Hlavní obsah

Promoření nepomáhá. Nová zjištění vědců o imunitě proti covidu

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Reklama

18. 6. 9:45

Lidé, kteří prodělali covid-19, nemají nad nemocí zdaleka vyhráno. Nová studie ukazuje, že u některých z nich nevydrží protilátky ani půl roku od nákazy. Přirozená imunita také nejspíš nechrání před novými mutacemi.

Článek

Prodělání nemoci covid-19 nezaručuje získání dlouhodobé imunity. Zejména pokud je dotyčný vystaven novým mutacím koronaviru. Uvádí to nová studie, jež měřila hladinu protilátek u zdravotníků, kteří se koronavirem nakazili.

Většina zdravotníků, která prodělala covid s příznaky, měla detekovatelnou hladinu protilátek i šest měsíců po prodělání nemoci. Jen čtvrtina z nich neměla žádné. Ale přes 90 procent lidí s bezpříznakovým průběhem nemělo o šest měsíců později žádné protilátky.

Zdravotníci, u nichž byla jen měsíc po infekci slabá imunitní odpověď, neměli po šesti měsících žádné protilátky, které by jim pomohly ubránit se mutaci alfa, o níž se poprvé hovořilo ve spojitosti s Velkou Británií. Protilátky vůči variantě beta, která se poprvé objevila v Jihoafrické republice, nezjistili vědci u nikoho. Imunitní reakci na mutaci delta, jíž se dříve říkalo indická, budou teprve zkoumat.

Podle vědců z Oxfordské univerzity, kteří za studií stojí, zjištění zdůrazňují naléhavou potřebu nechat se očkovat.

„Pokud se podíváte na trajektorii imunitní odpovědi po infekci, o šest měsíců později je většinou stále zjistitelná, ale velmi se liší,“ uvedla pro britský deník The Guardian Eleanor Barnesová, profesorka hepatologie a experimentální medicíny z Oxfordu, která studii vedla. „Podle toho, co jsme zjistili, vás prodělání covidu-19 nemusí dlouhodobě ochránit před opětovnou nákazou, zejména před novými mutacemi,“ doplnila Barnesová. „Neměli byste na přirozenou imunitu spoléhat, lepší je se nechat očkovat.“

Vědci analyzovali vzorky krve od 78 zdravotnických pracovníků, kteří se nakazili koronavirem mezi dubnem a červnem loňského roku. Dalších šest měsíců jim kontrolovali krev a měřili různé typy protilátek: B buňky, jež produkují protilátky, a T buňky, které slouží k zabíjení infikovaných buněk.

Studie vyšla jako tzv. preprint, tedy článek, který ještě neprošel recenzním řízením vědeckých kolegů. Autoři v článku popisují, jak díky systému strojového učení modelovali, zda mohou na základě včasné imunitní reakce a závažnosti průběhu onemocnění předpovědět, jak vysoká bude hladina protilátek po šesti měsících od prodělání nákazy.

Velká rozdílnost v imunitní odpovědi částečně odráží radikální odlišnost toho, jak velkému množství viru byli různí lidé vystaveni v odlišných fázích jejich životů. Podle vědců je očkování spolehlivější, protože je každému podána stejná dávka totožným způsobem.

„Lidé vykazují po infekci různorodé trajektorie, ale zdá se že imunita drží po šesti měsících od prodělání nemoci docela dobře,“ uvedl ke studii Danny Altmann, profesor imunologie na Královské univerzitě v Londýně. Podle imunologa ale výzkum ukázal na to, že lidé nemohou spoléhat na jednoduché předpoklady o tom, jak imunita proti koronaviru funguje. Na zřeteli by to měli mít politici, kteří musí činit důležitá rozhodnutí na základě vědeckých zjištění, ne domněnek, dodal profesor.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované