Hlavní obsah

Jeden se poškrábe a svědí to všechny. Vědci ozřejmili proč

Vědci přišli na to, že je škrábání nakažlivé.

Lidé se mohou „nakazit” svěděním, když ve svém okolí uvidí někoho, kdo se škrábe. Při zívání to funguje stejně, jen záleží na empatii.

Článek

Výzkumy, které tým vědců provádí v laboratořích na myších, ukazují, že myši se začnou škrábat, pokud uvidí jinou myš, která se škrábe. Stejné je to i u lidí a opic.

Tato nová studie u hlodavců potvrzuje existenci „sociálně nakažlivého svědění”. Z analýzy také vyplývá, že je do procesu zapojený i jejich mozek. „Myš něco začne svědit, když se jiná myš sama poškrábe,” řekl vědec Zhoufeng Chen z Washingtonské univerzity. „Prostě stejné, jako u lidí,” dodal s tím, že u lidí může pocit svědění vyvolat například i pouhá zmínka o vši.

Stejně jako opice

Studie z roku 2013 potvrzuje, že opice makak rhesus reagují stejně. Mají tendenci se začít škrábat v případě, že vidí jiné opice, nebo dokonce videa s opicemi, které se škrábou. Vědci proto postavili myši před videa, na kterých se jiné myši škrábaly, a zkoumali, zda budou reagovat stejně. Experiment prokázal, že ano.

Mozkové aktivity

Skenování mozku po „nákaze" svěděním prokázalo zvýšenou aktivitu ve struktuře zvané suprachiasmatické jádro (SCN). To mimo jiné ovládá to, kdy zvířata usnou a kdy se probudí. Při sledování toho, jak se jiná myš škrábe, uvolňují buňky SCN chemické látky zvané GRP (peptid uvolňující gastrin). Chen a jeho kolegové identifikovali GRP jako klíčový vysílač pocitu svědění mezi kůží a míchou.

Bez GRP žádné svědění

GRP může ovlivnit pouze sociální svědění. Když vědci při pokusu znemožnili funkci GRP a receptoru, který se k němu váže, myš na škrábání nereagovala. Je zajímavé, že GRP může vyvolat sociální svědění i samo od sebe. Když totiž vědci do SCN injekčně vpravili větší množství GRP, myš se intenzivně škrábala po dobu jedné hodiny. I přesto, že neviděla jinou myš.

Vědci tvrdí, že jim tyto objevy mohou pomoci pochopit mozkové okruhy, které ovládají sociálně nakažlivé chování. „Je také možné, že když se hodně myší poškrábe, možná to varuje další myši, že se jedná o místo, kde je hodně hmyzu. A radši by se měly začít taky škrábat, než bude příliš pozdě," řekl Chen.

U zívání rozhodne empatie

Další zvláštností, která se týká lidí, opic, vlků, psů a dokonce i papoušků, je nakažlivé zívání. Vědci zatím přišli na to, že se váže k empatii. Nakažení je totiž více pravděpodobné mezi přáteli a rodinou než mezi neznámými lidmi.

Doporučujeme