Hlavní obsah

Jak může covid-19 položit mladého a zdravého? Možná vysokou dávkou viru

Foto: Profimedia.cz

Izolované virové částice od pacienta nakaženého nemocí covid-19.

Reklama

16. 4. 2020 7:30

Virové zatížení. Atribut, který dost možná hraje v boji lidského těla s virem SARS-CoV-2 velkou roli, ale vědci o něm zatím vědí příliš málo.

Článek

S virovým zatížením vědci v současnosti pracují jako s jednou možností, jak částečně vysvětlit úmrtí mezi mladými a zdravými jedinci na covid-19, což je sice velmi vzácný, ale reálný jev.

Co je to virové zatížení (viral load)?

- Nejjednodušeji řečeno jde o celkové množství viru, které má člověk v sobě.

- Slovy šéfky oddělení infekčních onemocnění na Královské univerzitě v Londýně Wendy Barcleové je virové zatížení označení pro armádu virů v dané chvíli bojující s imunitním systémem.

Zjednodušeně teorie říká, že vysoké virové zatížení by se mohlo zařadit mezi rizikové faktory jako vysoký věk a špatný předchozí zdravotní stav. Tady se ale vědci pohybují na tenkém ledě, a to ze dvou hlavních důvodů. Jednak dosud nebyla spolehlivě prokázána souvislost mezi vysokým virovým zatížením a těžkým průběhem nemoci covid-19, druhak se zatím ani neví, jestli má na míru zatížení větší vliv funkčnost imunity nakaženého nebo množství viru, které mu bylo předáno z vnějšku.

Pro potvrzení souvislosti mezi virovým zatížením a vážností příznaků nicméně existují silné argumenty. Prokázalo se například u chřipky i SARSu. U nového koronaviru SARS-CoV-2 tuto souvztažnost potvrdily i výsledky čínské studie z letošního února. Odborníci to zatím berou jako oficiálně nepotvrzené, nicméně velmi pravděpodobné.

S příčinami vysokého virového zatížení už je to ale složitější. Vědci zatím netuší ani to, jak velká je u nového typu koronaviru takzvaná minimální infekční dávka. Další otázkou pak je, do jaké míry může být virové zatížení její velikostí ovlivněno.

Infekční dávka (infectious dose)

- Jde o množství viru, které je nutné k tomu, aby člověk onemocněl.

- Podle toho, jak snadno se nový koronavirus šíří, vědci usuzují, že minimální infekční dávka je zřejmě poměrně malá.

Výslednou otázkou tedy je, zda může vystavení se vysoké dávce viru způsobit následné vyšší virové zatížení a tím pádem i horší průběh nemoci. V praxi by to znamenalo, že o tom, jak těžký průběh nemoci může člověk mít, rozhoduje například i to, jak moc na něj někdo virus „nakašle“, přičemž by hrála roli úroveň ochrany obou jedinců, vzdálenost mezi nimi i míra virového zatížení u přenašeče. A vědci se přiklání k tomu, že to tak opravdu je.

„Není to prokázané, ale dávalo by smysl, kdyby větší první dávka vedla k vyššímu virovému zatížení a to pak k horším příznakům,“ řekl podle STAT News ředitel virologického centra v americké nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Center Dan Barouch.

Americká studie z roku 2015 prokázala tuto souvztažnost u chřipky, připomněl server Science Alert. Šéfka oddělení infekčních onemocnění na Královské univerzitě v Londýně Wendy Barcleová řekla Independentu, že obecně u všech respiračních virů může být někdy průběh nemoci podmíněný právě tím, jaké množství viru se na začátku dostane do těla.

S tím v zásadě souhlasí i Edward Parker z Londýnské školy pro hygienu a tropickou medicínu a dodává, že nemusí jít o jedinou infekční dávku. Pokus na myších (nikoliv s virem SARS-CoV-2) podle něj potvrdil, že infekční dávka se může v těle nastřádat při opakovaném vystavení menším dávkám viru.

Jen část příběhu

Nesmíme ale zapomenout na to, že i kdyby byly všechny zmiňované odhady a teorie platné, velikost původní infekční dávky bude vždy jen jednou částí příběhu. To je ostatně i důvod, proč by tato celá teorie o vysoké infekční dávce, následném vysokém virovém zatížení a těžkém průběhu nemoci vysvětlovala zmiňované úmrtí mladých a zdravých jen částečně - neříká totiž nic o tom, co se děje poté, co virus přijde do těla.

Asi každý si dovede představit, že větší množství viru má vyšší možnost „porazit“ imunitní systém. U nemoci covid-19 ale někteří pacienti trpí problémy i z přesně opačného důvodu, kdy imunitní systém reaguje přehnaně a ničí vlastní zdravé buňky. Někteří vědci proto závažný průběh u mladých a zdravých připisují spíš genetice. Přesto se ale všichni shodnou na jedné věci. Ať už je infekční dávka a její velikost důležitá nebo marginální, bude pro všechny lepší, aby se jí snažili vyhnout a tedy dodržovali odstup i další bezpečnosní opatření.

Podívejte se, co způsobuje covid-19 v plicích. (Video: Seznam Zprávy)

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené