Hlavní obsah

Hrozí katedrále sv. Víta stejný osud jako Notre-Dame? Podívejte se, jak je chráněna před požárem

Správa Pražského hradu představila protipožární opatření v katedrále sv. Víta. (Video: Seznam, Seznam Zprávy)

 

Reklama

16. 4. 2019 17:03

Na protipožární opatření katedrály sv. Víta padne ročně 20 milionů korun.

Článek

Požár pařížské katedrály Notre-Dame vyvolal zájem o bezpečnostní opatření u českých památek. Správa Pražského hradu se proto rozhodla představit veřejnosti, jak je proti ohni chráněna katedrála sv. Víta.

„Správa Pražského hradu ročně na bezpečnostní opatření vynaloží 20 milionů korun,“ uvedl hradní kancléř Vratislav Mynář. V případě požáru jsou hasiči na místě do čtyř minut. Ve všech patrech jsou rozvedeny suchovody, které slouží k čerpání vody pro hašení v celém objektu.

Pracovníci specializovaných restaurátorských dílen navíc nabízejí pomoc do Paříže při obnově poničených uměleckých děl z Notre-Dame.

Za posledních deset let zaznamenali hasiči v České republice 133 požárů historických památek, které způsobily mnohamilionové hmotné škody a nevyčíslitelné ztráty historického a duchovního rázu. Nejčastěji hořelo kvůli nedbalosti, technickým závadám a vadným komínům, výjimečné není ale ani úmyslné zapálení. Hasiči společně s památkáři i vlastníky objektů řeší protipožární ochranu památek tak, aby byla funkční a zároveň estetická, informovala mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Nicole Zaoralová v souvislosti s požárem pařížské katedrály Notre-Dame.

V době vzniku historických objektů požární bezpečnost nikdo neřešil a konstrukčně památky neodpovídají současným normám. „Stavební prvky, zejména střechy, jsou často z hořlavého materiálu, stavby jsou strmé, věže jsou vysoké a není možno se k nim dostat. Většinou také zcela chybí jakékoliv protipožární zabezpečení,“ poznamenala Zaoralová.

Když začne hořet, bývá pro hasiče problém se k objektu, často umístěnému na kopci v obtížně přístupném terénu, s těžkou technikou a cisternami s vodou vůbec dostat. „Přitom právě v takovýchto objektech chybí zdroj vody k hašení a voda se musí zajistit dálkovou dopravou někdy i několik kilometrů,“ uvedla mluvčí. Zásah komplikuje také členitý charakter stavby či množství uchovávaných předmětů z hořlavého materiálu.

Hasiči se proto společně s památkáři a vlastníky, případně provozovateli hradů a zámků, zabývají tím, jak zvýšit odolnost budov proti požárům současně s tím, jak budou protipožární prvky v historické stavbě vypadat. „Nejen účelná a účinná, ale i citlivá a estetická. Přesně taková by z hlediska hasičů a památkářů měla být požární ochrana kulturního dědictví,“ uvedla ředitelka odboru prevence generálního ředitelství hasičů Květoslava Skalská. Základním úkolem je minimalizovat rozvoj požáru, jeho šíření a snížení škod. Nejefektivnější způsob je instalace moderního protipožárního vybavení, jako jsou elektronické požární signalizace, protipožární dveře, okna či stabilní hasicí zařízení.

Už v roce 2010 začala spolupráce hasičů s Národním památkovým ústavem, která má zlepšit ochranu památek před požáry. Na začátku letošního roku podepsal Hasičský záchranný sbor ČR dohodu také s Ministerstvem kultury. „Naším cílem je oslovit i další vlastníky kulturních památek, jako jsou obce, církve a soukromí vlastníci,“ dodala Zaoralová.

V poslední době byl nejničivější požár dřevěného kostela v Gutech, který v srpnu 2017 po úmyslném zapálení úplně vyhořel, podle hasičů způsobil škodu 50 milionů korun. Loni v srpnu hořel zámek v Horním Maršově, za nímž stála také skupina žhářů. Mezi další památkově chráněné památky, které poničil požár, patří zámek Plumlov, kostel v Mirovicích, chata Libušín, rozhledna Hýlačka, Petrova bouda v Krkonoších nebo část hradu Pernštejn. Miliardovou škodu způsobil v roce 2008 požár levého křídla secesního Průmyslového paláce na pražském Výstavišti, který vznikl z nedbalosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované