Hlavní obsah

Problém v dětských ordinacích: Jen nastydly, nebo je to covid?

Foto: Profimedia.cz

Vakcína proti covidu-19 by už koncem roku mohla být dostupná i pro děti mladší 12 let, míní lékařka.

Reklama

21. 9. 7:31

Covid může způsobit komplikace i dětem a očkování se jim vyplatí, říká pediatrička Hana Cabrnochová. Zároveň upozorňuje na aktuální vzestup běžných viróz, které mohou mít podobné příznaky jako covid-19.

Článek

Ve věku mezi 12 a 15 lety dostalo alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 asi 140 tisíc lidí, přibližně 30 procent této věkové skupiny. Jen o něco vyšší proočkovanost je mezi mladými dospělými. Právě mezi neočkovanými se přitom podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky nyní koronavirová nákaza nejvíce šíří a může potenciálně zasáhnout zranitelné.

Podle praktické lékařky pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hany Cabrnochové mají i mladiství z očkování prospěch. A zároveň mohou ochránit i příbuzné se slabší imunitou. Už na konci roku by mohla být k dispozici vakcína i pro děti mladší 12 let.

Ptají se rodiče, proč mají proti covidu-19 nechat očkovat své dítě, když mu nehrozí těžší průběh nemoci? Co odpovídáte?

Ano. Argumentů, proč očkovat i tuto populaci, je hned několik. Vždy je potřeba vidět v kontextu všechny tyto argumenty dohromady. Byť má u dětí covid většinou lehký průběh, tak vidíme i případy závažné komplikace, která nastupuje během týdnů od prodělaného onemocnění – multisystémový zánětlivý syndrom. Ten se projevuje právě v dětské věkové skupině a v Česku máme 207 případů.

Také v tomto zářijovém období sledujeme to, co pozorují okolní země – covid se nám posouvá do dětské populace. Máme daleko větší procento dětí hlášených s pozitivitou z celkového počtu hlášených případů, než jsme měli loňský podzim. Je to samozřejmě zákonité, protože dospělá populace je už podstatně více proočkovaná. Očkování u dětí je možné od 12 let.

Je to tedy individuální ochrana u dětí, a to i dětí, které spadají do tzv. rizikových skupin. Kromě toho každé očkované dítě do velké míry brání přenosu na své nejbližší ve svém okolí. A to je faktor, který rodiče často zmiňují jako důvod, proč se rozhodli dát dítě naočkovat nebo proč děti samy chtějí přijít – přítomnost závažně nemocných osob v nejbližší rodině, přítomnost seniorů a ostatních lidí s oslabenou imunitou.

Dalším argumentem je prevence šíření v kolektivech a následně toho obrovského dopadu na zdraví dětské populace, který způsobil lockdown během předchozího období. U mladších dětí ještě očkování k dispozici nemáme, tam je to o včasném odhalení nákazy, aby nemuselo docházet k zavírání dětských kolektivů.

Kdy podle vás bude v Česku dostupné očkování proti covidu i pro děti mladší 12 let?

Nepochybně to bude otázka dalšího rozhodování a dalších doporučení. My samozřejmě víme, že u dětí covid většinou neprobíhá nějak závažně. To znamená, že argument individuální ochrany bude vždy i ve vazbě na danou věkovou kategorii. Když jsem mluvila o průměrném věku závažné komplikace v podobě syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi, i tam je závažnější průběh u starších dětí než u těch nejmladších.

Nicméně nepochybně se bude i z důvodu boje s epidemií a ochrany populace diskutovat i ta mladší věková kategorie. V tuto chvíli spěje vakcína pro děti v kategorii pět až 12 let k rozšíření registrace a zdá se, že by mohla být někdy ke konci tohoto roku k dispozici.

Jaké nejčastější hoaxy a falešné zprávy, které se týkají dětí a očkování, jste zaznamenala?

Řekla bych, že nejčastější je to, že vakcíny mohou způsobovat neplodnost nebo nějak geneticky ovlivnit dítě. Vakcína ale nemá ani možnost, jak se dostat do genetické informace člověka. Z tohoto principu není možné, aby jedince geneticky ovlivnila nebo zanechala jakoukoliv stopu v lidském genomu.

Děti se před dvěma týdny vrátily do škol, zároveň pomalu začíná sychravé podzimní počasí. Pozorujete už nástup běžných viróz? A jak je rozeznat od covidu?

Ano, určitě to pozorujeme. Situace letošního podzimu je diametrálně odlišná od loňského, kdy byly kolektivy zavřené a udržovala se distanční opatření. Hlavně rodiny trávily dovolené v Čechách daleko více než v letošní sezoně. Kolektivy malých dětí jsou nechráněné a daleko více se nám šíří respirační nákazy.

Opět se objevují diagnózy, které tady nebyly, protože nemocnost šla díky distančním opatřením prudce dolů. A to nejen v Čechách ale i okolních státech. Teď ale znovu chodí děti s akutními laryngitidami, bronchitidami, rýmou a tak dále. To vše, co jsme z dětských kolektivů vždy znali. Bude daleko obtížnější mezi tím hledat koronavirus. Nyní přichází s rýmou i ti, kteří by normálně nepřišli, protože se chtějí ujistit, že to není covid-19. Dítě s rýmou nám často posílají i přímo ze školy nebo školky, protože chtějí potvrzení, že covid opravdu nemá.

Předpokládám, že takových případů bude přibývat. To je třeba každé dítě s rýmou testovat na covid?

Jde o to zvážit konkrétní situaci v konkrétním kolektivu a mít včas informace o případné detekci pozitivního případu v okolí daného dítěte. Nemůžeme se nyní k tomu postavit tak, že budeme  každou rýmu testovat a vyšetřovat, ale potřebujeme znát ty epidemiologické informace. Často se musíme rodičů ptát, jak to v dané oblasti vypadá.

Jakmile se přestane testovat, tak se detekce posune do našich ordinací, a proto teď jednáme o tom, jak k tomu přistupovat. Jestliže se rozhodnu testovat, tak to bude daleko dříve v situaci, kdy vím, že dané dítě mohlo být v kontaktu s covidem nebo že třeba v rodině je nechráněná osoba nebo osoba s vyšším rizikem nákazy.

Přes zmiňovaný vyšší počet viróz, které si děti v kolektivech předávají, testování na covid-19 dopadlo podle vlády ve školách dobře, pokračovat nehodlá. Také rodiče jsou rádi, že se děti do lavic vrátily. Víme už, jaké dopady na jejich zdraví pandemie měla?

Nepochybně vliv měla. V ordinacích praktických dětských lékařů proběhlo rozsáhlé šetření a vážení dětské populace včetně měření obvodu pasu a boků. Postupně dochází k vyhodnocení. Ale vnímáme, že děti přibraly a přestaly se věnovat pohybovým aktivitám. Publikace o tom přicházejí z celého světa. Určitě tam ale hraje roli i to, jak rodina ke sportovním aktivitám přistupovala dřív a nakolik byli rodiče schopni věnovat se dětem.

Nicméně dopady na zdraví dětské populace nyní sledujeme. Ať už nárůst obezity nebo různých psychických obtíží. Děti byly vytrženy z běžných kolektivů a zůstávaly doma před počítačem. Obrovsky nám tedy narostla doba, kterou děti tráví před obrazovkou mobilu, tabletu nebo počítače. Určitě to může mít dopad i na vadné držení těla či poruchy pohybového aparátu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované