Hlavní obsah

Jak distributoři po vichru nahazují elektřinu? Často stačí obejít poruchu

Oprava nosníků může trvat i několik týdnů. Domácnosti to ale většinou nepoznají, proud se přivede odjinud.

Reklama

Síť rozvodu elektrické energie v Česku je natolik provázaná, že řadu poruch technici umí narychlo vyřešit na dálku. Prostě přivedou energii do domácností jinou cestou.

Článek

Orkán Sabine, který v pondělí zasáhl Česko, připravil o elektrický proud 120 tisíc domácností. Distribuční společnosti musely vyhlásit kalamitní stav v několika krajích. Už během dne ale mohla řada lidí doma zase svítit. A to i přesto, že oprava některých poškozených nosníků může ve skutečnosti trvat několik týdnů.

Distributoři totiž některé problémy umí narychlo vyřešit díky vzájemnému propojení sítě. „Distribuční sít v Česku je cyklická, proto lze přivést proud více než jednou cestou,“ vysvětluje Soňa Holingerová, mluvčí Skupiny ČEZ pro severozápadní a střední Čechy.

Potvrzuje to i Martina Slavíková ze společnosti E.ON. Ta má největší problémy kvůli orkánu Sabine na Jindřichohradecku. Během dopoledne se jim podařilo snížit počty domácností bez proudu z 22 tisíc na polovinu.

„Naši dispečeři na dálku lokalizují, kde se stala závada, a jsou schopni jít po drátech a elektřinu do domácností dovést jinou cestou, přes jiné vodiče,“ popisuje Martina Slavíková.

Jen některé poruchy je tak skutečně nutné okamžitě vyrazit fyzicky opravit. A naopak se v opravách pokračuje i v době, kdy si toho lidé už ani nevšimnou, protože už mohou ve svých domovech normálně fungovat, svítit a využívat elektrické spotřebiče.

Jako krevní oběh

Během silných větrů, podobně jako u toho, který během pondělí bičoval Českou republiku, je nejběžnější, že dojde k přetrhání vodičů. Nejčastěji v důsledku pádu stromu nebo větve.

Prioritu v takovém případě má vedení vysokého napětí, až poté se začíná pracovat na opravách vedení nízkého napětí.

„Je to jako s opravou krevního oběhu,“ přirovnává Soňa Holingerová opravy k lidskému tělu. Jako další příměr pak používá silniční síť, kde má také prioritu nejdříve dálnice a silnice první třídy, až poté se začnou spravovat lokální komunikace.

Přetrhané vodiče technici na místě svorkují. Často ale musí nejdříve prořezávat stromy. „Ve velkém pomáhá technika. Máme vozy s plošinami, takže technici nemusí lézt po žebřících,“ líčí Soňa Holingerová.

Horší situace nastává ve chvíli, kdy strom poškodí i sloupy. V některých případech to může znamenat, že je potřeba objednat nový díl u výrobce a může trvat i několik týdnů, než se nosník opraví. V takovém případě ale opět poslouží provázanost přenosové soustavy a elektřina se do postižených lokalit přivede jinou cestou.

Není typická domácnost bez elektřiny

Technici vyráží opravovat poškozené rozvody za dne. Stejně tak platí podmínka, že musí být dostatečně bezpečné i počasí. Z toho důvodu se technici nevydávají během přetrvávajících silných větrů zejména do lesních úseků.

Samoty v lesích by tak měly být právě tím typem domácností, u kterých nejdéle trvá, než je opět připojí k proudu. „Z logiky věci tu jsou odříznuté lokality, ale nemusí to být vždycky pravda,“ říká Martina Slavíková a opět odkazuje na hustou síť přenosové soustavy. I odlehlejší lokality mohou být dobře propojené z několika stran.

Nelze tak jednoznačně určit, které lokality zůstávají nejdéle bez proudu. Je to velkým dílem náhody – k jakému typu poruchy došlo a jak dobře je zrovna lokalita napojená na přenosovou soustavu.

Reklama

Doporučované