomocí technologií

Velmi často se vyskytuje v dílech science fiction, ale nyní se přesouvá již do reality

Augmentacemi se například zabývají i různá transhumanistická hnutí, která věří, že technologie a jejich zakomponování do lidských těl je dalším evolučním krokem člověka. Augmentace mohou vylepšovat fyzické vlastnosti člověka, ale také kognitivní funkce a celkovou inteligenci.

Jižní státy chtějí vylepšení

Společnost také provedla průzkum v 16 zemích po celém světě včetně Česka a zjistila, že valná většina lidí (92 procent) by změnilo fyzický aspekt sebe sama, pokud by to bylo možné, avšak již „pouze“ 63 procent lidí by zvažovalo technologické vylepšení těla, a to jak dočasné, tak i trvalé.

Česká republika vyšla z průzkumu jako jedna z konzervativnějších zemí. Na otázku, zda je lidské vylepšení přijatelné, odpovědělo kladně pouze 37 procent Čechů. Naopak nejotevřenějšími národy k augmentacím se stali Portugalci a Španělé, kteří měli shodně po 60 procentech. Vysoké hodnoty přijatelnosti se objevily i v Maroku, Itálii a v Řecku.

Lidé přijetí augmentačních technologií nejvíce odůvodňují celkovým zlepšením života (53 procent), poté následuje možnost si změnit tělo dle svých představ (39 procent) a také pomoc při snižování utrpení (39 procent). Nejmenší smysl vidí lidé u zlepšování ekonomiky (11 procent).

Muži touží po lepším zraku a ženy zase chtějí být atraktivnější. Ale obě pohlaví od augmentací nejvíce chtějí zlepšení zdraví. Právě medicína má být jedním z prvních odvětví, kde se augmentace začnou používat, shodli se diskutující.

Hrozba, nebo příležitost

Podle počáteční prezentace změní augmentace lidského těla téměř všechny aspekty lidského života. Dle všech debatujících jde však o dvousečnou zbraň, která se k široké veřejnosti dostane dříve či později. Diskuze se posléze rozdělila na úrovni svobody jednotlivce.

Zoltan Istvan, který je znám svým optimismem vůči novým technologiím, zastával názor, že k augmentaci těla by se mělo přistupovat s minimálními regulacemi. Podle spisovatele si každý člověk musí určit, co od vylepšení svého těla chce.

Avšak ostatní diskutující poukázali na současný problém se sociálními sítěmi, které například podle Davida Jacoby přerostly lidstvu přes hlavu, a podobnou chybu si podle něj již společnost nemůže dovolit. „Vyvinuli jsme technologie, až poté jsme zjistili, co přinášejí za problémy, o nichž jsme netušili,“ řekl na konferenci Jacoby.

Kaspersky Lab

Kaspersky je mezinárodní společností, která se zabývá kybernetickou bezpečností.

Působí přibližně ve dvou stovkách zemí.

Založena byla v druhé polovině devadesátých let ruským podnikatelem Jevgenijem Valentinovičem Kasperskim.

Okolo společnosti panuje kontroverze kvůli jejímu údajnému napojení na ruské tajné služby, což firma důsledně odmítá. Nicméně například v USA software Kaspersky od roku 2017 nesmí být ve vládních sítích.

Firma Kaspersky se proti rozhodnutí americké vlády neúspěšně bránila u soudu.

Podobně hovořil i oxfordský profesor Julian Savulescu. „Potřebujeme morální kompas, abychom věděli, jaká vylepšení jsou dobrá a jaká ne. Toto není otázka na jednotlivce, ani pro volný trh,“ řekl Savulescu.

Problém především viděl v postavení technologií, na kterých jsou závislí, ale jež jsou zároveň poháněné pouze ziskem. Taktéž zdůraznil, že důležitým aspektem v augmentacích je vylepšení nejen fyzických vlastností, ale i psychologických, jako jsou například kognitivní funkce i moralita.

Co když mi někdo „hackne“ ruku?

Ani jeden z účastníků ale nevidí efektivní možnost, jak regulovat lidské augmentace. Neexistuje žádná nadnárodní instituce, jež by měla takovou moc, aby mohla regulovat podobné technologie na celém světě. Samoregulace také nepřichází v úvahu, protože jak jednotliví diskutující nadhodili, hrozí riziko vzestupu Číny, která podle oxfordského profesora nesdílí západní hodnoty a neštítí se jít za hranice morality.

Naskýtá se také reálná obava o tzv. biohacking, tedy hackování lidských augmentací. Z toho má potenciální strach 88 procent dotázaných v průzkumu.

Jako nejrealističtější řešení viděli diskutéři v podobě propojení soukromé a veřejné sféry za účelem vytvoření nové legislativy, podobně jako se nyní američtí zákonodárci snaží regulovat technologické giganty.

Další hrozba, které se dle průzkumu společnosti Kaspersky obává téměř 70 procent lidí, je vzrůstající nerovnost mezi lidmi, protože vylepšení těla si budou moci dovolit jen ti nejbohatší. Zpočátku to tak nejspíše bude, ale čím dál budou augmentace těla existovat, tím víc se budou zlevňovat a stanou se i přístupnější.

Reklama

Doporučované