Článek
Ministerstvo financí ČR mění zákon o účetnictví a součástí změn je i trojnásobné navýšení limitů, od kterých je pro firmy už pro povinný audit.
Limit pro povinný audit se v České republice pro malé účetní jednotky od roku 2026 zvyšuje na 240 milionů Kč obratu, 120 milionů Kč aktiv a 50 zaměstnanců. Audit je povinný, pokud společnost ve dvou po sobě jdoucích letech splní alespoň dvě z těchto podmínek.
Mezi argumenty pro navýšení limitů povinného auditu byly jmenovány zejména valorizace o inflaci a úspora na administrativních nákladech.
„Auditor funguje jako prevence. Když víte, že k vám přijde příští měsíc auditor na kontrolu, no tak prostě některé věci nebudete dělat. Nebudete mít v účetnictví falešné faktury, nebudete agresivně optimalizovat daně a tak dále,“ řekl prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík v debatě, kterou k tomuto tématu uspořádaly Seznam Zprávy.
Otázka, jakou roli dnes hrají v podnikání auditoři a proč je vlastně dobré firemní hospodaření auditovat, se nesla celým Byznys Clubem. Z úst podnikatele Martina Krba, který je jednatelem společnosti Biesterfeld Silcom mimo jiné zaznělo, že kromě toho, že mu audit dává zpětnou vazbu, zda vedou účetnictví správně, je auditovaná účetní závěrka také dobrou vizitkou pro obchodní partnery.
„Mění se legislativa, takže ano, občas potřebujeme i poradit. Pak je to vlastně spolupráce, kdy nám auditor zkontroluje procesy, zkontroluje výsledky a pokud máme nějaké pochybení, tak nás na něj upozorní a my s tím můžeme něco dělat,“ řekl. A současně také zdůraznil nezastupitelnou roli auditu v komunikaci vedené jak s obchodními partnery, tak třeba i s bankou.
„Pokud máte dělat rozsáhleji byznys s firmou, která není auditovaná, tak prostě jdete do daleko většího rizika,“ shrnul Krb hlavní důvody, proč hospodaření svojí firmy nechává více než dvacet let auditovat. Zákonnou povinnost nemá, audit po něm ale vyžaduje vedení německého koncernu, do kterého patří.
Také banky přetrvávající důležitost auditu potvrzují, i když se, jak řekl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý, na problematiku se dívají svým vlastním pohledem.
„Spořitelna má vlastní pravidla a parametry, kdy po firemních klientech požadujeme účetní audit. Debatu o změně zákonem stanovených limitů, při nichž má firma povinnost realizovat audit, sledujeme, ale na naše vlastní procesy nebudou mít případně změny v zákoně přímý vliv.“
Další otázkou bylo, zda se snížení počtu povinně auditovaných firem neprojebí ve větší kriminalitě, tedy té" s bílými límečky".
Právě auditoři totiž patří mezi ty, kdo jsou ze zákona povinni hlásit podezřelé transakce Finančnímu analytickému úřadu a ČNB. Může se pomyslné „odvolání auditorů z akce“ projevit i na tomto poli?
Kamil Kouba, odborník na poli prevence praní špinavých peněz, si nemyslí, že by zcela mimo dohled zůstávalo nějaké významné množství subjektů.
Jak ukazují čísla, v oznamování podezřelých obchodů jsou mnohem aktivnější například banky. Jestliže v roce 2024 Komora auditorů nahlásila 25 podezření (letos to podle všeho bude ještě méně) z bank přichází každoročně téměř osm tisíc podnětů. Zatímco podle Ladislava Mejzlíka je to do značné míry důkazem, že auditování prostě funguje jako prevence, Kamil Kouba je k této práci auditorů kritický.
„Bohužel si myslím, a historie to ukazuje, že auditoři, nevím, z jakého důvodu, tak úplně nepochopili podstatu zákona proti praní špinavých peněz, a tuto povinnost dostatečně neplní.“
Připouští ale, že jsou banky v odlišné pozici a s ohledem na to, kolik finančních transakcí v bankách denně probíhá, je ošidné srovnávat počty jimi hlášených podezřelých operací s tisícovkou auditorů.
Osm tisíc hlášení z bankovního sektoru ale neznamená, že se za rok spáchalo tolik trestných činů. Systém funguje tak, že povinné instituce, mezi nimi i auditoři, pouze podávají podněty k šetření, což je podle Kouby velmi užitečný nástroj.
„AML zákon proti praní špinavých peněz patří mezi jedny z nejužitečnějších, jaké Česká republika kdy implementovala, protože vlastně odpovědnost snímá z těch povinných subjektů a říká, dejte to státu, ten má lepší nástroje na to, aby prověřil, jestli se jedná o důvodné podezření. Povinné osoby tedy hlásí něco, co se z jejich subjektivního pohledu vymyká standardnímu chování, a Finanční analytický úřad teprve rozhodne, zda věc postoupí k vyšetřování policii,“ upřesnil.
V okamžiku, kdy vejdou v platnost nová pravidla pro povinnost účetního auditu, se Česká republika v tomto ohledu stane pátou nejbenevolentnější zemí EU. Před námi zůstanou jen Německo, Irsko, Nizozemí a Rakousko. To podle prezidenta Komory auditorů postrádá logiku.
„Už proto, že Německo, kterému bychom se novými pravidly značně přiblížili, je největší evropskou ekonomikou. My se ale musíme srovnávat se zeměmi, které jsou nám podobné počtem obyvatel, velikostí firem a tak dále. A to je třeba Dánsko nebo Švédsko.“
V Dánsku dnes povinnost auditu startuje na obratu lehce přesahujícím jeden milion EUR, ve Švédsku je to pouhých 300 000 EUR, což odpovídá desetině toho, kam nově míří Česko.
„A pro některé typy podnikání, které jsou riskantní z hlediska kriminality, praní špinavých peněz a daňových úniků, ty limity ve Švédsku vůbec neexistují. Jinými slovy, ty firmy musí být auditované vždy, bez ohledu na to, jak mají velký obrat nebo majetek,“ upozornil prezident českých auditorů.
I Švédové udělali chybu, když před patnácti lety zrušili požadavek na audit u všech malých společností. „Zpráva švédského Nejvyššího kontrolního úřadu pak konstatuje, že to vedlo ke zvýšení hospodářské kriminality, ke zhoršení boje proti praní špinavých peněz a k horšímu výběru daně. Takže ty limity v roce 2018 zase vrátili zpátky,“ podotkl Mejzlík v debatě. Itálii se měl podobný krok zase vymstít snížením výtěžnosti insolvencí neauditovaných společností.
Co udělají navrhované změny pravidel s auditorským trhem v Česku, se velmi špatně odhaduje. Budou důsledky tak závažné, jak varuje Komora auditorů, anebo způsob fungování podnikatelského prostředí auditory „podrží“ tím, že bez jejich razítka podniky nenechá dělat byznys na seriózní úrovni?
Než k tomu budou relevantní čísla, chvíli potrvá. Už nyní si ale v úvodu tohoto článku můžete pustit debatu, ke které se v Byznys Clubu Seznam Zpráv sešli zástupce auditorů, odborník na boj s nezákonnými finančními operacemi a podnikatel, pro něhož je firemní audit už dvacet let samozřejmostí.
Partnerem debaty byla Komora auditorů ČR.
