Hlavní obsah

Teplé roky nesou plody. Mykologové našli v Podyjí houbu známou ze Středomoří

Foto: Radomír Němec

Muchomůrka Vittadiniho vypadá trochu jako bedla, ale nevoní příliš lákavě.

Reklama

13. 6. 2020 17:05

Houbu, která se v Česku běžně nevyskytuje, objevili mykologové v Podyjí. Muchomůrka Vittadiniho je typická pro Středomoří. Na jižní Moravě se vyskytla kvůli teplému počasí posledních let.

Článek

Jde o velmi vzácnou a kriticky ohroženou houbu, kterou mykologové v Národním parku Podyjí nalezli vůbec poprvé. „Typická je totiž pro Středomoří. Druhu pravděpodobně svědčí teplé počasí posledních let a letošní na srážky bohatý začátek června,“ míní odborníci.

Statná muchomůrka je podobná některým druhům bedel. „Přestože je jedlá, muchomůrka Vittadiniho se ke konzumaci doporučit rozhodně nedá. Jednak neoplývá příjemnou vůní, takže ke sběru neláká, a navíc patří mezi kriticky ohrožené druhy zapsané ve vyhlášce i červeném seznamu hub,“ dodal botanik Radomír Němec.

Na Znojemsku byla poprvé zdokumentována jedním ze zakladatelů Národního parku Podyjí Jaroslavem Krejčím už v roce 1975 v lese Hója u Božic. „Pak ji v regionu 40 let nikdo nenalezl. Až v roce 2016 jsme ji objevili v okolí Jaroslavic a letos na území Národního parku Podyjí, kde dosud nikdy zaznamenána nebyla,“ podotkl Němec.

Zajímavé podle Němce je, že jde o jediný druh muchomůrky u nás, který nevyhledává soužití s kořeny stromů a keřů. „Je možné ji nalézt zejména na člověkem ovlivněných stanovištích, jako jsou například okraje vinic, obcí nebo pastvin od konce jara do podzimu,“ vysvětlil.

Muchomůrka nese jméno italského doktora a mykologa Carla Vittadiniho (1800-1865), který se muchomůrkami (rodem Amanita) zabýval.

Relativně suché Podyjí je pro makroskopické houby velice rozmanitou základnou. V národním parku jich odborníci napočítali okolo 1400 druhů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované