Hlavní obsah

Rusnok: Nemovitosti jsou předražené o čtvrtinu. Banky s hypotékami riskují

Podívejte se na tiskovou konferenci ČNB. (Video: ČNB, Seznam Zprávy)

 

Reklama

27. 5. 15:40
aktualizováno • 27. 5. 16:47

Hypoteční boom je potenciálním zdrojem úvěrového rizika pro český finanční systém. Jako celek však mají banky dostatek kapitálu, aby případné krize zvládly, řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Článek

Češi celkem dluží přes dva a půl bilionu, za čtvrtletí dluhy vzrostly o 179 miliard. Objem rostl v prvním čtvrtletí nejrychleji u lidí ve věku 30 až 34 let, kteří se snaží zajistit si i v době přepálených cen vlastní bydlení.

Éra levných hypoték však pomalu končí, sehnat půjčku na bydlení s úrokem pod dvě procenta už prakticky nelze a rychlejšímu růstu brání jen ostrá konkurence mezi bankami. Bankéři už také počítají s tím, že centrální banka letos posune své sazby výš. A možná bude zvažovat i další omezení hypoték.

Bankovní sektor je podle zátěžových testů vysoce odolný i díky kapitálovým přebytkům. Uvedl to guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Limit hypotečního ukazatele LTV (poměr úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti) zůstává na úrovni 90 procent při možnosti uplatnit pětiprocentní výjimku. ČNB nepovažuje v tuto chvíli za „akutně nezbytné“ stanovovat limity ukazatelů DTI a DSTI nebo zpřísňovat jiné parametry.

DTI a DSTI

– Ukazatel DTI (debt-to-income) je poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu. ČNB v současnosti nestanovuje horní hranici tohoto ukazatele, při níž by úvěr neměl být poskytnut. Zároveň však ČNB dlouhodobě upozorňuje na to, že riziko nesplacení úvěru hrozí ve zvýšené míře už v případě, kdy celkové zadlužení žadatele o úvěr převýší osminásobek jeho čistého ročního příjmu.

– Ukazatel DSTI (debt-service-to-income) – výše měsíční splátky dluhu vůči čistému měsíčnímu příjmu žadatele – poměr mezi celkovou výší všech měsíčních splátek a čistým měsíčním příjmem žadatele o úvěr. ČNB v současnosti nestanovuje horní hranici tohoto ukazatele, při níž by úvěr neměl být poskytnut, nicméně dlouhodobě upozorňuje na to, že tento ukazatel by neměl přesahovat hodnotu 40 %.

ČNB nicméně považuje úvěrové standardy bank a dalších poskytovatelů hypoték za hraničně uvolněné. „Dochází k výraznému uvolňování úvěrových standardů,“ uvedl Rusnok. „U ukazatelů DTI a DSTI banky příliš nerespektovaly naše doporučení, což znamená zvýšené riziko. Je to potenciální zdroj systémového rizika,“ dodal. Podíl rizikových hypoték se podle Rusnoka blíží úrovním z druhé poloviny roku 2018, kdy ČNB poprvé zavedla limity DTI a DSTI.

Na rizika s tím spojená bude ČNB prozatím reagovat nástroji dohledu, například dodatečným kapitálovým požadavkem pro jednotlivé banky. Na další plošné uvolňování úvěrových standardů a přijímání dodatečných rizik do bilancí bank by však ČNB již musela reagovat nástroji makroobezřetnostní politiky.

„Byty v Česku zůstávají podle odhadu ČNB ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů nadhodnoceny až o 25 procent. Náklady na úvěrové riziko patří v Česku v evropském kontextu k nejmenším,“ uvedl Rusnok.

Podle něho se však z celkového pohledu finanční stability rizika na hypotečním trhu nijak výrazně nezvýšila. „Banky musí přijmout opatření a získávat jen klienty, kteří jsou schopni bezproblémově splácet,“ řekl Rusnok.

Bankovní rada České národní banky projednala Zprávu o finanční stabilitě 2020/2021, která hodnotí zdraví domácího finančního sektoru a jeho odolnost vůči nepříznivým šokům. Tato zpráva je východiskem pro volbu nástrojů tzv. makroobezřetnostní politiky, kterými jsou zejména proticyklická kapitálová rezerva bank a limity ukazatelů pro poskytování hypotečních úvěrů.

Po posouzení indikátorů vývoje finančního cyklu, zranitelnosti bankovního sektoru a ostatních faktorů ovlivňujících jeho odolnost bankovní rada ČNB rozhodla o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy bank na 1 % (ze stávajících 0,5 %). Sazba v této výši podle ČNB kryje běžnou úroveň rizik.

Česká ekonomika podle ČNB již prošla akutní fází hospodářského útlumu. Díky podpůrným opatřením jako kompenzace výpadků příjmů nebo loňské moratorium na splátky úvěrů se dříve přijatá rizika v bilancích bankovního sektoru v průběhu pandemie výrazně neprojevila. Zároveň banky začaly ve větším rozsahu poskytovat rizikovější úvěry, konstatuje Zpráva.

Návrat k normálu

„Zvýšení proticyklické kapitálové rezervy je logickým krokem vyplývajícím z odeznívání akutní fáze hospodářského poklesu. Strategií ČNB je v takové situaci vrátit sazbu rezervy na 1% úroveň, která kryje běžná cyklická rizika v bankovním sektoru. Rozhodnutí je rovněž přirozenou reakcí na skutečnost, že i díky podpůrným opatřením se dříve přijatá rizika v bilancích bank projevila jen v omezené míře a že se zároveň v posledních měsících do těchto bilancí dostávají rizika nová,“ zdůvodnil tento krok guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Účinnost zvýšení této proticyklické sazby je v ročním horizontu, tj. od 1. července 2022, což dává ČNB prostor pro flexibilní přístup v případě neočekávaných nepříznivých šoků. Pokud by opět nastalo zhoršení ekonomické situace například kvůli další vlně pandemie, bude bankovní rada připravena oznámené zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy revidovat či rezervu bezprostředně a plně uvolnit. Naopak v případě pokračování rychlé dynamiky poskytování úvěrů domácnostem, obnovování růstu úvěrů nefinančním podnikům a zvyšování rizik v bilancích bankovního sektoru je ČNB připravena přistoupit k dalšímu zvyšování této sazby.

Současně bankovní rada ČNB rozhodla o snížení frekvence dvoutýdenních dodávacích repo operací pro úvěrové instituce na jednou týdně s účinností od 28. května 2021 a obnovení dříve platné úrokové přirážky ve výši 0,1 p. b. Nástroj na dodávání likvidity nebankovním finančním institucím ponechala za dosavadních podmínek, ale jeho frekvenci snížila rovněž na jednou týdně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované