Hlavní obsah

Imunita pro účastníky severoirského konfliktu. Plán britské vlády čelí kritice

Foto: Profimedia.cz

Bombový útok v Belfastu, 1972.

Další plán na vypořádání se s minulostí. Část vojáků i teroristů, kteří se podíleli na krvavém konfliktu v Severním Irsku, nebude vyšetřována a získá imunitu. Chystaná iniciativa má už nyní spoustu kritiků.

Článek

Více než tři tisíce obětí za třicet let občanské války v Severním Irsku. Země se s The Troubles (Trable), jak se konfliktu eufemisticky přezdívá, ani po více než dvou dekádách od podepsání mírové Velkopáteční dohody z roku 1998 dosud nevyrovnala. Britská vláda má proto přijít s novým plánem.

Britští veteráni a někdejší členové teroristických skupin nebudou podle zjištění britského listu The Times za své činy stíháni. Ministři britského kabinetu chtějí promlčet všechny případy kromě těch, kdy jde o možné válečné zločiny, mučení a genocidu.

Původní plány odsouhlasené v roce 2014 severoirským Stormontem, tamní obdobou parlamentu, tak vláda smetla ze stolu. Počítaly totiž s investicí 150 milionů liber (skoro 4,5 miliard korun) do rozsáhlého vyšetřování všech úmrtí, k nimž v rámci Troubles došlo.

Plán představí královna Alžběta II.

Údajně inspirovaná Komisí pravdy a usmíření, kterou v Jihoafrické republice ustavil Nelson Mandela po skončení apartheidu, chce britská vláda zahájit podobný proces i na britských ostrovech. Bez toho, aniž by čelili soudům, budou moci účastníci konfliktu vystoupit a mluvit o svém podílu na nedávné, stále bolestivé historii země.

Komise pravdy a usmíření

Pod taktovkou tehdejšího prezidenta Nelsona Mandely vznikla v Jihoafrické republice v roce 1996 po ukončení apartheidu. Před tribunál tam předstoupili jak pachatelé násilností, osvobození od dalšího vyšetřování, tak i jejich oběti nebo svědci. Díky komisi se podařilo přebudovat konstrukci společnosti – a černošské obyvatelstvo tak dostalo prostor vybudovat si jinou pozici, než která mu byla do té doby přisuzována.

Nově zřízená komise pak výpovědi přezkoumá a použije je pro prošetření jednotlivých úmrtí, aby mohli pozůstalí obětí tuto životní kapitolu snadněji uzavřít. Ministr pro Severní Irsko, konzervativec Brandon Lewis, podle Timesů řeší i vytvoření „muzea pro pátrání po pravdě“, jež by „z debaty o zločinech udělalo debatu o historii“.

Podle zdroje The Times z prostředí britské vlády mají být součástí této iniciativy založené na orální historii hlasy, které dosud „nebyly vyslyšeny“. Tématu dědictví nedávné severoirské historie se má věnovat ve svém výročním projevu v britském parlamentu královna Alžběta II., která příští úterý oznámí tento záměr oficiálně.

„Nejpodlejší britská vláda“

Kritiky nového plánu podle Timesů budou pravděpodobně jak republikáni ze strany Sinn Féin, tak unionisté z Demokratické unionistické strany. Republikánský tábor totiž volá po vyšetřování a obvinění britských vojáků, zatímco ten unionistický chce totéž, jen pro usvědčené teroristy z řad nacionalistů. Šéfka Sinn Féin Mary Lou McDonaldová už ostatně prohlásila, že jakákoliv snaha ze strany Británie „omilostnit své vojáky by byla hanebná“. A šlo by podle ní o útok na právní stát, píše BBC.

S plánem ostatně nejsou spokojené ani další severoirské strany, a to napříč politickým spektrem. Colum Eastwood, lídr severoirské Sociálně demokratické a labouristické strany, o plánu prohlásil, že by šlo o „největší zradu obětí britskou vládou“ a že by „postavil obrovskou překážku do cesty za usmířením“.

Foto: Profimedia.cz

Osmdesátiletý David Griffin čeká už od roku 2012 na to, zda bude obviněn ze svého zapojení do přestřelky v roce 1972, která vedla ke smrti člena IRA. „Před deseti lety mi bylo slíbeno, že budu buď obviněn, nebo dostanu dopis s úplným osvobozením. A stále čekám,“ uvedl pro Timesy.

„Je to ta nejpodlejší vláda, s níž jsem se kdy setkal. Jsou tak cyničtí a nedůvěryhodní, nemyslím si, že jim někdo může věřit. Společnost musí jít dál, ovšem na základě pravdy a spravedlnosti. Neposune se tím, že minulost schováte. A tato vláda se více stará o své konzervativní poslance z vojenských obvodů než o oběti minulosti,“ uvedl v Eastwood v rozhovoru pro BBC Radio Foyle.

Proti se vyjádřil už i irský místopředseda vlády Leo Varadkar. Irský kabinet je podle něj hluboce znepokojen zprávami, že má Británie v úmyslu omezit budoucí vyšetřování činů britských vojáků. Irská vláda pak té britské „silně doporučila, aby nečinila jednostranné kroky při řešení citlivých otázek“.

Informace o novém plánu, jak se vypořádat s krvavou minulostí, přišly jen několik dní po ztroskotaném soudním procesu se dvěma britskými veterány, kteří byli obvinění z vraždy Joea McCanna, vysoce postaveného představitele Irské republikánské armády. Jde o případ z roku 1972.

Soudce oba obviněné, nyní sedmdesátníky, omilostnil kvůli údajnému nedostatku důkazů. Podle britského deníku The Daily Mail by teď severoirští prokurátoři měli zahájit přezkoumání důkazů proti šestnácti britským veteránům.

Doporučované