Článek
Deštivé počasí posledních dnů dává naději houbařům. Přetékající koše hub se ale zatím nekonají. Houby rostou „průměrně“. „Pokud vím, tak není zaznamenána žádná oblast v České republice, kde by byl nějaký enormní růst. Jedná se spíše o průměrný růst,“ říká mykolog Jiří Burel z Jihlavy.
I tak se ale z dešťů houbaři těšit mohou, kvalitní vláha je pro růst hub důležitá. „Současné deště na houby působí samozřejmě velice kladně. Jakmile prší, tak vždycky houby porostou. Pokud je sucho, tak ne,“ konstatuje mykolog Daniel Kvasnička z Poděbrad.
V lesích však prozatím houby podle mykologů nejsou.
„Kupodivu houby v lese nerostou tak, jak jsme i my s kolegy čekali. Rostou zatím mnohem více v parcích a v otevřených prosvětlenějších pokrajích listnatých lesů. Možná je to tím, že v lese bylo zatím chladněji a ta teplota je pro houby nedostatečná. Houby tak rostou spíše v teplejších lokalitách, tedy v parcích. Tam kde je chladněji, musíme ještě pár dní počkat. Zalito je ale hezky,“ říká Burel.
Oba mykologové se tak shodnou, že ve smrkových porostech zatím houby nerostou. „V tuhle chvíli bych nedoporučoval chodit do smrkových porostů, ale spíše do listnatých,“ říká Kvasnička.
„Pokud by někdo chtěl jít na houby, šel bych do parků, zámeckých zahrad nebo listnatých lesů, kam se dostane sluníčko,“ souhlasí Burel.
Houby totiž podle mykologů potřebují mít prohřátou půdu, aby dobře rostly. Ve smrkových porostech je zatím stále chladno. Naopak na podzim se teplota drží spíše v jehličnatých lesích. Houby pak ubydou zase v listnatých. „Sezona ve smrčinách, tak ta je spíše v létě a na podzim, a naopak v listnatých lesích je uprostřed léta a na jaře,“ říká Burel.
Jaké houby rostou
Podle Daniela Kvasničky se v tomto období dají najít snad všechny druhy hub, ačkoliv v menším množství. „Já jsem například před týdnem našel májovku, ale i bedlu. Přitom bedla roste až někdy v srpnu a na podzim a májovky by zase už neměly růst, ale díky dešti rostou,“ říká Kvasnička.
Podle Jiřího Burela pak nejvíce roste „hřib dubový nebo koloděj, špičky, začínají muchomůrky, mohou růst i klouzci, najdeme ale ještě i jarní houby, jako jsou kališníci. Teď by měla hlavně začít vlna holubinek a ryzců či hřibů smrkových“.
Začínajícím houbařům ale oba mykologové doporučují si nejdříve něco o houbách přečíst. Rostou už také jedovaté houby, které mohou člověka i zabít.
„Dávat by si měli houbaři pozor na vláknici začervenalou. Ta je teď po deštích docela nebezpečná. Roste všude, kde jsou lípy, například na návsi nebo i na trávníku. Dá se snadno splést s májovkou, která roste také. Májovku poznáte tak, že krásně voní a lupeny má jako zavřená kniha. Kdežto vláknice má lupeny do červena a když hodně prší, tak lupeny a klobouk jsou prakticky červené,“ varuje Kvasnička.
Podle něj se jedná o opravdu nebezpečnou houbu zejména pro slabší jedince. Otrava se pozná již během jídla, kdy dotyčný začne okamžitě zvracet a slinit. „Dokáže vyprodukovat až dva litry slin. Pokud je člověk slabý, tak vysílení nevydrží a zemře,“ dodává Kvasnička.
Dále pak uvádí zvonkovku jarní, která se ale tolik nevyskytuje. Podle Burela začínají růst už i muchomůrky zelené a tygrované, které rostou i v parcích a jsou také velice nebezpečné.
Kdy je vhodné vyrazit na houby
Otázkou pak zůstává, jak dlouho je nutné po dešti čekat, než houby vyrostou. „Když zaprší, tak mykologové kvůli odbornému zájmu vyráží na houby klidně ten den. Drobné houby dokážou vyrůst ráno, v poledne vyschnout a večer už tam nejsou. Když je ideální počasí, tak druhý den člověk může najít spoustu malinkých hub,“ říká Burel.
Ideálním počasím pro houby je pak sluníčko, teplota okolo 25 stupňů, přeháňky bez velkého větru a hodně vláhy.
U hřibovitých hub, které sbíráme, pak podle Burela je lepší počkat, než pořádně vyrostou. V lese, dokud je někdo nesebere, vydrží i tři týdny.
Samotná hlavní sezona podle mykologů nastane až na podzim. „Nejvíce houby rostou na podzim a konkrétně v září, říjnu a v listopadu. Ale minulý rok jsme sbírali houby třeba až do Vánoc,“ shrnuje Kvasnička.
