„Za peníze lepší šance.“ Volná místa mají hlavně soukromá gymnázia

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na poptávku reaguje nabídka. A vzhledem k tomu, že se státu stále výrazněji nedaří rozšiřovat nabídku těch nejvyhledávanějších středních škol – gymnázií -, tak mezeru zaplnili soukromníci.

Právě soukromé školy dokázaly z roku na rok nabídnout největší nárůst kapacit, jak už Seznam Zprávy podrobně popsaly. Je to ale ještě lépe vidět ve druhém kole přijímacího řízení, kde čtyři z pěti volných míst jsou na soukromých gymnáziích a jen jedno na veřejných. Celkem na všech typech gymnázií jde o 2092 míst. Ve velké většině – 1482 – je to v pražských školách (podrobněji viz grafika níže).

Situace v hlavním městě proto může tak trochu předznamenávat, co se stane, když zřizovatel nereaguje dostatečně na poptávku rodičů a dětí.

„Praha je výjimečná mezi ostatními regiony České republiky v tom, že tady existuje nejsilnější nabídka soukromých středních škol,“ věnoval se ministr školství Mikuláš Bek (STAN) situaci v hlavním městě při prezentaci výsledků přijímacího řízení.

„Nechci komentovat důsledek dlouholeté politiky Prahy. Je to výsledek chování zřizovatele, který otevřel tento prostor,“ dodal Bek s tím, že je na vážnou debatu, jak velký podíl soukromých škol by v Česku měl být.

Když se na to ale podíváme z pohledu dostupnosti vzdělávání a rodičů, vždy bude existovat skupina lidí, která zvolí raději soukromou školu a je ochotná platit školné. Existuje tedy v tomto ohledu nějaké riziko?

„Na soukromých gymnáziích, obzvlášť v Praze, je nižší konkurence, protože se jim hlásí méně žáků. Za peníze si tak lze koupit lepší šance,“ upozorňuje analytik PAQ Research Jan Zeman.

Nedávno se tomuto porovnání věnovala právě společnost PAQ Research. Z dat Cermatu lze totiž vyčíst, jak se liší naděje, že se dostanete na veřejné nebo soukromé gymnázium.

Průměrně musí být uchazeč o čtyřleté veřejné gymnázium lepší než 78 procent vrstevníků, na soukromé škole stačí ale porazit 65 procent uchazečů (tedy průměrný percentil 79 a 66). V Praze je to z pohledu percentilu 88 u veřejných gymnázií proti 67 u soukromých.

Další otázka, která se nabízí, se týká kvality vzdělávání. V tomto ohledu ale nelze jednoznačně srovnávat soukromé a veřejné školství. Z pohledu výsledků se můžeme maximálně podívat na úspěšnost u společné části maturitní zkoušky. V ní žáci soukromých škol dosahují průměrně o něco horších výsledků, rozdíly jsou ale nepatrné, maximálně jednotky procent.

Je pravda, že se bavíme především o Praze. Ale je to proto, že v hlavním městě je skutečně největší přetlak na středních školách. V letošním roce se na ně v hlavním městě podle Cermatu nedostal největší podíl uchazečů, kteří se hlásili z deváté třídy. Konkrétně každý pátý žák. Průměrně se napříč kraji dostalo 89 procent deváťáků.

Právě soukromé školy tady hrají daleko větší roli než ve zbytku republiky. V případě kapacit gymnázií už je to dokonce remíza – na jedno místo ve veřejné škole připadá jedno místo v soukromé. Z roku na rok totiž veřejná gymnázia přidala jen čtyři místa, zatímco soukromá 840.

Je to vidět i na nabídce volných míst ve druhém kolem přijímacího řízení. V něm mají šanci uchazeči, kteří se ani na jednu ze svých třech vybraných škol v prvním kole nedostali. V Praze je z celkové nabídky čtyřletých oborů 72 procent míst na soukromých školách. Žádný region se k tomuto číslu ani nepřibližuje, na druhém místě stojí Moravskoslezský kraj s 36procentním zastoupením.

Praze se ale stala ještě jedna problematická věc. Během přijímacího řízení se vypařilo přes 400 míst. Hlavní město totiž po prvním kole přijímaček hlásilo, že má na svých školách ještě 1398 míst. Jenže ve druhém kole se otevřelo podle Cermatu jen 980.

Část škol totiž druhé kolo neotevřela, ačkoliv nezaplnila všechna volná místa.

„Chápu, když některým gymnáziím zbylo jedno nebo dvě místa, že je do druhého kola nevypisovala. Na druhou stranu to pak dává dohromady celkem dost míst,“ říká pražský radní pro školství Antonín Klecanda (STAN).

Pražští radní i zastupitelé proto schválili pro školy výjimku – mohou otevírat třídy až pro 34 žáků. Například na gymnáziích se v rámci přijímacího řízení otevírají nejčastěji třídy po 30 žácích. Tahle změna by tak znamenala, že ve třetím kole by se mohla objevit ještě další volná místa na veřejných středních školách, která v aktuálně probíhajícím druhém kole nabízená nejsou.

Pro nepřijaté uchazeče by to mohla být velká věc, ale zároveň by tak mohl vzniknout i mírný chaos. Už teď někteří přijatí žáci v prvním kole šli do risku a vzdali se přijetí s tím, že se objevilo místo ve druhém kole na škole, kam by se chtěli dostat raději. I když jim tak hrozí, že zůstanou bez školy. Tohle se může ve větší míře zopakovat i v kole třetím.

Opoziční strana v pražském zastupitelstvu – Praha Sobě – se k tomu ale staví kriticky a upozorňuje, že ve třetím kole už ředitelé nemusí zohledňovat výsledky z jednotné přijímací zkoušky. Její předseda Jan Čižinský se obává toho, že by přijímací řízení nemuselo být transparentní, pokud by ve větší míře probíhalo rozdílným způsobem než v prvním a druhém kole.