Hlavní obsah

Očkování chrání i před postcovidem, ten se nevyhýbá ani mladým, říká lékař

Foto: Getty Images

Po covidu mohou mít lidé změny na plicích i řadu neurologických potíží.

Reklama

23. 9. 21:03

Postcovidové potíže mohou vyřadit lidi z aktivního života i na dlouhé měsíce a nevyhýbají se ani mladým, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy pneumolog Vladimír Koblížek. Většina pacientů se nakonec z potíží dostane, ukazují data.

Článek

Specializovaná centra pro pacienty s postcovidovými potížemi vznikla na řadě míst republiky. Lidé se na lékaře obrací s dušností, bolestmi kloubů, nespavostí i dalšími problémy. Odborníci o postcovidu také sbírají stále nové údaje.

„Z dat od nás i ze světa vyplývá, že zlepšování dýchacích potíží výrazně zrychluje fyzioterapie i koordinovaná a sofistikovaná péče o respirační svaly a aerobní trénink,“ popsal Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti.

V Česku bylo s koronavirem pozitivně diagnostikováno asi 1,7 milionu lidí. Máme už tvrdá data, kolik z nich se potýká s postcovidovými potížemi?

V rámci České pneumologické společnosti jsme s Ministerstvem zdravotnictví a Ústavem zdravotnických informací a statistiky domluvili vznik drobného modulu v Informačním systému infekčních nemocí, který už tyto údaje dává dohromady.

Nabídli jsme naši expertizu v tom, že jsme vyrobili dotazník pro pneumology, kteří se starají o postcovidové pacienty. Ten jsme spustili někdy v květnu a od června začal fungovat. K včerejšku tam máme bezmála 1500 unikátních rodných čísel – to jsou pacienti, kteří se nepochybně potýkají s postcovidem. Nicméně je to teprve začátek. Naše ambice je na vzorku populace zjistit, jak vypadá postcovid za tři měsíce, za šest měsíců, za 12 a za 18. Postcovid naštěstí nemá každý člověk s covidem. Z doposud známých dat i pozorování se obecně odhaduje, že se týká pěti až deseti procent pacientů.

Jeden čas bylo vaše hradecké centrum postcovidové péče zahlceno pacienty. Jaký je zájem nyní?

V našem centru bylo nejvíce pacientů v měsících před prázdninami, někdy mezi březnem a červnem. Poradna fungovala i během prázdnin. Ne každý se k nám ale dostane. Mnoho pacientů skončí u praktického lékaře nebo u pneumologa mimo naši nemocnici. K nám chodí často spíše komplikovanější případy. Ale i těch je nyní méně, protože jarní vlna už je daleko a u velké části lidí se po třech, čtyřech nebo pěti měsících po covidu potíže obvykle zmírňují.

Teď nově diagnostikovaní přibývají a očekáváme, že bude přibližně od ledna opět více pacientů chodit i do centra. Čas mezitím ale využíváme. Zveme všechny pacienty na průběžné kontroly. Sledujeme je i po 12 či 18 měsících od covidu – zejména ty, které jsme měli v observační studii. Takže využíváme poradnu každý den a jede naplno, ale není přehlcená. Když nám někdo zavolá, že potřebuje termín, tak ho neodkážeme na nějaký velmi vzdálený, obvykle je to do 14 dnů.

Zmínil jste observační studii. Systematické sledování pacientů s postcovidem u vás začalo v březnu 2020, nejdřív šlo o asi 400 lidí. Jaké jsou průběžné výsledky?

Teď máme sledovaných dalších 500, ty ale samozřejmě sledujeme kratší dobu. Minulý podzim a toto jaro jsme brali ty, kteří nám zavolali nebo nám zavolali jejich lékaři s tím, že mají někoho, s kým si nevědí rady. Jsou případy pacientů, kteří mají třeba postižení nervů, mozku a plic. Takový člověk nepatří do obyčejné ambulance, ale měl by být v centru.

Někdy přijde pacient, který má určité změny na plíci a může to být i nádor nebo něco jiného. Zkrátka ne vše po covidu je postcovid.
Vladimír Koblížek, pneumolog

Máme i pacienty, kteří dochází už osmnáctý měsíc a ze sledování vychází poměrně optimistická zpráva – u většiny pacientů se do 18 měsíců známky postcovidového postižení ztratí nebo výrazně zmenší. Téměř nemáme případy, že by se pacient, kterému už bylo lépe, zhoršil a souviselo to s postcovidem.

Spíš se bojíme jedné věci, a ta se týká toho, že se někdy za postcovid chybně zařadí i něco daleko závažnějšího. Neříkám, že postcovid není závažný, to bezpochyby je. Ale někdy přijde pacient, který má určité změny na plíci a může to být i nádor nebo něco jiného. Zkrátka ne vše po covidu je postcovid.

Takže většina ze 400členné skupiny sledované od loňského jara se k dnešnímu dni už potíží zbavila? Má tedy člověk velkou šanci na uzdravení?

Rozhodně má, ta naděje je velká. Navíc z dat od nás i ze světa vyplývá, že zlepšování dýchacích potíží výrazně zrychluje fyzioterapie i koordinovaná a sofistikovaná péče o respirační svaly a aerobní trénink. Naše průběžná analýza každopádně ukazuje, že větší část z těch sledovaných po 18 měsíců se zlepšila.

Samozřejmě pokud má někdo strukturální změny, zničenou plíci, poškození pohrudniční dutiny a podobně, tak se tyto potíže budou hojit dlouho.

Je možné, že část lidí v řádu nižších procent bude mít tyto změny doživotně. Očekáváme, že z postcovidových pacientů půjde o podíl do deseti procent těch, kteří budou mít trvalé nebo dlouhodobé obtíže. Ale to je každý desátý. Devět lidí z deseti se velmi pravděpodobně postcovidu úplně zbaví a zdá se, že poměrně rychle, během roku a půl. Vše to nicméně jsou předběžná data.

Tématem těchto dní je očkování. Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek zmiňuje, že není proočkováno množství mladých dospělých. Ti často kontrují tím, že jim covid spíše nezpůsobí těžký průběh nemoci. Platí to i pro postcovid?

Zrovna letos v září vyšla v časopise Lancet britská studie, která analyzovala miliony očkovaných i neočkovaných. Zjišťovala, jak se liší lidé, kteří onemocní po očkování a bez něj. Jedním ze zkoumaných parametrů byl právě výskyt postcovidových potíží. Z výsledků přitom vyplynulo, že se postcovid po očkování vyskytuje opravdu výrazně méně. To znamená, že očkování chrání nejen proti těžkému průběhu a úmrtí na covid, což je samo o sobě obrovský přínos, ale snižuje také riziko postcovidu.

Jinak řečeno, člověk, který se neočkoval a nakazí se letos na podzim, má mnohem vyšší riziko postcovidu, než kdyby se očkoval. Očkování samozřejmě může mít vedlejší účinky, ale jsou téměř nesrovnatelně méně časté než u samotného covidu. Covid například znamená vysoké riziko trombózy nebo zánětu srdečního svalu, a to i pro mladé lidi.

Zároveň i mladí lidé mohou mít těžší průběh, mohou mít postcovid a mohou zemřít. Pokud jsou mladí a jinak zdraví, riziko tak vysoké není. Ale třeba postcovidem trpí desítky mladých lidí jen v našem okrese.

Takže i mladý člověk s lehkým průběhem covidu může následně trpět dlouhodobými zdravotními potížemi? Známe nějaké rizikové skupiny pro postcovid?

Může. Je to tak, že ženy, chronicky nemocní a lidé, kteří prošli těžkým průběhem covidu, mají vyšší pravděpodobnost těžšího postcovidu. Ale i mladí lidé mohou mít po covidu těžké a dlouhodobé zdravotní potíže. Mohu ze své zkušenosti uvést příklad 24leté ženy. Byla aktivní sportovkyně, měla mírný ambulantní covid, onemocněla během studií v cizině v jarní vlně před rokem a půl. A když se vrátila do Česka, tak už byla po covidu. Ale trvalo půl roku, než se začala opět hýbat tak, jak byla zvyklá, běhat, hrát tenis… A to byla úplně zdravá žena s BMI 21.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované