Hlavní obsah

Imunita proti koronaviru nevydrží. Mizí po měsících, maximálně letech

Foto: Ilustrační snímek, Profimedia.cz

Imunita po prodělání koronaviru nemusí být doživotní.

Reklama

15. 4. 2020 5:30

Mezi palčivé otázky současné pandemie patří, zda lidé, kteří prodělali infekci covid-19, mohou být nakažení znovu. Podle odborníků se spíš jedná o skrytou nákazu.

Článek

Jaký je ideální scénář virové infekce? Když člověk, který se nakazil, je následně imunní vůči nemoci po celý zbytek života. Jako například u neštovic.

Jak je to ale s koronaviry a zejména tím jedním, který způsobuje onemocnění covid-19 a trápí nyní celý svět? Několik případů z Jižní Koreje vyvolalo otázku možné opakované nákazy. Někteří jedinci totiž prodělali infekci, prošli testem s negativním výsledkem, ale později byli opět pozitivní. Je tedy možné onemocnět covid-19 vícekrát?

Odborníci se kloní k vysvětlení, že negativní test byl u této skupiny falešný a infekce byla v jejich tělech stále přítomná. „To se dříve interpretovalo tak, že imunita nebyla dostatečná. Dnes se to interpretuje tak, že se virus reaktivoval, což je asi to nejlogičtější vysvětlení,“ říká imunoložka Blanka Říhová, bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd. „Že tam někde byl a bylo ho tak málo, že ho dostupné testy nedetekovaly. Po nějaké době se opět reaktivoval, bylo ho větší množství, a test ho tedy detekoval,“ vysvětluje hru na schovávanou imunoložka.

Viry jsou ve své podstatě jen genetická informace v obalu, která se snaží dostat do hostitelské buňky. Ta pak pomáhá v dalším šíření. Jakmile virus rozpoznají APC (antigen prezentující) buňky, přitáhnou pozornost T-lymfocytů, které dělají buněčnou reakci, a B-lymfocytů, jež dělají protilátkovou reakci. Informace o proběhlé imunitní odpovědi zůstává uložená v paměťových buňkách pro případ opakované nákazy. Imunita pak může vydržet v rámci měsíců i let.

„U koronavirů je to mnohem komplikovanější než u běžné virové infekce. Zkušenosti, které máme s předchozími koronavirovými epidemiemi, naznačují, že získaná imunita časem upadá. Podle částečných studií předchozích smrtících virů - tedy SARS a MERS - můžeme počítat s tím, že minimálně rok imunita trvá. A pak se schopnost protilátek bojovat s nákazou snižuje. U SARS vydržela dva roky, u MERS pak tři,“ píše v článku pro New York Times epidemiolog Marc Lipsitch.

Říhová je však v odhadech zdrženlivější. Konkrétně pro koronavirové infekce podle ní není jasné, jak dlouho odolnost organismu vydrží. „To záleží na spoustě věcí. Závisí to na tom, kolik toho viru dotyčný dostal. Jestli málo, nebo hodně. Jak je starý, jaký je jeho imunitní systém, jestli používá něco z imunitní paměti proti podobným virům,“ vypočítává imunoložka pro Seznam Zprávy.

Někteří lidé dokonce mohou být nakaženi a nevytvořit si protilátky. Tělo se s nákazou vypořádá rychleji, než se proti ní vytvoří dobrá imunitní odpověď. Organismus má totiž více způsobů, jak proti vetřelci bojovat. Nálož viru také nemusela být dostatečná ke spuštění adekvátní obrany. „U takových jedinců pak není možné zjistit, že koronavirus měli, a oni sami nemají protilátky, takže se pravděpodobně mohou opětovně nakazit,“ říká Říhová. Pravděpodobně je podle ní v teoriích o koronaviru důležité slovo: „Pravděpodobně. U všeho mluvíme pravděpodobně. Jedná se o nový typ viru,“ uzavírá s tím, že imunologie sice má obecná pravidla, ale v tomto případě se poznatky stále ještě sbírají.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené