Hlavní obsah

Hygienička: Roušky na ulici v létě nebudou mít smysl. Venku bychom je měli sundat

Zdeňka Jágrová je ředitelkou hygienické stanice v Praze.Video: Seznam Zprávy

 

Reklama

aktualizováno •

Po více než měsíční karanténě budou postupně otevírat obchody. V několika vlnách se Česko začne pomalu vracet k normálnímu životu. Jsou na to Češi připraveni? Ve speciálu odpovídala hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová.

Článek

Česká vláda v boji s koronavirem vkládá velkou důvěru do projektu Chytré karantény, který má pomoci trasovat potenciální nakažené, a zamezit tak nekontrolovatelnému šíření nákazy. Do jeho fungování se mají zapojit i krajské hygienické stanice. Ty mají dohledávat potenciálně nakažené a posílat je k odběrům.

„Zatím jsme se do Chytré karantény nezapojili, pouze cvičně v rámci proškolování. V pátek se proškolí studenti, kteří mají pomáhat s aplikací,“ dodala ještě v pondělí pro Seznam Zprávy Jágrová. Bude vyhledávání rizikových osob efektivní? A mají na něj hygienici dostatečné kapacity?

Odpovědi hlavní pražské hygieničky ve speciální Výzvě Seznam Zpráv najdete v úvodním videu. Nejzajímavější z nich vám nabízíme níže. Celý přepis rozhovoru přineseme v následujících hodinách.

1:30 Máme tady hobbymarkety, kam se o víkendu navalily davy lidí. Jak se na to díváte?

Hobbymarkety asi nebyly krok správným směrem. Asi nikdo nedokázal předjímat, jak velký o ně bude zájem. Počítalo se s tím, že v tom prostoru, který je velmi vysoký a na metry krychlové velmi obsáhlý, se ten vir rozptýlí. Nepočítalo se s tím, že ten zájem bude tak obrovský.

5:50 Veřejnost dělí dost otázka otevření škol. Děti mají sedět samy v lavicích, debatuje se o nošení roušek a zároveň má částečně pokračovat výuka online. Co vidíte jako největší riziko?

Jako největší riziko vidím shromažďování dětí z různých tříd. Jakmile by se setkávaly v jídelnách, tam by to riziko bylo mnohem vyšší. Stravování dětí bude asi nejtěžší vyřešit.

9:00 Dokázala byste říct, v čem lidé z hlediska hygieny v postupném uvolňování opatření dělají největší chyby?

Velkou chybou by bylo, kdybychom se zbavili roušek, byť nás všechny obtěžují a nejsou nám úplně příjemné. Mají ale velký podíl na tom, že se podařilo dosáhnout toho úspěchu, jakého jsme dosáhli v počtu hlášených onemocnění. To bychom měli ještě nějakou dobu strpět.

Dále víme, že rizikové jsou svatby a různá shromáždění, kde je hodně lidí. Tohle určitě nebude na pořadu dne, aby se uvolňovalo v první fázi.

14:00 Bude nošení roušek stejně účinné i v létě?

Bude to asi problematické. Domnívám se, že se bude muset v létě zvolit systém, že se roušky nebudou muset nosit venku, na ulici, v parku. Namístě by bylo, aby se roušky nosily v nákupních centrech, v MHD a tak podobně.

18:30 Kolik se v Praze podaří v rámci Chytré karantény vystopovat kontaktů nakažených?

Pracuje na tom šedesát nebo sedmdesát lidí denně. Zkracujeme tím dobu, kdy je člověk nemocný a ještě o tom neví a ještě se neřeší jeho kontakty. To je cílem, abychom co nejrychleji všechny vyhledali, otestovali a odizolovali.

21:20 Jak dlouho tady podle vás s námi Chytrá karanténa bude? Už navždy?

Já doufám, že ano. Doufám, že se ten program zdokonalí a že bude takový, aby nám byl ku prospěchu. Už jen laboratorní propojení je úžasné, všechno je mnohem rychlejší a jednodušší. Omezuje se tím riziko lidské chyby.

25:45 Šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek k promořování mimo jiné řekl: „Mám strašný strach z toho, co se stane, protože my nevíme, co tam venku v přírodě zůstalo jako nálož.“ Pokud tohle říká tak vysoko postavený člověk, jak mají být obyčejní lidé v klidu?

Nevím, jak to pan profesor myslel, ale všichni máme obavy, abychom neudělali chybu. Abychom nepustili nějakou činnost, která nám teď připadá, že není epidemiologicky závažná, a aby nedošlo k výraznému nárůstu nakažených.

Diskutují se nákupní centra. To je pro nás velké riziko, pokud by se to teď pustilo. To samé jsou koncerty, kde je to tělo na tělo a riziko nákazy je velmi vysoké.

30:00 Začíná plošné testování obyvatelstva, co od něj čekáte?

Čekám to, co nechci slyšet. Že promořenost obyvatelstva bude v jednotkách procent. Ráda bych se mýlila, ale myslím, že se mýlit nebudu. Promořování může trvat tři roky.

32:30 Jak by se do normálního života měly vrátit skupiny, které jsou nejvíce ohrožené, aby se neohrozily? Je to vůbec reálné?

Kvalita života není jen o zdraví, ale také sociálních záležitostech. Jedná se o různých balíčcích, které by se podávaly například seniorům v domovech, aby se zlepšila jejich imunita. Cílem je, aby mohl nastat kontakt v každém zdravotnickém zařízení, aby se senioři mohli setkávat s rodinou.

38:00 Imunoložka Blanka Říhová řekla ve speciálu Výzvy: „Koronavirus tady bude, nezmizí, uklidní se. Zůstane v některých lidech, kteří nebudou mít příznaky, přesto ho budou mít. Nebo může zůstat ve zvířatech. Musíme počítat s tím, že se někdy zase objeví a bude tu epidemie.“ Měli bychom si tedy pomalu zvykat na myšlenku, že koronavirus tu bude s námi vlastně už stále?

Různé koronaviry tady máme. Doufáme, že se tento typ zařadí k těm, které nebudou dělat nějaké dramatické potíže a nebudou dělat těžké zápaly plic, které jsou těžko léčitelné.

40:30 Jak si epidemiologové představují vítězství nad koronavirem?

Není to boj, abychom si představovali vítězství. Nad přírodou nejde nikdy vyhrát, jde jen omezit důsledky, a to přesně chceme. Chceme, aby se tady virus pasážoval, aby nevyvolával těžká onemocnění, těžké zápaly plic, aby nebyl smrtící.

Mnohdy senioři, kteří na něj zemřeli, by zemřeli při kontaktu s jakoukoliv jinou nákazou.

Reklama

Doporučované