Hlavní obsah

K vítězství ve volbách stačí i milion hlasů. Každý má ale jinou váhu

Foto: Seznam Zprávy

Volební systém v Česku počítá u sněmovních voleb s D'Hondtovou metodou přepočtu hlasů na mandáty.

Reklama

4. 2. 18:32

Lidovci navrhují změnu volebního zákona. Strana argumentuje tím, že současný systém není nastaven spravedlivě, jak stanovuje ústava. Jak vlastně vypadá přepočet hlasů na mandáty v České republice a kolik hlasů stačí pro vítězství ve volbách?

Článek

Dobré vědět:

— Každý poslanecký mandát je podpořen jiným počtem voličů.

Nejsilnější strany získávají mandáty za méně hlasů. Ty slabší naopak za víc.

— Vítězství ve volbách dokáže v ČR zajistit i méně než milion hlasů.

Jak se přepočítávají hlasy na mandáty?

Lidovci chtějí mimo jiné změnit přepočet hlasů na mandáty. Česká republika momentálně využívá spolu s dalšími zeměmi přepočet takzvanou D'Hondtovou metodou. To v praxi vypadá tak, že silnější strany mají více mandátů na počet hlasů než ostatní slabší strany.

Jde o současně nejpoužívanější metodu pro přepočet hlasů na mandáty a má řadu modifikací. V ČR se používá k výpočtu rozdělení mandátů v obecních zastupitelstvech, ve volbách do zastupitelstev krajů, do Poslanecké sněmovny a ve volbách do Evropského parlamentu.

Současný přepočet vychází tak, že vítěz voleb v roce 2017 (ANO) potřeboval pro jeden mandát průměrně 19 tisíc hlasů. Naopak nejslabší strana, která se do Sněmovny dostala (STAN), potřebovala na každý ze svých šesti mandátů přes 43 tisíc hlasů svých voličů.

Rozdíl v počtu hlasů potřebných pro zisk jednoho mandátu je výraznější v případech, kdy výsledky voleb mají jednoho jasného vítěze. Ve volbách 2013 a 2010 nebyla propast mezi stranami tak evidentní jako v roce 2017. Například nejsilnější strana v roce 2010 (ČSSD) reprezentovala jedním mandátem v průměru 20,6 tisíce voličů, zatímco nejslabší Věci veřejné získaly každý mandát průměrně za 23,7 tisíce hlasů.

Jak se dělí hlasy v krajích

Protože se hlasy přepočítávají navíc také v rámci krajů, může to způsobit, že nepatrně slabší strana získá mandáty „levněji“. V roce 2010 vyhrála volby ČSSD, ale druhá ODS, která byla v závěsu o 100 tisíc hlasů (1,8 %), potřebovala pro každý mandát v průměru o 700 hlasů méně. Stejná věc se odehrála i v roce 2013 mezi ČSSD a ANO.

Zisk poloviny mandátů tak třeba v Moravskoslezském kraji znamená 11 křesel. Právě tam dominovalo Babišovo ANO v roce 2017 nejvíc. Naproti tomu například v Libereckém kraji dělá polovina jen čtyři mandáty.

V důsledku přepočtu D'Hondtovou metodou se pak může stát, že strana získá většinu mandátů, aniž by musela získat většinu hlasů. V Ústeckém kraji získalo ANO většinu (7 z 13) se 37,55 % hlasů.

Kolik hlasů stačí pro vítězství

Průměrná volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny je v současné době zhruba 60 % (5 mil. voličů). Teoreticky není možné žádnou stranu předběhnout, pokud získá více než 50 % hlasů (tj. cca 2,5 milionu). V praxi ale nemá žádná z českých stran tak vysoký potenciál. Nejsilnější ANO získalo v posledních volbách 1,5 milionu hlasů a ty zbývající se rozmělnily mezi rekordně vysoký počet zbývajících stran.

Za předpokladu, že by se odehrály volby obdobné těm v roce 2006 se dvěma silnými stranami, by pro výhru bylo potřeba získat 1,8 až 2 mil. hlasů (v závislosti na síle ostatních stran) a každý mandát by vítěznou stranu stál podstatně víc hlasů. Obě silné strany (tehdejší ODS a ČSSD) získaly podobně vysoký počet mandátů (81 a 74). Druhý model elektorátu jedné silné strany a roztříštěné opozice, jako byly volby v roce 2017, ukázal, že k dominantnímu vítězství stačí i méně než 1,5 mil. hlasů.

V roce 2017 by ANO vyhrálo volby dokonce i v případě, kdyby přišlo o 500 tisíc voličů, kteří by se pro tento příklad rozdělili mezi ostatní strany poměrně podle výsledků voleb. Tedy nejvíce by se rozdělilo pro ODS a nejméně pro STAN. Dokonce i ztráta 700 tisíc hlasů by pro ANO při těchto počtech stále znamenala vítězství. Strana by byla první s 800 tisíci hlasy a relativně těsným náskokem necelých sto tisíc na druhou ODS. To je způsobeno rekordně vysokým počtem stran nad pětiprocentní hranicí.

S milionem hlasů, ale menším počtem stran ve Sněmovně zvítězila v předchozích volbách v roce 2013 ČSSD Bohuslava Sobotky.

Jak počet stran ovlivní hlasy

Z porovnání volebních výsledků předchozích dvaceti let je možné odhadovat, že pokud strana získá 1,9 mil. hlasů, pak ji již s momentálním elektorátem v ČR prakticky není možné předstihnout. Právě kvůli vysokému počtu stran nad pětiprocentní hranicí a početnému tříštění voličů stačí momentálně k vítězství ve volbách méně hlasů než v těch dřívějších. Například ČSSD měla v roce 2010 o 50 tisíc více hlasů než v posledních volbách vítězné ANO, ale získala o 22 mandátů méně.

Mohlo by vás zajímat:

Vše k tématu voleb na webu Českého statistického úřadu

Oficiální výsledky všech voleb od roku 1990

Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv na webu Ministerstva vnitra ČR

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené