Přehledně: Jak se v účtech projeví povolenky ETS2

Někteří politici v poslední době předkládají katastrofické scénáře o tom, jak se domácnostem zvýší účty za vytápění a tankování benzinu či nafty, pokud Česko přijme nové povolenky ETS2.

V úterý Evropská komise představila na základě návrhu České republiky, který podpořilo dalších 18 států, sérii opatření, jež by měla udržet cenu povolenky na úrovni 45 eur a zabránit vstupu spekulantů na trh.

Přestože se s povolenkami ETS2 ještě oficiálně neobchoduje, vzniká řada výpočtů, o kolik by se cena megawatthodiny plynu, tuny uhlí či litru benzinu a nafty zvedla. Dopady povolenek se však budou lišit podle jejich ceny a podle toho, jestli lidé topí plynem, uhlím a jaká je jejich spotřeba pohonných hmot.

Kterých položek se povolenky z ETS2 dotknou?

Zkráceně se povolenkám ETS2 říká, že platí na vytápění a dopravu. Nezatíží však všechna paliva, ale pouze ta, která produkují větší množství emisí oxidu uhličitého. Nové povolenky mají zvýšit cenu zemního plynu, CNG, LPG, benzinu, nafty a uhlí.

Odkdy mají povolenky platit?

Emisní povolenky na plyn, uhlí a pohonné hmoty mají začít platit od začátku roku 2027. Je sice možný i jejich roční odklad, ale ten současné znění evropské směrnice umožňuje jen v případě, že ceny energií budou významně růst.

Kdo je bude nakupovat a kdo platit?

Povolenky si nebudou kupovat sami spotřebitelé. Povolenky pro ně budou nakupovat provozovatelé čerpacích stanic a dodavatelé plynu a uhlí. Cena povolenek ze systému ETS2 se však nebude promítat do ceny komodit na velkoobchodním trhu, stejně jako to funguje u ETS1 u elektřiny. Obchodníci náklady na povolenky promítnou zákazníkům do ceny energií a pohonných hmot.

Kolik budou stát emisní povolenky?

Evropská komise stanovila na základě iniciativy České republiky k revizi systému ETS2 cenu povolenky na 45 eur. Cena se nebude nijak přepočítávat a není vztažená ani k inflaci, jak se původně předpokládalo. Až do roku 2032 by se cena povolenky měla pohybovat kolem této hranice, pokud bude fungovat opatření proti růstu ceny.

S emisními povolenkami ETS2 se zatím oficiálně neobchoduje, i když je možné je nakoupit dopředu na dvou evropských burzách v rámci tzv. futures kontraktů. Jejich cena se tam pohybuje kolem 80 eur za tunu oxidu uhličitého, ale zatím proběhlo jen několik takových obchodů.

Jak se zvednou náklady na vytápění?

To, o kolik se náklady domácností na energie a paliva zvednou, se bude odvíjet od ceny povolenky. Spotřebitelé plynu budou potřebovat jednu povolenku na každých pět megawatthodin.

Podle Jiřího Pšenčíka ze společnosti dodávající energie SPP se v případě ceny 45 eur může cena megawatthodiny plynu navýšit o cca 225 až 230 korun. „U koncových spotřebitelů se k této částce přičte ještě DPH. Jelikož obchodování probíhá v eurech, tak zde výslednou cenu ovlivňuje i kurz koruny k evropské měně. Pokud se na danou problematiku podíváme v procentech, tak při aktuálních cenách jde o navýšení ceny o cca 40 procent,“ říká Pšenčík. Jde o přirážku k obchodní ceně suroviny, bez regulované složky ceny.

Nejvíce životní prostředí zatěžuje spalování uhlí. Při spálení jedné tuny uhlí vznikne 1,6 tuny oxidu uhličitého, takže na jednu tunu uhlí bude potřeba více než jedna povolenka, konkrétně 1,6 povolenky. Cena uhlí se pohybuje okolo 6000 korun za tunu.

„Při spotřebě čtyř tun ročně to představuje náklad 24 000 korun. Zavedením EU ETS2 se takové domácnosti prodraží vytápění o 8000 korun na 32 000 korun, tedy o 30 procent. To je hodně drsný zásah do peněženky,“ říká prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka, přičemž zohledňuje cenu povolenky 45 eur za kus.

Jak se povolenky dotknou cen dopravy?

Jeden litr benzinu vyprodukuje 2,4 kilogramu oxidu uhličitého. „I za předpokladu, že by cena povolenek alespoň v prvních dvou letech po jejich zavedení nepřevýšila 45 eur za tunu oxidu uhličitého, dojde ke zvýšení ceny pohonných hmot přibližně o 3,20 koruny za litr včetně DPH. Každých dalších deset eur v ceně povolenky pak cenu zvýší přibližně o 0,71 koruny za litr,“ říká za Českou asociaci petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula.

Lze cenu povolenky zastropovat?

Cena povolenky by se podle nového, efektivnějšího mechanismu proti růstu ceny měla udržet na úrovni 45 eur.

„Cílem je, aby se cena emisních povolenek neutrhla a zůstala předvídatelná. Chceme tím ochránit lidi, malé podnikatele i firmy před náhlým zdražením energií. Evropská komise přijala náš návrh a ten obsahuje pět mechanismů. Když cena povolenky vystoupá nad 45 eur, automaticky se na trh uvolní víc povolenek, aby cena zase spadla dolů. Celkový počet uvolněných povolenek bude čtyřikrát vyšší,“ popisuje ministr životního prostředí Petr Hladík.

Pokud cena povolenky překročí 45 eur za tunu oxidu uhličitého, automaticky se na trh uvolní více povolenek, než bylo původně navrhováno, a to až 80 milionů ročně. Dříve bylo možné povolenky uvolnit na trh jen jednou ročně, což zvyšovalo riziko nezastavitelného růstu ceny. Tento mechanismus má fungovat až do roku 2032, takže o dva roky déle.

Co se s povolenkami stane po roce 2032?

Povolenky na vytápění a dopravu po pěti letech neskončí. Jak bude systém vypadat po roce 2032, se bude teprve v Bruselu vyjednávat, podle Hladíka začnou nová jednání v roce 2027.

Jak systém ETS2 naloží se spekulanty?

S povolenkami ze systému ETS1, tedy s těmi určenými pro elektrárny, teplárny a těžký průmysl, se často obchodovalo přes různé finanční produkty, tzv. futures, které umožňovaly sázet na to, kam se cena povolenek pohne. Evropská komise však podle Hladíka nechtěla, aby se z nových povolenek stala „finanční hračka pro spekulanty“.

Povolenky tak budou moct nakupovat jen firmy, které je skutečně potřebují – například dodavatelé plynu, pohonných hmot nebo uhlí. „V Česku jde asi o 300 podniků. Tím padá možnost, že by s povolenkami obchodovali spekulanti nebo banky přes tzv. futures produkty. Cílem je, aby systém sloužil reálnému snižování emisí, ne finančním hrám,“ dodává Hladík.

Kam peníze z povolenek půjdou?

Peníze, které lidé za povolenky zaplatí, se také vrátí. Česko by mělo podle Ministerstva životního prostředí získat v letech 2027 až 2032 z povolenek 52 miliard korun, které půjdou do tzv. sociálně klimatického fondu. Z něj by se měla podpořit renovace budov, výstavba dostupného nájemního bydlení, poptávková doprava či sociální bydlení.

Další peníze z povolenek půjdou do národních programů. Podle ceny povolenky by z nich mohlo Česko získat 102,4 miliardy korun, pokud by povolenka v roce 2026 stála 45 eur.

Co by znamenalo nezavedení povolenek?

Česká republika musí zavést systém ETS2 do své legislativy, což by zavazovalo obchodníky, kteří mají povolenky nakupovat, k tomu, aby ceny surovin navýšili o částku za ETS2. Zavedení či nezavedení emisních povolenek připadá až na budoucí vládu. Vítěz říjnových voleb, hnutí ANO, však plánuje povolenky nezavést. Současný kabinet varuje, že pokud by Česko evropskou legislativu obešlo, znamenalo by to sankce ze strany Evropské unie.

Výši pokuty by teprve stanovil Soudní dvůr Evropské unie. Ten už za jiné případy Česku a dalším státům uložil pokuty, které byly ve výši milionů eur, tedy desítek milionů korun.

Proč mají být povolenky zavedeny?

Cílem zavedení ETS2 je snížit emise z vytápění a silniční dopravy do roku 2030 o 42 procent ve srovnání s rokem 2005. Předpokládá se, že domácnosti či firmy budou přecházet na čistší dopravu a zdroje vytápění.

Systém ETS2 navazuje na stávající systém povolenek ETS1, který zpoplatňuje velké producenty emisí. Za tyto povolenky musí platit energetika (elektrárny a teplárny), těžký průmysl a letecká doprava. Od roku 2027 by oba systémy měly pokrýt až 85 procent emisí skleníkových plynů v Evropě. Mimo by stálo akorát zemědělství a odpadové hospodářství.