Hlavní obsah

Jiný pohled na Dušičky. Digitální pohřby, byznysové start-upy i originální loučení se zemřelými

Foto: Shutterstock

Vybrat rakev nemusí být traumatizující zážitek, kdy mají pozůstalí pocit, že jim chtějí prodat tu nejdražší. V zahraničí se prosazuje trend zařídit vše online.

Reklama

2. 11. 2019 9:12

Lidé si dnes připomínají Památku zesnulých, lidově řečeno Dušičky. Přinášíme vám informace o nových trendech týkajících se „poslední cesty člověka“.

Článek

Stárnutí populace zejména v rozvinutých zemích s sebou přináší podnikatelské příležitosti v oblasti, na níž většina lidí nechce myslet. Neboli v pohřebnictví. Na západě tak například vzniká řada start-upů, které se na tyto záležitosti začaly zaměřovat.

„Říkali jsme si, že to je odvětví, na něž se v byznysu s inovacemi zapomnělo. A tak jsme to zkusili,“ citovala BBC dvaatřicetiletého Francouze Maxima Noryho. Ten spolu s přáteli založil firmu Simplifia, která nabízí pohřebním službám softwarové řešení, které jim umožňuje lépe plánovat poslední rozloučení a zároveň pomáhá rodinám řešit administrativní kroky.

Ještě dál zašel v „digitalizování“ pohřbů Philippe Meyralbe se svým start-upem AdVitam, který rodinám umožňuje vše zařídit on-line nebo po telefonu, aby nemuseli s nikým z pohřební služby vůbec přijít do styku. „Přivedla mě k tomu děsivá zkušenost, když jsem pochovával otce a měl jsem pocit, že jediné, o co jde, je prodat mi co nejdražší produkty,“ řekl BBC osmatřicetiletý podnikatel.

To jsou jen dva z desítek příkladů, jak mil0niálové mění pohřební byznys ve světě.

V Česku se prozatím spíše prosazuje trend alternativních pohřbů. Jedním z příkladů je přírodní hřbitov Les vzpomínek v Praze, kde mrtvé pohřbívají ke kořenům stromů.

Samy zakladatelky si myslely, že tento typ pohřbů budou vyhledávat spíše alternativní a environmentálně šetrní lidé. To se ale nepotvrdilo. O pohřby v přírodě mají zájem právě ti, kterým nevyhovují tradiční obřady.

„Letos jsme poprvé v Lese vzpomínek tančili. To ale vzniklo spontánně. Zemřel dvouapůlletý chlapeček, který strašně rád tančil na Vílu tralalu. Tak jsme tančili na jeho počest a malovali na jeho urnu,” líčí správkyně Lesa vzpomínek Blanka Dobešová.

Podle Dobešové se v Česku upouští od klasických pohřebních obřadů: „Lidé nechtějí mít vyloženě truchlivé pohřby. Chtějí, aby to byla oslava zemřelého. Víc se začínají objevovat třeba přípitky. Ať už šampaňským nebo něčím, co měl ten člověk rád,” líčí Dobešová.

Krize pohřebních rituálů

Alternativní možnosti pohřbů přicházejí v době, kdy Česko prochází takzvanou krizí pohřebních rituálů. Podle studie Olgy Nešporové je to právě Česko, kde se uskutečňuje nejvíce kremací na světě. Jedná se až o 80 procent případů.

Dobešová doplňuje: „Až 70 procent pozůstalých neudělá žádné rozloučení. Třeba jen nechají zemřelého spálit a pak vyzvednou urnu. Deset procent pak ani tu urnu nevyzvedne.”

To ale není případ menších měst a vesnic, myslí si Miroslava Pavlínová, ředitelka pohřební služby v Novém Jičíně. „Na tom malém městě se lidi znají, postarají se o sebe. I když třeba někdo žije sám, tak má souseda nebo sousedku. Tím, že je v Praze větší anonymita, tak kolem sebe ty vazby lidi takové nemají,” dodává.

Pohřby prošly i estetickými změnami. Namísto obrovských věnců tak lidé spíš volí jemnější vypichované či vázané květiny.

Lidé se také nebojí na pohřeb přijít například v rockerském oblečení, pokud to vyjadřuje osobnost zesnulého. „Zemřelému do rakve jednou dali džínovou bundu a rifle. Obecně záleží na stylu života. Pozůstalým to může pomoct utéct od reality smrti,” popisuje Pavlínová.

Češi také dlouhodobě upřednostňují ukládání do uren na rozdíl od rozptylu nebo klasického hrobu. „Daleko více převládá trend pronajímání ne klasických hrobových míst o výměře na rakev, ale malých urnových hrobů a kolumbárních okének,” popsala mluvčí Správy pražských hřbitovů Oldřiška Dvořáčková.

Téma smrti se otevírá častěji než v minulosti. Například krematorium v Ostravě každoročně pořádá den otevřených dveří. Ten letos připadá právě na dnešek.

Krematorium se tak podílí na boji proti různým předsudkům ohledně pohřbívání. „Lidé si často myslí, že se třeba pálí deset nebožtíků najednou. To je hloupost. Jak by se asi do pece vešli?” řekla Pavlínová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené