Hlavní obsah

Jako z katastrofického filmu. Rusko způsobilo historický malér, říká expert

Foto: Profimedia.cz

Mezinárodní vesmírná stanice ISS.

Reklama

16. 11. 19:05

„Je to vůbec nejdramatičtější ohrožení Mezinárodní vesmírné stanice kosmickým smetím v historii,“ říká český odborník na kosmonautiku Milan Halousek o ruském testu rakety, která zničila jednu z vyřazených družic.

Článek

Spojené státy v pondělí odsoudily Rusko za provedení „nebezpečného a nezodpovědného“ raketového testu, který podle nich ohrozil posádku Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Rusko v rámci testování zbraní pro ničení satelitů zničilo jedno ze svých vyřazených zařízení na oběžné dráze, čímž podle USA vzniklo nejméně 1 500 úlomků „sledovatelného kosmického smetí“, které teď ohrožují ISS a celou její posádku.

Ruský test odsoudila i Británie a šéf NATO Jens Stoltenberg.

Rusko nařčení z nezodpovědného testu odmítlo. Ministr zahraničí Sergej Lavrov jej podle TASS označil za „pokrytecké“ a nepodložené fakty.

Podle českého popularizátora kosmonautiky Milana Halouska však reakce Západu přehnaná rozhodně není. Sedmičlenné posádce stanice nyní hrozí reálné nebezpečí.

Proč je smetí na oběžné dráze problém?

  • Oběžná dráha kolem Země se může zdát jako ohromný prostor, kde se trocha smetí ztratí. Jenže obzvláště na nízké oběžné dráze se každý objekt, který se na ní udrží, musí pohybovat ohromnou rychlostí, přibližně 25 tisíc km/h. I několikacentimetrový kovový úlomek se tak může proměnit v nebezpečný projektil. Kvůli vysokým rychlostem se tedy jedná o problém, který vážně ohrožuje nejen posádku Mezinárodní vesmírné stanice, ale i další vesmírné projekty.
  • Americká agentura pro letectví a vesmír (NASA) monitoruje přes 27 tisíc „velkých“ kusů vesmírného smetí. Kromě toho odhaduje, že se zde pohybuje půl milionu „malých“ kousků odpadu do velikosti jednoho centimetru. Evropská vesmírná agentura má ve svém katalogu 29 600 takových úlomků.
  • Dokonce i smetí o velikosti jednoho milimetru ale dokáže nenávratně poškodit satelit tak, že jej nebude možné na dálku opravit. To samozřejmě zvyšuje náklady na provoz vesmírných programů.
  • Větší úlomky pak ohrožují i mise s posádkou. Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) je proti mikroskopickým úlomkům chráněna odolným pláštěm a drobné vady dokážou astronauti opravit. Větší úlomky ale představují hrozbu, které se nelze účinně bránit.
  • Americká NASA ve spolupráci s ministerstvem obrany sleduje polohu známých úlomků a simuluje, zda některý z nich neohrožuje ISS nebo některý ze satelitů. Řídící centra v Houstonu a Moskvě poté spolupracují na včasné úpravě letové dráhy ISS tak, aby se nebezpečí vyhnula. V případě nevyhnutelného ohrožení je posádka připravena k okamžitému odletu.
  • Celková hmotnost objektů, které Zemi obíhají poté, co je tam dopravili lidé, se blížídeseti tisícům tun. Přibližně polovinu objektů tvoří právě fragmenty vesmírných trosek.

Evakuace byla nečekaná, posádku museli budit

Momentálně posádka ISS čítá tři Američany s jednou Američankou, dva Rusy a jednoho Němce.

„Oni o ničem v podstatě do poslední chvíle nevěděli. Ten poplach přišel v momentě, kdy posádka spala. Musela být probuzena a okamžitě evakuována do kosmických lodí,“ popsal Halousek Seznam Zprávám, co je dosud známo o dění na ISS v prvních chvílích poplachu. „V té době už bylo jasné, že na případné úhybné manévry bylo pozdě,“ dodal.

V modulech astronauti strávili asi dvě hodiny a přečkali tam rovnou první dva průlety trosek kolem stanice.

Smetí podle Halouska míjí ISS každých 93 minut, a stanice proto i nadále pracuje v krizovém režimu. „Zůstaly uzavřené všechny boční moduly, nedá se tam pracovat, takže je v podstatě zrušena veškerá vědecká práce na stanici,“ řekl odborník.

Jak dlouho to bude trvat, zatím není jasné.

Riziko střetu neklesá, naopak

Není to totiž tak, že by se riziko střetu se smetím po výbuchu s každým dalším průletem kolem ISS bez srážky snižovalo. „Mám obavu, že to je přesně naopak. Stanice totiž létá po dráze, ke které je částečně nakloněná dráha trosek. Trosky jsou v tuto chvíli v jednom balíku a rotují po dráze, ale budou se postupně roztahovat,“ předpokládá Halousek s tím, že pravděpodobnost střetu se bude postupně zvyšovat.

+5

Pozitivní je podle něj na druhé straně to, že shluk trosek bude stále řidší, a u případného střetu se stanicí se tak dá očekávat menší poškození.

NASA podle odborníka odhaduje, že v následujících třech dnech se ISS troskám přiblíží až patnáctkrát. „Uvidíme, co to přinese. Ale my si musíme uvědomit, že nejde jen o ISS; ve stejných výškách létá i čínská vesmírná stanice – i když na to Čína, na rozdíl od USA, nereaguje,“ dodal Halousek.

V čínských médiích k úternímu odpolední byla dohledatelná jen krátká zpráva bez oficiální reakce Pekingu.

Bezprecedentní událost

Ačkoliv nešlo zdaleka o první test rakety na vyřazeném satelitu, jedná se podle Halouska v tomto případě o bezprecedentní událost. „Jde o absolutní nerespektování kosmonautiky ze strany ruské armády. Je možné, že o tom Roskosmos ani nevěděl a rozhodla o tom bez varování armáda,“ uvedl expert a dodal, že mu to celé připomíná scénář filmu Gravitace. Ve snímku Alfonsa Cuaróna z roku 2013 jde právě o přežití astronautů poté, co roj trosek po odstřelu ruského satelitu zničí americký raketoplán i ISS.

„Věřím, že to ale nebude mít tak drastické následky,“ podotkl k aktuálnímu případu Halousek.

V minulosti už Rusko i jiné země včetně USA podobné testy provedly opakovaně. Zrovna 10. listopadu prováděla ISS shodou okolností úhybný manévr, aby se vyhnula troskám po sestřelu čínského satelitu z roku 2007. Ještě nikdy ale ISS tento problém nemusela řešit tak narychlo, protože se odstřely družic záměrně zkoušejí v dostatečné vzdálenosti od její dráhy.

„Rusové ten test samozřejmě mohli udělat na družici, která je mnohem výš, nebo níž než ISS,“ odpověděl Halousek na otázku podstatnou pro představu o možném motivu sestřelu. „Myslím, že šlo o ukázku moci,“ dodal.

Následky mohou být trvalé

Situaci Halousek zhodnotil jako „největší malér, ke kterému na ISS kdy došlo“.

Následky podle něj mohou být dlouhodobé až trvalé. Stanice už se podle něj ani nemusí nikdy vrátit do běžného provozu. „Musí se opravdu počítat s tím, že ty trosky budou létat okolo i v dalších týdnech a měsících,“ řekl expert. Teoreticky by se jim stanice mohla vyhnout tak, že vystoupá vzhůru, až začnou klesat, ale to by podle Halouska znamenalo veliký zásah do její dráhy.

Současnou situaci Halousek posádce ISS „nezávidí“. V momentě, kdy došlo k rychlé evakuaci, podle něj její členové nejspíš seděli v modulu a „velitel měl zjednodušeně řečeno prst na tlačítku a byl připravený loď odpojit a vydat se s ní pryč, kdyby se cokoliv stalo“.

„Rozhodně je to pro posádku, která na stanici dorazila teprve před čtyřmi dny, opravdu hodně nemilý začátek mise. Jsou tam navíc tři kosmičtí nováčci, to jim vážně nezávidím. Budeme doufat, že všechno dopadne dobře,“ uzavřel Halousek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované