Hlavní obsah

Inspekce vytipovala školy, na které dopadl covid nejvíce

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

17. 10. 16:56

Data České školní inspekce ukazují školy, které dostaly násobně vyšší podporu na podzimní doučování po dlouhé době distanční výuky. Největší podíl těchto škol je v Ústeckém, Karlovarském a Libereckém kraji.

Článek

Základní čísla související s distanční výukou v Česku se neustále opakují. České školy byly podle UNESCO zavřené druhou nejdelší dobu v Evropské unii. „Předstihlo“ nás jen Slovinsko. Z výuky zcela vypadlo odhadem České školní inspekce 10 tisíc dětí. Podle dotazníkového šetření Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy to mohlo být na jaře 2020 ale klidně až 80 tisíc dětí.

Z dalších zjištění inspekce nebo PAQ Research pak víme, že na některé školy a jejich žáky dopadlo uzavření škol více než na jiné. Speciálně na děti s horším rodinným zázemím, kterým nedokázali pomoci rodiče a posléze ani škola.

Každopádně na vyrovnání rozdílů po dlouhých 46 týdnech úplného nebo částečného uzavření škol od března 2020 vyhradilo Ministerstvo školství 250 milionů korun. Prostředky obdržela každá škola podle počtu žáků, a to 148 korun na jedno dítě. Na plošné podpoře je ale zajímavé, že některým školám úřad příspěvek navýšil.

„Školy byly rozděleny do čtyř skupin podle mnoha různých zjišťovaných znaků a charakteristik. Základním znakem byl podíl žáků, kteří se problematicky zapojovali do distanční výuky během dlouhého období distančního vzdělávání, dále pak třeba dlouhodobě slabé výsledky žáků v dané škole, problémy v organizaci distanční výuky nebo faktor absencí žáků,“ popisuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Právě Česká školní inspekce formulovala parametry, podle kterých byly školy do čtyř skupin rozřazeny. Ministerstvo školství jim pak na základě jejich míry postižení poslalo příspěvěk vyšší, a to výrazně.

Nejpostiženější školy v kategorii A dostaly pětkrát takovou částku, tedy 740 korun na žáka, skupina B pak obdržela 577 korun, kategorie C 429 korun a poslední skupina škol D 326 korun na dítě. Peníze mohou školy využít do konce kalendářního roku na doučování nebo případně na adaptační a socializační aktivity. K tomu je Ministerstvo školství i metodicky nasměruje, aby finance využily cíleně. Jak totiž ukazuje nová studie PAQ Research a Kalibro, žáci v době distanční výuky v podstatě ztratili tři měsíce vzdělávání.

Peníze severozápadu

Na podpoře doučování nejsou ale zajímavé jen konkrétní částky, ale také dva další důvody. Zaprvé byla dosud jakákoliv centrální podpora škol zkrátka plošná, nezohledňovala tedy fakt, že se některé potýkají s jakýmkoliv problémem víc než jiné. Což se nyní mění.

Zadruhé je možné ukázat alespoň podle krajů, na které regiony dopadla covidová výluka výuky nejvíce, respektive kolik škol v jednotlivých krajích má nárok na navýšenou podporu od Ministerstva školství.

„Finance posílá Ministerstvo školství cíleně školám, které byly identifikovány podle objektivních kritérií, nikoli podle kritéria území, kde škola působí. Mezi vybranými školami s intenzivnější podporou jsou však zastoupeny socioekonomicky znevýhodněné regiony – Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, což je důsledkem znevýhodněného prostředí v těchto regionech a obtížnějších podmínek, ve kterých zde školy pracují,“ uvádí mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Ukazují to data České školní inspekce o školách s navýšenou podporou. Nejvíce různě zatížených škol je v Ústeckém a Karlovarském kraji, a to 39, respektive 36 procent. Tento podíl škol tedy spadá do jedné ze čtyř kategorií, které Ministerstvo školství podpoří částkou navíc na doučování. Podrobná data jsou zanesená do mapy.

Ústecký a Karlovarský kraj dlouhodobě bojují s horšími vzdělávacími výsledky svých žáků. Ukazují to opakovaně mezinárodní šetření, například PISA mezi 15letými žáky nebo výběrové testování školské inspekce. V Česku je navíc vysoká závislost mezi socioekonomickým statusem rodiny a výsledky dítěte ve škole. Nerovnosti v rodinném zázemí vysvětlují podle PISA 2018 rozdíly ve výsledcích krajů ze 63 procent. Školní neúspěch tak úzce souvisí například s rozšířením exekucí a bytové nouze v rodinách, což dopadá nejvíce právě na Ústecký a Karlovarský kraj, kde nedokončí střední školu šestina mladé generace.

Dvě tváře Libereckého kraje

Minimálně z pohledu navýšené podpory od Ministerstva školství se ale k těmto dvěma regionům přidal i Liberecký kraj, kde vyšší podporu čerpá 34 procent ze všech škol. V tomto regionu totiž podle březnové tematické zprávy České školní inspekce k distančnímu vzdělávání více dětí absentovalo na on-line výuce, podobně jako v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Potvrdilo to i mimořádné šetření Ministerstva školství, podle kterého vypadlo ze vzdělávání v Libereckém kraji 2,2 procenta žáků, tedy 910.

„V Libereckém kraji se hodně liší situace v jednotlivých obcích s rozšířenou působností. Na jednu stranu skvělé Semilsko nebo Jablonecko, na druhou Frýdlantsko nebo Nové Město pod Smrkem, kde aktivně pracujeme, protože tam žije mnoho sociálně znevýhodněných rodin,“ vysvětluje vedoucí vzdělávacích služeb organizace Člověk v tísni Zuzana Ramajzlová.

Celkově Česká školní inspekce vytipovala 38 škol, které potřebují nejvyšší finanční i metodickou podporu. Nejvíce jich je v Moravskoslezském kraji, a to osm, a poté po sedmi v Ústeckém a Karlovarském kraji. Takové školy měly v průměru 9 procent problematicky zapojených žáků do distanční výuky, početnější skupina žáků dosáhla opakovaně slabších výsledků ve výběrovém testování a téměř všechny školy v této skupině vykazují vyšší míru absence žáků i v běžné výuce.

A to je zásadní problém českého školství. O výsledcích konkrétního žáka totiž nerozhoduje jen jeho rodinné zázemí, ale i škola, do které chodí. V ideálních podmínkách by školy měly všechny žáky vytáhnout. Jenže nerovnosti v úrovni škol jsou v Česku značné, ačkoliv mají všechny děti nárok na stejně kvalitní veřejné školství. Rozdíly v kvalitě výuky na jednotlivých školách ale podle PISA 2018 vykazují 45 procent z rozdílu výsledků mezi 15letými žáky. Průměr OECD je přitom jen 29 procent. V tomto pohledu jsme tak ze všech států zapojených do šetření šestí od konce. Třeba v Polsku nebo Estonsku (obě země 17 %), tedy zemích s podobnou postkomunistickou minulostí, se mohou rodiče v daleko větší míře spolehnout, že jejich dítě dostane kvalitní vzdělání, ať už navštěvuje jakoukoliv školu.

Jak zacílit peníze

Pokud tedy český žák chodí kupříkladu na některou ze škol zařazených do kategorie s nejvyšší podporou v doučování, nemusí mít takovou možnost vyrovnat se stejně starým dětem, které mají štěstí na lepšího ředitele, učitele a kolektiv žáků. Podle Ramajzlové bude navíc škol, které potřebují finanční i metodickou podporu daleko více, než je zmíněných 38, které určila Česká školní inspekce.

„Vytipování škol proběhlo na základě výběrových dat České školní inspekce. Vycházelo se z inspekčních zpráv, ale na některých školách se dělaly třeba před několika lety. Výběr je tím hodně limitovaný a my jsme apelovali na to, aby se pro rozdělení dalších financí z Národního plánu obnovy od ledna realizoval plošný sběr dat, který bude vázaný na distanční výuku,“ dodává Ramajzlová.

I podle ní ale udělal stát krok správným směrem, tedy že nasměroval navýšenou podporu směrem ke školám, které ji potřebují nejvíce. Programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin Miroslav Hřebecký si myslí, že by stát měl takto postupovat i v běžném financování škol.

„Tím, že prostředky na doučování jdou částečně školám indexově, je pro mě náznakem, že se blížíme k indexovému financování českého školství celkově. Je to naplnění druhého cíle Strategie 2030, tedy vyrovnávání nerovností ve vzdělávání,“ říká Hřebecký.

Ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ se přímo počítá i se zacílením většího balíku peněz na školy, kde se koncentrují žáci ze znevýhodněného prostředí. Prostředky navíc by ředitelé měli dostat na financování podpůrných profesí i programů, tedy dlouhodobě na doučování nebo neformální vzdělávání. Právě proto, aby každý žák v Česku dostal stejnou šanci kvalitně se vzdělat, ať už bude chodit do kterékoli školy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované